Martin Žáček: Pojistky kolem pražských potoků zdražily

Martin Žáček: Pojistky kolem pražských potoků zdražily
8. ledna 2014 • 07:35
Povodně jsou pro pojišťovny velké téma. Škody z těch loňských, které poškodily mimo jiné Prahu, dosáhly podle šéfa české a slovenské pobočky pojišťovny Uniqa osmi miliard korun. To má samozřejmě dopad i na ceny domácnostních pojistek. „Třeba u Botiče se zóny z hlediska rizikovosti zvýšily. Totéž se stalo i u jiných lokálních toků. Ale provádíme současně i úpravy opačným směrem. Podrobnější mapy mohou indikovat i snížení rizikovosti v řadě míst v Česku,“ říká Martin Žáček.

E15: Z výsledků za tři čtvrtletí vyplývá, že Uniqa zvládla se svým pětiprocentním růstem překonat celý pojistný trh, který stagnuje. Kde vám předepsané pojistné roste nejrychleji?

Daří se nám lépe než celému trhu několik posledních let. Mezi desítkou nejsilnějších společností nyní dokonce rosteme nejrychleji. Umíme využívat řadu odbytových kanálů a nejsme závislí na úspěchu nebo útlumu některého z nich, což je výhoda. Máme vlastní síť, spolupracujeme s makléři, s bankou, s leasingovými společnostmi, máme on-line pojištění, loni jsme založili prodejní call centrum. Navíc nám pomáhá široká produktová nabídka a snažíme se naplňovat naši dlouhodobou vizi, abychom měli co nejkvalitnější likvidaci škod.

E15: Jak se každá z jednotlivých entit v distribuční síti – makléři versus externisté – podílí na vašem byznysu?

Zhruba třetinu nám přináší vlastní síť, kolem 40 procent makléřská síť, zhruba po deseti procentech spolupráce s bankami a s leasingovými společnostmi.

E15: Převzali jste kmen internetové pojišťovny Direct, která se rozhodla český trh opustit. Zvětšuje se role internetu jako kanálu v prodeji pojistek?

Direct ohlásil ukončení činnosti v červnu 2012. Jeho klienti byli osloveni s možností přejít do naší pojišťovny, ovšem za našich pojistných i tarifních podmínek. Loni v říjnu bylo převzetí dokončeno souhlasem České národní banky. Příběh pojišťovny Direct ukázal, že spoléhání se pouze na on-line pojištění a výkonné call centrum na českém trhu nemůže v současné době uspět. Český klient je jiný, než je obvyklé v anglosaských zemích – svého poradce chce vidět. A je to dobře. Pojištění je zpravidla složitý produkt a kromě komoditních pojistek, jako je povinné ručení či cestovní pojištění, je kvalitní poradenství nezbytné.

E15: Převzali jste s klienty Directu i likvidaci?

Ano, to byla součást dohody. Převzali jsme pojistný kmen, tedy všechny závazky a práva pojišťovny Direct včetně likvidace pojistných událostí. Likvidaci jsme postupně přebírali už od listopadu loňského roku, nejprve formou outsourcingu.

Spoléhání se pouze na on-line pojištění a výkonné call centrum na českém trhu v současné době nemůže uspět

E15: Vyplatilo se vám převzetí kmene Directu? Na trhu se říkalo, že kmen nebyl moc kvalitní, byly to hlavně krátkodobé levné autopojistky a škodovost prý byla dost vysoká….

Jak jsem řekl, nabídli jsme klientům přechod za ceny, které jsme považovali za adekvátní přijímanému riziku. A jsem přesvědčen, že v podmínkách dnešního silně konkurenčního trhu to pro nás byla jedinečná příležitost získat další kousek podílu na trhu, ale také užitečné interní cvičení naší připravenosti a flexibility, s níž je potřeba podobnou situaci řešit.

E15: Kolik klientů Directu k vám nakonec přešlo?

Nabídky využilo čtyřicet procent klientů.

E15: Pojišťovny si delší dobu stěžují, že ceny na trhu povinného ručení jsou dumpingové. Zlepšila se situace z vašeho pohledu?

Zatím ještě ne, jsme na pomyslném dně. Faktorů je několik. V roce 2000 došlo k demonopolizaci povinného ručení, začal systém bonus–malus. V ručení je škodní frekvence kolem pěti procent, což znamená, že nehoda, kterou způsobíte, se stává v průměru jednou za dvacet let. Řada klientů má dnes vyježděný vysoký bonus, takže se jim pojistné výrazně snížilo. Měli by to částečně pokrýt klienti způsobující nehody, jenže malusů je málo, protože řada pojišťoven v podmínkách tvrdé soutěže k důslednému uplatňování malusu donedávna nepřistupovala korektně. My jsme si vždy pečlivě zjišťovali škodní historii klienta a pojistné stanovovali podle ní. Dalším silným faktorem jsou škody na zdraví. Před deseti lety byla průměrná škoda 150 tisíc korun, loni překročila 450 tisíc. Škody na zdraví tvoří dnes už asi 40 procent všech plnění z povinného ručení.

E15: Co způsobilo navýšení průměrné škody na zdraví?

Je to dáno vyššími nároky v oblasti bolestného a za ztížení společenského uplatnění. Ceny dlouhodobé zdravotní péče výrazně stouply a za posledních deset let rovněž vzrostla průměrná mzda, přičemž mnoho nároků se od mzdy odvíjí. Ceny povinného ručení je nutné upravit, je ale zapotřebí současně dělat hlubší segmentace, neřešit jen věk pojistníka, město a stáří vozidla, jako je tomu často dnes. Škody na zdraví navíc letos opět výrazně podraží. Nový rok přináší pojišťovnám dvě zásadní zprávy. Zavede se, lidově řečeno, příspěvek na hasiče, který budou pojišťovny z povinného ručení platit do Fondu zábrany škod, čímž se jim automaticky sníží výnosy o tři procenta. A nový občanský zákoník mění formu odškodňování zejména u škod na zdraví. Dosud platilo takzvané bodové ohodnocení. Nyní tyto tabulky skončí a často budou muset rozhodovat soudy. Současně se také podstatně rozšiřuje okruh osob, které mohou žádat odškodnění.

E15: Proč český pojistný trh stagnuje? Narazil na kapacitu české ekonomiky?

Kromě povinného ručení je druhou velkou skupinou havarijní pojištění. Tuto oblast ovládl trend pozitivní pro spotřebitele, ale negativní pro pojišťovnu – pokles cen aut. Pojistné tarify stanovené jako procentní sazby z pořizovací ceny vozu zůstaly přitom vesměs stejné. Neplatí ale, že když pojišťovny vyberou méně, zároveň zaplatí méně na škodách. To je pravda jen v případě totálního zničení auta nebo odcizení. Cena oprav dílčích škod naopak roste a těch je většina. Za stagnaci je zodpovědný také segment pojištění velkých průmyslových rizik. V roce 2003 došlo k výraznému navýšení sazeb kvůli povodním z předchozího roku. Od té doby sazby mírně klesají, na trhu ale v dostatečné míře nepřibývají subjekty, které by to kompenzovaly. Dříve jsem byl optimista v dalších oblastech, ve kterých pojišťovny ve vyspělých zemích hrají důležitou roli. Čekal jsem, že dojde k zásadní penzijní reformě a k reformě zdravotního pojištění. Na obou byly pojišťovny připraveny participovat, legislativa to ale neumožnila.

E15: Zhoršují se pojistné podvody?

To je problém starý jako pojišťovnictví samo. Nejkrušnější období bylo krátce po roce 2008, když došlo k velkému propadu ekonomiky. Podnikatel si například zapálil nákladní auto, protože pro něj neměl práci, neměl na leasingové splátky a situaci chtěl řešit z pojistné události. Stále nejrozšířenější jsou podvody s automobily. V poslední době ale narážíme také na časté podvody v oblasti pojištění osob. Člověk po úraze už chodí do práce a přitom se snaží stále ještě inkasovat plnění z pojistky, které je vázáno jen na dobu léčení.

E15: Zdá se, že v Česku přibývá povodní a podobných přírodních škod. Je to tak ve skutečnosti?

Povodně jsou obrovské téma. Škoda, kterou způsobily loni, je skoro stejná jako z roku 1997, bezmála osm miliard korun. Byly to tedy třetí nejničivější povodně po roce 1989. Pojišťovny na trend reagují tvorbou povodňových map. Můžeme totiž pojišťovat jen jevy, které nejsou předvídatelné. Pokud má někdo chatu u Berounky, kde je každých pět let velká voda, nelze považovat povodeň za nahodilou. Logicky pak platí, že pokud bude jednou za pět let škoda deset tisíc korun, každý rok musí dotyčný platit dva tisíce korun jen na toto riziko. Povodňové mapy dávají pojišťovnám možnost lépe popsat a ohodnotit riziko. Často jsme také konfrontováni s bleskovými povodněmi, které zničí nemovitosti v úzkém prostoru. I tyto bleskové povodně umějí naše nové povodňové mapy alespoň částečně pokrýt.

E15: Zvýšily vám zajišťovny sazby kvůli povodním?

Ano, mírně ceny navýšily.

E15: Loni se v Praze vylily i potoky. Jak se to odrazilo v povodňových mapách?

Povodňové mapy vznikají tak, že speciálně vybavená letadla zdokumentují podrobně povrch terénu. Dá se tak namodelovat, kam až se rozlije voda, pokud dojde k vzestupu hladiny. My jsme měli zmapované velké toky, nyní se dostáváme k těm menším. Dnes víme nejen to, jestli na daném místě voda bude, ale i kolik jí tam bude. Přesto zatopení údolí Botiče bylo překvapivé a způsobilo našim klientům velké škody. Je ale otázka, jakou roli v tomto případě sehrál lidský faktor.

E15: Projevilo se to na sazbách pro nemovitosti v okolí potoků?

Určitě, třeba u Botiče a jinde se zóny z hlediska rizikovosti zvýšily. Provádíme ale současně úpravy opačným směrem. Podrobnější mapy mohou indikovat snížení rizikovosti v řadě míst v Česku a zohledňují se uskutečněná protipovodňová opatření.

Martin Žáček (48)
Po studiu fyziky na Českém vysokém učení technickém pracoval v oblasti biomechanického výzkumu, mimo jiné na univerzitách v Cáchách a v Liverpoolu. Po přestupu do pojišťovnictví v roce 1994 začínal nejprve v controllingu Uniqa pojišťovny, po roce se stal členem představenstva a poté místopředsedou představenstva. Od léta 2008 zastává funkci předsedy představenstva a generálního ředitele pojišťovny Uniqa. Začátkem letošního roku byl jmenován také šéfem slovenské pobočky pojišťovny Uniqa.

Nejen povinné ručení... Zdraží i havarijní pojištění! Jak vybírat?

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!