Na stáří si spoříme, ale ne dostatečně
Více než polovina Čechů (52 procent) si nějakou formou spoří na stáří, obvykle do jednoho tisíce korun měsíčně. Celých 55 procent je zároveň přesvědčeno, že by je v penzi měl finančně zabezpečit stát. Vyplývá to z průzkumu, který pro ČSOB zpracovala agentura Factum Invenio.
Z odpovědí respondentů je znát, že očekávání Čechů vůči státu zčásti mírní reálný vývoj. Konkrétně 31 procent občanů si uvědomuje, že zachování životní úrovně ve stáří záleží na nich samotných. „Překvapilo nás, jak moc je v lidech zakořeněno přesvědčení, že by je stát měl zaopatřit i v důchodovém věku. Naštěstí je zřejmé, že si lidé čím dál více uvědomují dlouhodobou neudržitelnost tohoto stavu a sami si spoří. Přesto vzhledem k demografickému vývoji a stavu veřejných financí čeká politiky i finanční ústavy velká práce, aby postoj Čechů ke spoření na stáří v návaznosti na nezbytnou penzijní reformu změnili,“ uvádí k výsledkům šetření člen představenstva ČSOB a vrchní ředitel distribuce Petr Hutla.
Kam putují peníze
Tři čtvrtiny dotázaných považují za vhodný způsob spoření penzijní připojištění a 40 procent se kloní k životnímu pojištění. Na třetím místě v oblíbenosti skončilo stavební spoření. „Investice do nemovitostí, drahých kovů a umění vnímá jako vhodný způsob zajištění na stáří 42 procent lidí s příjmem nad 25 tisíc korun a 27 procent obyvatel velkoměst,“ dodává Hutla.
Výše potřebných prostředků
Sumu, s níž by v důchodovém věku vystačili, lidé nejčastěji v průzkumu uvádějí 15 až 20 tisíc korun měsíčně. Například 35letý muž by v důchodu vyšel s částkou 17 500 korun. Při současné průměrné penzi 10 065 korun by tedy musel ze spoření získat dalších 7435 korun měsíčně. Jenže dnes si v průměru střádá pouze 806 korun měsíčně, což mu po nástupu do důchodu ze spoření zajistí „jen“ 2727 korun měsíčně. K dosažení cílové částky 17 500 korun by musel pravidelně spořit
2457 korun.
Kdo jak spoří
Obecně si vyšší částky střádají lidé v předdůchodovém věku. S vyšším věkem roste i skromnost respondentů, tedy jejich představa o optimálním důchodu. Patrný je i rozdíl mezi vesnicemi a velkými městy, ve kterých mají lidé vyšší nároky.
Z průzkumu dále vyplývá, že nejméně spoří mladí lidé, obyvatelé vesnic a lidé s příjmem do 15 tisíc korun. Jen 22 procent ale uvádí jako důvod, proč nespoří, nebo spoří málo, nedostatek financí. Bohatší lidé zase spoří na jiné věci než na stáří a také si proti ostatním skupinám chtějí nejvíce užívat života v přítomnosti.
Čtvrtina Čechů je přesvědčena, že na stáří by si měli začít šetřit již od 18 let. Celkem 34 procent lidí se domnívá, že stačí začít až ve 30 letech.
Investujeme, jenže špatně
Přestože průzkum ukazuje na pozitivní vztah Čechů ke spoření, současný stav je důkazem, že lidé spoří málo a nevyužívají dostatečně produkty, jež jsou k tomuto účelu určeny. „Struktura úspor českých domácností je ještě výrazně vychýlena ve prospěch bankovních vkladů a stavebního spoření. Podílové fondy, penzijní fondy a životní pojištění hrají i přes vzestupný trend stále mnohem menší roli než ve finančně vyspělejších zemích,“ uzavírá hlavní makroekonomický stratég ČSOB Tomáš Sedláček.
