Plánů na zdanění finančních transakcí se zřeklo i Estonsko

Plánů na zdanění finančních transakcí se zřeklo i Estonsko
8. prosince 2015 • 16:32
Ministři financí deseti zemí eurozóny se v Bruselu dohodli na některých aspektech plánovaného zdanění finančních transakcí. Slíbili si, že zbylé podrobnosti, včetně daňových sazeb, dokončí do poloviny příštího roku. Plánu na zavedení daně se ale zřeklo Estonsko, které je tak další zemí eura, která z kontroverzního projektu odstoupila.

Podle signatářů prohlášení budou zdaněny všechny obchody s akciemi, včetně takzvaného intradenního obchodování, kdy obchodník stejné akcie nakoupí i prodá během jednoho dne. Daně by se měly platit v účastnických zemích dohody ze zobchodovaných akcií, které byly v těchto zemích také vydány.

Francie prosadila možnost výjimky v případech, kdy bude nutné udržet dostatečný objem obchodů v situacích slabé likvidity na trhu. Ministři se také shodli na principech zdanění obchodů s deriváty a dohodli se například, že daň by neměla ovlivnit úvěrové náklady vlád.

Z celé eurozóny chtějí novou daň zavést jen Německo, Francie, Itálie, Rakousko, Belgie, Španělsko, Portugalsko, Řecko, Slovensko a Slovinsko. Estonsko si účast rozmyslelo proto, že by z daně na obchodování s akciemi nezískalo takřka nic; tamní finanční instituce totiž obchodují vesměs s akciemi vydanými mimo účastnické země a místní obchodníci by navíc snadno odešli jinam, uvedla agentura Reuters.

Odpůrci, mezi něž patří Británie, Irsko, Nizozemsko nebo Švédsko, ale namítají, že taková daň povzbudí banky a finanční společnosti k jednoduchému přemístění obchodních aktivit z Evropy kamkoli jinam

Ministři se také dohodli, že budou dál analyzovat dopad nové daně na reálnou ekonomiku a na penzijní fondy. Posuzovat se budou také finanční dopady daně na každou zemi. Experti by spolu s Evropskou komisí měli vypracovat různé varianty daňových sazeb, sdělili ministři.

Daň z finančních transakcí navrhly Francie a Německo v roce 2012 jako nástroj k posílení rozpočtových příjmů a k omezení spekulativního obchodování.

Odpůrci, mezi něž patří Británie, Irsko, Nizozemsko nebo Švédsko, ale namítají, že taková daň povzbudí banky a finanční společnosti k jednoduchému přemístění obchodních aktivit z Evropy kamkoli jinam, kde nejsou zdaněny. Vyhlídky na vysoké příjmy z této daně jsou tak podle kritiků iluzorní. Se zavedením daně se původně počítalo v roce 2014. Nyní se její uplatnění předpokládá v roce 2017.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!