Padělání zboží je obrovský byznys

2.7.2010 7:19   |  

Pokud bychom brali padělatelství spotřebního zboží (knockoff economy) jako samostatný byznys, bez mrknutí oka by převálcoval všechny konkurenty. Tvrdí to International AntiCounterfeiting Coalition, nevládní organizace zabývající se ochranou duševního vlastnictví. Kam se hrabe globální obchod se zbraněmi nebo drogami.

Za posledních dvacet let se objem obchodu s padělaným zbožím zvýšil o deset tisíc procent. Obrat z obchodu s padělky podle OECD ročně dosahuje 250 miliard dolarů a neustále roste a tvoří šest až sedm procent z celosvětového mezinárodního obchodu. Je patrné, že tyto statistiky nevycházejí z tvrdých dat. Jde pouze o dohady. Zachycují však trend, s nímž by si dovolil polemizovat jen málokdo. Padělá se zkrátka všechno. Továrny v Číně, Bangladéši nebo v Kambodži jedou na třísměnný provoz, z něhož oficiální bývají maximálně první dvě směny. Takový je zkrátka dnešní globalizovaný svět.

Autor je analytikem společnosti Partners

Anketa

Koupili jste si někdy nějaký padělek? Jaký je váš postoj k tomu, že na jedné straně stojí předražené originální výrobky a na druhé padělky, které jsou mnohdy k nerozeznání od originálu. Represe – pálení obrovských hranic s falešným zbožím – celý problém očividně neřeší.
Existuje podle vás nějaké systémové řešení?

Aleš Michl

ekonomický analytik, Raiffeisenbank

Jsem patriot. Teď mám na sobě oblek z Prostějova, košili od české firmičky a hodinky Prim. Doma mám samozřejmě i botasky. A nikdy bych to nevyměnil za žádnou šunku, nebo dokonce jejich padělky. Jsem přesvědčen o tom, že pokud ty naše podniky povedou chytré hlavy, tak je padělky neohrozí. Koukněte třeba na bankrot Prostějova. Sázím malé pivo na to, že podnik nepohřbily padělky ani ekonomická „krize“. Ani Čína, ani Vietnam. Sázím na selhání manažerů a akcionářů v posledních pěti deseti letech. Neměli vizi dělat kvalitní a značkovou konfekci doplněnou obleky na míru. Na „no name“ produkt z běžné konfekce nasadili vysoké ceny. A prodávali ho v prodejnách, kde se zastavil čas. O tom to všechno je, ty české tradiční firmy se musejí už konečně vzbudit a rozpoznat, že žijeme v nové realitě. Já jim budu pomáhat, co to dá, v přímé úměře ke změnám na své výplatní pásce.

Tomáš Prouza

místopředseda představenstva, Partners

Vědomě jsem si padělek nikdy nekoupil a ani bych to neudělal. Jenže dokud bude existovat poptávka, bude zde logicky i nabídka. Řešení je podle mne spíše o kultuře dané země. V Čechách není problém potkat dámu, která si s falešnou kabelkou Louis Vuitton nastupuje do metra na Kačerově, a s nikým to ani nehne. Kdyby to zkusila v metru v Paříži, tak se jí půlka osazenstva metra vysměje. Dokud tedy lidem samotným nezačne vadit, že nahlas inzerují svou hloupost nošením jednoznačných padělků, zůstane platit okřídlené „čím víc pruhů, tím víc adidas“.

Světlana Rysková

projektová manažerka, Sdružení obrany spotřebitelů

Když si koupíme nějaké takzvané originální značkové oblečení nebo obuv a podíváme se, kde bylo vyrobeno, s největší pravděpodobností zjistíme, že v zemi, jíž patří přední místo v produkci padělků. Škoda že tam není uvedena i továrna. Možná bychom zjistili, že originál i padělek pocházejí z jedné a té samé. Jen za originál zaplatíme víc, a výrobce na tom tedy víc vydělá.

Aleš Tůma

analytik společnosti Partners

Nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci. Pálení „padělků“ je ovšem absurdita – když už nic jiného, mohly by dobře posloužit charitě. Absurdní je to vlastně celé. Zavřeme do vězení člověka, který si na tričko namaloval tři pruhy? Narušil tím nějak vlastnická práva výrobce pruhovaného oblečení? Pokud prodejci aktivně vydávají kopie za originál, je to samozřejmě podvod, ale snad nikdo nejde na tržnici s tím, že si tam koupí skutečné značkové zboží. Kopie tedy poškozují značkové výrobce jen minimálně, pokud vůbec. Komu jde o autenticitu, nekoupí si nikdy kopii. Kdo nemá peníze, ten by si originál stejně nekoupil. Celníci by místo zátahů na tržnicích měli televizním kamerám předvádět, jak chytají skutečné zločince.

Jan Traxler

ředitel, FINEZ Investment

Management Když chci originál, jdu do značkové prodejny. Když mi stačí kopie, jdu na tržnici. Snad je každému jasné, že boty za dvě stovky na tržnici opravdu nejsou vyrobené v německé fabrice adidas, ať už na sobě mají napsáno cokoliv. Nevím, co na tom chce kdo řešit. Vždyť je úplně jedno, co na sobě ty boty z tržnice mají za značku.

Autor: Martin Vlnas

Komentáře

Čtěte také

Jednání o transatlantické dohodě postupují plynule, ujišťuje Washington

Jednání o transatlantické dohodě postupují plynule, ujišťuje Washington

Domlouvání smlouvy o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy plynule postupují, řekl mluvčí šéfa Úřadu obchodního zmocněnce USA Michaela Fromana. Německý vicekancléř… více

Mobilní web