Lagardeová získává další stoupence, včetně Číny

25.5.2011 8:10   |  

Rozvojové země ztrácejí naději, že uvolněný post v čele Mezinárodního měnového fondu (MMF) získá některý z jejich kandidátů. Favoritkou zůstává francouzská ministryně financí Christine Lagardeová, za níž podle Paříže stojí i Čína.

Šance mimoevropských zemí oslabuje fakt, že se nedokážou shodnout na jednom kandidátovi. Mexiko oznámilo, že do klání vyšle guvernéra tamní centrální banky Agustina Carstense, Brazílie se ho ale zdráhá podpořit. Kazachstán mezitím získal podporu Ruska a dalších postsovětských republik pro vlastního šéfa centrální banky Grigorije Marčenka a spekukuluje se i o kandidátovi za Jihoafrickou republiku.

K Německu, Británii a Itálii, které už oficiálně Lagardeovou podpořily, se nově přidalo také Irsko. Čtyři roky starý slib šéfa ministrů financí eurozóny Jeana-Clauda Junckera, že Dominique Strauss-Kahn bude posledním evropským ředitelem MMF, se tak s největší pravděpodobností nenaplní.


Čtěte také: Christine Lagardeová se dokázala prosadit ve světě testosteronu


Evropa, která dohromady čerpá přes šedesát procent veškeré pomoci MMF, má zájem na tom, aby v čele fondu stál její člověk. „Euro potřebuje naši pozornost, musíme mít v představenstvu Evropany, a kandidaturu Christine Lagardeové podporuje i Čína,“ řekl pro rozhlasovou stanici Europe 1 mluvčí francouzské vlády a rozpočtový ministr François Baroin. Dodal zároveň, že by byl nerad, kdyby si mimoevropské země výroky Paříže vykládaly jako „arogantní“.

Podle agentury Reuters Peking zatím svou podporu pro Lagardeovou oficiálně nepotvrdil. Poradce v čínské centrální bance Xia Bin ale agentuře řekl, že větším problémem než nástupnictví je pro Čínu otázka hlasovacích práv v MMF. Ta jsou mezi 187 členů fondu rozdělena jakožto kvóty odvíjející se podle velikosti ekonomiky. Největší kvótu mají Spojené státy se 16,8 procenta, následované Japonskem a Německem. Členské státy Evropské unie ovšem dohromady drží 35,6 procenta volebních hlasů.

Autor: Vendula Krumpholcová

Komentáře

Čtěte také

Reportáž: Brdy znovuobjevené. Vojenský prostor se po 90 letech otevřel

Reportáž: Brdy znovuobjevené. Vojenský prostor se po 90 letech otevřel Fotogalerie

Dlouho to tady patřilo jen vojákům. Likvidovali vesnice, brázdili lesy těžkou technikou, vzduchem svištěly rakety. Pak se zelená plocha velká 260 km2 pomalu začala otevírat lidem… více

Komerční prezentace
Mobilní web