O služby vymahačů je malý zájem. Využívá je jen desetina firem

Inkasní agentury zatím mezi malými a středními firmami nenašly příliš příznivců. Jejich služeb v boji proti neplatičům totiž v Česku využívá jen deset procent firem.

 peníze, koruny
18.2.2013 11:28   |  

Z dat inkasní agentury Creditreform, úvěrové pojišťovny Atradius a společnosti Intrum Justitia vyplývá, ža v porovnání se světem jde v Česku o velmi nízké procento využití inkasních agentur. „V sousedním Německu a Rakousku je to třikrát více, ale samozřejmě vždy záleží na segmentu podnikání. Inkasní agentury téměř nevyužívají maloobchody a společnosti z oblasti stavebnictví,“ uvedl Vladimír Gazárek, prezident Asociace inkasních agentur.

„V malém a středním podnikání panuje veliká obava z možných negativních dopadů na vztahy s klienty dlužníky, v případě, kdy by pohledávky byly předány do správy specializované firmy,“ vysvětluje obchodní ředitel inkasní agentury Kruk International Vítězslav Kus, proč se malé a středně velké české podniky zdráhají využívat inkasní agentury. Podniky raději tolerují delší dobu splatnosti, protože si myslí, že spoluprací s vymahači riskují svou pověst. „Silně proklientský přístup tak způsobuje velkou benevolenci nad nehrazením faktur v termínech splatnosti a má často negativní dopad na cash flow společnosti,“ upozorňuje Kus. Pokud si totiž firma vztahy s inkasní agentruu dobře nastaví, tedy že přínos takové spolupráce výrazně převýší náklady, služby externistmních vymahačů se vyplatí. Čím déle totiž zůstává faktura po splatnosti, tím více roste pravděpodovnost jejího nesplacení. Firma tedy může přijít o mnohem více.

Velmi špatná platební morálka

Benevolence nad nehrazením faktur je vidět i na statistikách. V Česku se však data ohledně nesplácení ve firmením sektoru liší dle zdrojů, ze kterých statistiky vychází. Žádná čísla však nejsou příliš optimistická. Například z údajů společnosti ČSOB Faktoring vylývá, že platební morálka firem byla loni v Česku nejhorší za poslední 3 roky. Podniky za dodané zboží a služby zaplatily za 75 dní, což znamená o čtyři dny později než v roce 2011. Na Slovensku se přitom na proplacení faktury čeká o 10 dní méně, v Německu dokonce o 35 méně, ukazují data ČSOB. Statistiky Creditreform, Atradius a Intrum Justitia, které jsou díky více zdrojům přesněší tvrdí, že v Česku je průměrná dohodnutá doba splatnosti dvaatřicet dnů. K tomu je nutné připočítat průměrné zpoždění platby v délce 17 dnů. Celkově dochází tedy k úhradě do 49 dnů. Mimochodem nejhorší platební morálku firem ukazují zmiňované statistiky v Srbsku, kde je průměrná splatnost je 60 dnů a k tomu náleží dalších 60 dnů zpoždění úhrady

Na českém trhu působí přes 200 správců pohledávek. Zhruba asi jen dvacet z nich patří k zavedeným a také respektovaným. Stále více zejména těch malých subjektů kazí svým mnohdy podivným a nefér jednámím pověst celému trhu. I to pak může být důvodem, proč se některé společnosti obávají využít služeb tohoto oboru.


Také čtěte:

Home Credit jde dál do Asie

Vymahačům roste byznys


Autor: Petra Pelantová

Komentáře

Čtěte také

Nový „hlídací“ čip by měl ukončit spory o důvěryhodnosti hardwaru

Nový „hlídací“ čip by měl ukončit spory o důvěryhodnosti hardwaru

Důvěřovat danému zařízení, nebo ne? Otázka nad kvalitou zabezpečení soukromých či státních citlivých dat v počítačích, mobilech a síťových prvcích se v posledních letech netýká… více

Mobilní web