Lagardeová se bude ucházet o druhé funkční období v MMF

Lagardeová se bude ucházet o druhé funkční období v MMF
22. ledna 2016 • 17:10
Dosavadní ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová potvrdila, že se bude ucházet o druhé funkční období v čele instituce. MMF začal nominace na svého příštího šéfa přijímat ve čtvrtek; Lagardeová jasného konkurenta zatím nemá. Její oznámení není překvapivé, Lagardeová dala totiž v minulosti už víckrát najevo, že je připravena zůstat v čele MMF i další pětileté období.

„Jsem kandidátkou na nový mandát. Měla jsem tu čest získat od začátku procesu podporu Francie, Británie, Německa, Číny a Jižní Koreje,“ řekl Lagardeová ve vysílání francouzské televizní stanice France 2 ze zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu.

V roce 2011 Lagardeová o křeslo šéfa MMF soupeřila s guvernérem mexické centrální banky Agustínem Carstensem. V čele MMF vystřídala Dominiqua Strausse-Kahna, který byl nucen odstoupit kvůli obvinění z pokusu o znásilnění pokojské v jednom newyorském hotelu. Podporu šedesátileté Lagardeové nepřímo vyjádřil také americký ministr financí Jack Lew. Ten dnes v rozhovoru s televizní stanicí CNBC Lagardeovou chválil a řekl, že se těší na pokračování spolupráce s ní. Spojené státy mají právo zablokovat hlasování v rámci MMF.

Měla jsem tu čest získat od začátku procesu podporu Francie, Británie, Německa, Číny a Jižní Koreje

Lagardeová byla ve Francii obviněna z nedbalosti v případu sporné arbitráže z roku 2008, kdy byla francouzskou ministryní financí. Arbitráž tehdy přiřkla asi 400 milionů eur (10,8 miliardy Kč) podnikateli Bernardu Tapiemu v jeho letitém sporu s bankou Crédit Lyonnais. Francouzský soud loni v prosinci nařídil, aby byla Lagardeová kvůli své úloze v případu souzena. Lagardeová oznámila, že se proti rozhodnutí soudu odvolá. Vedení MMF své šéfce již dříve vyjádřilo podporu.

„Mám za to, že jsem vždy jednala v zájmu státu a v mezích zákona,“ řekla Lagardeová francouzské televizi.

Kromě problémů se soudy by kandidatura Lagardeová mohla narazit u některých rozvíjejících se zemích. Neexistuje sice formální nařízení, že by šéf MMF měl být z Evropy, tato praxe se však uplatňuje již od zřízení instituce po druhé světové válce, stejně jako to, že v čele Světové banky stojí Američan. Za posledních 70 let kandidáti Francie byli v čele MMF téměř 40 let. První náměstek výkonné ředitelky MMF David Lipton loni stanici BBC řekl, že příští šéf organizace by měl pocházet z neevropské země a jeho jmenování by mělo být podle zásluh.

Lagardeová si vysloužila uznání za to, že se podařilo v americkém Kongresu schválit zásadní reformní program, kdy se více hlasovacích práv v rámci MMF přesouvá na Čínu a další důležité rozvíjející se země. Je také považována za zručnou a šarmantní vyjednávačku. Některé rozvíjející se země jsou proto ochotny ji podpořit. Původem právnička Lagardeová je vůbec první ženou v čele MMF.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!