Petr Šaštinský: Trh nebankovních půjček ovládne stovka firem

Petr Šaštinský: Trh nebankovních půjček ovládne stovka firem
29. června 2016 • 06:42
Nový zákon o spotřebitelském úvěru hodlá džungli pouliční lichvy zkultivovat v přehlednou arénu silných hráčů. I tak ale zůstane zřejmě český trh jedním z nejkonkurenčnějších v Evropě. Na rozdíl od okolních zemí se totiž do byznysu s rizikovými půjčkami tlačí i banky přetékající volnými penězi. „Banky dnes konsolidují půjčky, které by jinde v Evropě konsolidovaly jen těžko,“ říká šéf českého Providentu Petr Šaštinský.

Soudě podle vývoje ziskovosti Providentu, váš byznys nezažívá nejlepší časy, z necelé miliardy zisku v roce 2012 zbylo loni 650 milionů, čím to?

Česká republika se posunula mezi takzvané rozvinuté trhy, s naším tradičním modelem osobních půjček jsme dosáhli vrcholu. I podle statistik České leasingové a finanční asociace jsme dvojkou na českém trhu. V tradičním segmentu tedy neočekáváme další růst. V posledních třech letech se výrazně změnil celý trh spotřebních financí, přišla řada nových hráčů, naše klienty oslovují banky a část spotřebitelů, především těch mladších, upřednostňuje při získání financí on-line. Přiznávám, že na tento vývoj trhu jsme nezareagovali včas a těmto zákazníkům jsme neměli co nabídnout. Ještě letos ale připravujeme produkty, které to změní. Dlouhodobě vidíme potenciál růstu právě v této oblasti.

Jak funguje byznys letos?

Na Slovensku teď nepůčujeme. Přitom lidé tam peníze chtějí, měli jsme případ, kdy klient zamkl obchoďáka v bytě, aby mu půjčil peníze

Jak vnímáte konkurenci v podobě mikropůjček?

Půjčky do výplaty jsou fenoménem, který před pěti lety ještě neexistoval, a dneska na něj reagují už i velké banky, protože jim přetahuje klienty. Myslíme si, že část těchto hráčů zmizí spolu s novým zákonem o spotřebitelském úvěru. Na trhu je kolem 50 tisíc subjektů, které mají živnost na poskytování spotřebitelských půjček, což ve světě nemá obdoby.

Je pro vás tenhle segment trhu atraktivní, uvažovali byste o vstupu?

Ne. Testovali jsme to, ale potřeba našeho zákaznického segmentu leží jinde. Tento trh navíc podle našich zjištění často generuje profit z kumulujících se sankcí, ne z úroků jako banky nebo my. Touto cestou jít nechceme.

Očekáváte od nového zákona o spotřebitelském úvěru příliv klientů?

Mělo by to tak být. Část firem, které poskytly půjčky klientům před účinností zákona, nebude schopna jim půjčky dále poskytovat, protože se tak vystaví obrovskému riziku. Pokud se ukáže, že před půjčkou dostatečně neprověřily bonitu klienta, může být smlouva prohlášena za neplatnou, a dlužník by tak splácel jen jistinu.

Jak se vyvíjí počet vašich obchodních zástupců?

V současnosti jich máme kolem dvou tisíc, tedy zhruba o deset procent míň než loni.

Často se hovořilo o tom, že jejich služby jsou poměrně drahé.

Je to součást modelu a klient má možnost volby. Navíc pro nás je obchodní zástupce prakticky jediný nástroj, jak reálně prověřit bonitu klienta. Jedna věc je, že máte potvrzení o výplatě a vezmete si data z nějaké databáze, ale skutečný stav toho dlužníka zjistíte, až když k němu přijdete domů.

Jaký máte v současnosti podíl bezhotovostních půjček, před třemi lety to bylo kolem pěti procent.

Dneska je to přes deset procent.

Jak jsem říkal, trend je jasný a reagovat musíme i my. Už letos hodláme investovat do nových produktů, které půjdou i tímto směrem. Chystáme velký projekt uprostřed srpna včetně nového on-line prodejního kanálu.

Jaká je průměrná výše půjčky a její vývoj?

Celkové zadlužení domácností se v Česku zvyšuje, rostou i půjčky u nás, aktuálně je to kolem 18 tisíc korun.

Petr ŠaštinskýPetr ŠaštinskýAutor: Anna Vacková

Jak vypadá váš průměrný klient?

Je z nižší až střední příjmové skupiny, mírně častěji je to žena, věkově mezi 40 až 50 lety.

Roste doba splácení?

Splatnost je z povahy našeho byznysu a výše půjček spíše kratší, kolem jednoho roku. Nicméně v poslední době roste podíl dlouhodobějších půjček.

Ještě před několika lety jste si pochvalovali vývoj byznysu ve střední Evropě a najednou jste letos ohlásili odchod ze Slovenska, proč?

Zatímco v Česku fungoval při přípravě nového zákona dlouhodobý dialog mezi zákonodárcem a hráči na trhu, na Slovensku to bylo jinak. Na Slovensku veškeré legislativní změny probíhaly ze dne na den bez toho, aby zákonodárce odhadl vývoj trhu po takové změně. Zhruba ze dvou set firem zůstalo dnes na Slovensku 25 hráčů. My jsme byli první, kdo tam získal licenci, ze dne na den nicméně vláda stanovila tak striktní úvěrový strop, že bychom tam podnikali pod náklady. Takže jsme přestali prodávat nové půjčky, ale cesty stále hledáme.

Jak teď vypadá slovenský trh?

Statistiky za první kvartál jsou naprosto tristní, obrovský propad půjček a bankovní trh o to nenarostl, takže podstatná část dlužníků se octla v úvěrové nouzi a přešla pravděpodobně do černé zóny. Došlo tedy přesně k tomu, co zákonodárce nechtěl. Že by si ze dne na den 20 nebo 30 procent lidí nepotřebovalo půjčit, se mi nechce věřit. Úvěrové firmy se ani zvlášť nesnaží lovit nové klienty, reklamu na půjčky tam krom peer to peer prakticky neuvidíte.

Čekáte něco obdobného v Česku? Jak bude podle vás vypadat trh?

Podle toho, jak zatím jednání probíhají, by to nastat nemělo. Zůstane tu podle mého řádově do jedné stovky nebankovních firem, ale hlavní smysl vidím v tom, že se nebankovní finanční trh přiblíží tomu bankovnímu a pro spotřebitele bude mnohem přehlednější. Všichni budou muset hrát podle stejných pravidel.

Jakou část byznysu vám dělalo Slovensko?

Kolem 30 procent klientů bylo ze Slovenska, v obdobném poměru byl i zisk.

Je ještě nějaká šance se na Slovensko vrátit?

Prostřednictvím asociace se snažíme, byznys tam normálně běží, máme tam zaměstnance, staráme se o klienty, jen nepůjčujeme a podle posledních aktuálních informací přestal půjčovat další velký hráč. Chystáme se na další schůzky s regulátorem, ale zatím to nikam nespěje. Je to pro nás obrovské zklamání, vybudovat tam byznys stálo strašně peněz i energie. Přitom lidé tam peníze chtějí, měli jsme případ, kdy klient zamkl obchoďáka v bytě, aby mu půjčil peníze, ale není to prostě za současných ekonomických podmínek možné.

Co se s novým zákonem v Česku změní z pohledu klienta?

Bude lépe chráněn, klienti budou znát limity pokut, budou vědět, že mají silnější oporu u regulátora, budou schopni se lépe bránit nátlakovým půjčkám. Naopak negativem může být, že úvěrová firma klienta častěji odmítne.

Jaké je u vás průměrné uspokojení zákaznického požadavku na výši úvěru?

Kolem padesáti až šedesáti procent.

Má český trh nějaké specifikum proti ostatním trhům?

Je jedním z nejkonkurenčnějších trhů mezi zeměmi střední a východní Evropy. Banky daleko víc otvírají klientům pomyslné dveře. Konsolidují půjčky, které by jinde v Evropě konsolidovaly jen těžko.

Jdou tedy české banky do většího rizika než v jiných zemích?

Ano, když to srovnám třeba s Polskem, mám pocit, že bankovní přístup ke konsolidacím je v poslední době přinejmenším dost odvážný. Český trh je i cenově na dně, zvláště sazby hypoték jsou ve srovnání s ostatními trhy, na kterých působíme, nejnižší. Je to dáno hlavně přebytkem peněz v bankách.

Jak se liší vaši klienti napříč evropskými trhy?

Češi mají jednu z nejvyšších průměrných půjček, zhruba o 15 procent vyšší než jinde, jinak je to podobné.

Chystáte nové produkty, co hodláte představit?

Chceme jít do dalších segmentů trhu, do nových technologií, digitalizovat i náš tradiční segment a posilovat návratnost klientů, a následovat je s produkty. Tedy zejména prodloužit splatnost, zvýšit půjčky.

Češi mají jednu z nejvyšších průměrných půjček, zhruba o 15 procent vyšší než jinde

Kam až hodláte jít?

Průměrný krátkodobý úvěr v České republice je dneska kolem 150 tisíc a neustále roste. Tomu se přizpůsobíme i my s naší nabídkou.

Chystáte se nějak rozšířit obchodní model?

Zvažujeme prodej produktů třetích stran, ale hovořit o tom je zatím ještě předčasné.

Jak vás zatíží nová regulace spojená s přísnější legislativou?

Bude tu spousta nových procesů, musí vzniknout některá nová oddělení, bude to velká investice. Musíme například pět let archivovat obrovský objem dokladů, na základě kterých jsme klientům půjčili, příští rok to budeme digitalizovat, to jsou všechno peníze.

Na kolik taková adaptace na novou úvěrovou legislativu vyjde?

Řádově to jsou desítky milionů. Vezměte si třeba povinnost registrace obchodních zástupců, ta nás bude stát dva tisíce na člověka, celkem tedy čtyři miliony, a k tomu přibudou školení a povinné zkoušky.

Chystáte se na nové trhy?

Letos jsme vstoupili na on-line trh ve Španělsku, v nejbližší budoucnosti nic dalšího nechystáme.

Petr Šaštinský (49)
Vystudoval ČVUT, kariéru odstartoval ve Škofinu, kde od roku 1992 působil jako provozní ředitel. Poté vystřídal vedoucí pozice v ING, GE Money Auto nebo v nizozemském finančním holdingu NOA. Byl rovněž předsedou představenstva ruské banky Forus. Rád rybaří, lyžuje, hraje golf a mezi jeho koníčky patří rychlá auta.
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!