Pavel Ryba: Co udělají záporné sazby s úsporami?

Pavel Ryba: Co udělají záporné sazby s úsporami?
22. května 2016 • 06:48
Většina lidí se v posledních letech smířila s tím, že peníze uložené v bance nesou jen minimální úrok. Brzy se však budeme muset i s tímto málem rozloučit. Evropská centrální banka (ECB) na svém březnovém zasedání snížila sazbu, za kterou si u ní ukládají peníze komerční banky, na rekordní minimum minus 0,4 procenta. Chce, aby banky peníze raději půjčovaly a rozhýbaly ekonomiku. Bankám tím však rostou výdaje na správu úspor a o vyšší náklady se budou chtít se svými klienty podělit.

Kromě toho ECB v rámci boje s nízkou inflací snížila svoji základní repo sazbu na rovnou nulu a zvýšila objem dluhopisů, které nakupuje, na 80 miliard eur (2,2 bilionu korun) měsíčně z dosavadních 60 miliard eur. Česká národní banka (ČNB) zatím zavádění záporných sazeb neplánuje, stále je drží na úrovni 0,05 procenta. Člen bankovní rady ČNB Jiří Rusnok, o kterém se nejčastěji mluví jako o budoucím guvernérovi ČNB, však připouští, že zavedení záporných sazeb v budoucnu nevylučuje.

Jedním z důvodů by mohl být zvýšený tlak na posílení české koruny. Rozdíl mezi úrokovými sazbami v Česku a v eurozóně se nyní zvýšil a část investorů by proto mohla svoje peníze přesunout za vyšším úrokem právě k nám. To by ale podpořilo silnější korunu a ČNB by musela navýšit prostředky na intervence. Podle dostupných statistik už ČNB v rámci intervencí nakoupila eura za více než půl bilionu korun. Zároveň guvernér Miroslav Singer znovu posunul pravděpodobný konec intervencí, tentokrát na polovinu roku 2017.

Efekty záporných sazeb jsou neprozkoumané

Jaký bude skutečný dopad záporných úroků na ekonomiku, je zatím velkou neznámou. Banka pro mezinárodní vypořádání (BIS) nedávno přišla se zprávou, v níž upozorňuje, že efekty záporných sazeb jsou neprozkoumané a mohou nadělat více problémů než užitku. Neexistuje s nimi žádná delší zkušenost a není jasné, jak budou jednotlivci a banky při delším trvání experimentu reagovat.

Přesto v posledních letech v Evropě přibývá zemí, které už negativní sazby zavedly, například Švýcarsko, Dánsko či Švédsko. Jako první ze středoevropských zemí přikročilo nedávno k záporným sazbám Maďarsko. Svou depozitní sazbu snížilo na mínus 0,05 %. Ve Švýcarsku fungují záporné úroky déle než rok a některé banky už začaly své klienty informovat, že budou zavádět sankční poplatek nebo záporný úrok.

Zamrazilová: Centrální bankovnictví tak ztratilo svou dlouho dobývanou a krátce udrženou nezávislost

„Centrální banky chrání politikou nízkých úroků a negativních sazeb státy před bankrotem a pomáhají jim k dalšímu zadlužování. Centrální bankovnictví tak ztratilo svou dlouho dobývanou a krátce udrženou nezávislost – jediným viditelnějším výsledkem je přitom vytváření nových potenciálních nerovnováh,“ komentuje rozhodnutí ECB Eva Zamrazilová, hlavní ekonomka České bankovní asociace. Zdůrazňuje také, že za této situace je zvýhodňován dlužník oproti střadateli a populaci to připravuje o část úspor.

Evropští centrální bankéři přesto nevylučují další pokles sazeb. Hlavní ekonom ECB Peter Praet sdělil, že ECB by mohla přistoupit k dalšímu snížení úroků, budou-li to hospodářské podmínky v eurozóně vyžadovat. „Pokud by negativní šoky zhoršily výhled nebo pokud by se finanční podmínky nevyvíjely tak, aby zajistily potřebnou podporu ekonomice a inflaci, máme ve svém arzenálu stále k dispozici snížení sazeb,“ řekl Praet.

ECB: Pokud by negativní šoky zhoršily výhled nebo pokud by se finanční podmínky nevyvíjely tak, aby zajistily potřebnou podporu ekonomice a inflaci, máme ve svém arzenálu stále k dispozici snížení sazeb

Na další snižování úrokových sazeb se připravují už i některé finanční instituce. Druhá největší zajišťovna Munich Re oznámila, že začne ve svých trezorech skladovat více hotovosti a hlavně zlata. Společnost začala nedávno nakupovat fyzické zlato, kterého vlastní už téměř devět tun. Hledá tak cestu, jak se vypořádat se zápornými sazbami a zároveň ochránit majetek svůj a svých klientů.

Češi mají v bankách uloženy dva biliony korun. Mají proto nejvyšší čas začít přemýšlet, jak zabránit jejich postupnému znehodnocení. Jednou z mála možností, jak uchovat hodnotu peněz, je investovat do něčeho solidního a hmatatelného, jako jsou například pozemky, nemovitosti, umění či drahé kovy. Podobně radí i ekonomové. Většinou se shodují na tom, že najít vhodné krátkodobé investice je velmi obtížné. Mnozí analytici v tomto ohledu doporučují zlato, dalším zajímavým doporučením pak může být investice do vlastního vzdělání a rozvoje.

autor je obchodní ředitel Golden Gate CZ

Pavel Ryba: 2016 se může stát rokem prasklých bublin

Autor: msc
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!