Politici nenasadí dluhům příliš pevnou ohlávku

Žít na dluh už si zvykl kdekdo, zvláště pro státy je to léta běžná realita. Česko nevyjímaje, byť se v posledních letech snaží dluhy krotit, seč to jde. Dosud ale záleží jen a jen na vládní garnituře, jak zemi zadluží. Učinit přítrž by tomu měla finanční ústava, jeden z nejdůležitějších zákonů, k jehož přijetí se Nečasův kabinet voličům zavázal.

 peníze, koruny
24.4.2013 8:08   |  

Právě tato norma by měla v nejbližších letech politikům zakázat, aby – většinou v zájmu volebních slibů – navrhovali a schvalovali vysoké schodky státního rozpočtu.

Ani přijetí finanční ústavy neznamená, že státní dluh – tedy zadlužení, které plyne z rozpočtových schodků, dál neporoste. Stačí se podívat na střednědobé výdajové plány, kterými se dnes bude zabývat vláda: v roce 2016 by měly výdaje státního rozpočtu a státních fondů činit 1,158 bilionu korun. Finanční ústava by však měla tlumit rychlé tempo zadlužování.

Ústavu chceme, ale…

Na tom, že přijetí normy je nezbytné, se shodují prakticky všechny politické strany, jejichž reprezentanti zasedají v dolní komoře parlamentu. Představy o tom, jak by měly vypadat konkrétní paragrafy, se však už podstatně liší. V každém případě návrh zákona, který už ve sněmovně prošel v prvním čtení, se bude podstatně měnit.

Velmi pravděpodobně podle představ sociální demokracie. I když přijetí ústavy podmiňuje důležitým požadavkem, který je proti srsti ODS i vládní TOP 09. Rozdílné názory by politici měli ladit co nejdříve, zda se ale jejich schůzka – původně plánovaná na dnešní den – opravdu uskuteční, nebyli schopni s určitostí říct.

Bez ČSSD to nepůjde

Finanční ústava má být zákonem ústavním, a to znamená, že pro něj musí zvednout ruku třípětinová většina zákonodárců. Vládní koalice takovou většinou ve sněmovně nedisponuje, Senát socialisté kontrolují.

Jedná se především o to, kdy stát v případě rychle rostoucího zadlužování bude muset povinně škrtat výdaje. Podle současného návrhu by k tomu nejspíš muselo dojít už napřesrok. Zároveň s tím by se krátily i příjmy ministrů a poslanců.

O krácení platů ale momentálně tolik nejde. ČSSD vadí, že pokud příští rok skutečně vyhraje volby, musela by se chovat téměř stejně jako nynější vláda. Chce proto změkčení finanční ústavy. „Požadujeme po vládě, aby realisticky zhodnotila stav veřejného dluhu, ke kterému výrazně přispěla, a změnila parametry zákona,“ říká šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.

Vládní koalice je s tím smířená, ministr financí Miroslav Kalousek – v gesci jeho úřadu návrh ústavy vznikl – už oznámil, že má velkou vůli k ústupkům. Jak řekl, nic jiného mu ani nezbývá, protože bez nich ústavní většinu získat nelze.
Konkrétní podoba kompromisu ještě dohodnuta není, nejspíš to však bude posunutí hranice pro povinné škrty na moment, kdy podíl dluhu na HDP dosáhne padesáti procent. Což by byl posun přijatelný i pro vládní koalici.

Zlobí i TOP 09

Posunutí zmíněné hranice ale není jediná překážka, která přijetí finanční ústavy stojí v cestě.

TOP 09 už před časem přišla s tím, že přijetí důležitého zákona podpoří jedině v případě, že země ještě před tímto hlasováním přijme evropský rozpočtový pakt. To odmítá ODS. A ještě jeden sporný moment. Na hospodaření státu by nově měla dohlížet Národní rozpočtová rada, která by v případě poklesu ekonomiky moha povolit větší utrácení.

Sociální demokracie chce, aby členství v radě bylo čestnou funkcí, tedy aby odborníci, kteří do ní budou vybráni, nepobírali plat.


Z návrhu finanční ústavy

Zadlužení mezi 40 a 45 procenty HDP - vláda musí předložit sněmovně zdůvodnění takového vývoje a navrhnout opatření ke snížení zadlužení.

Zadlužení mezi 45 až 48 procenty HDP - vláda zmrazí alespoň tři procenta výdajů schváleného státního rozpočtu na daný rok, a to v poměrné části ke zbývajícímu období roku. Zároveň se v následujícím roce o pětinu sníží platová základna pro výpočet platů ústavních činitelů, s výjimkou soudců. Rovněž se zastaví růst platů zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

Zadlužení mezi 48 až 49 procenty HDP - vláda předloží sněmovně návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů. Zároveň by vláda měla sněmovně doporučit, aby schválila pouze vyrovnané nebo přebytkové návrhy rozpočtů zdravotních pojišťoven.

Zadlužení 50 a více procent HDP - vláda by musela požádat sněmovnu o vyslovení důvěry.


Co je fiskální pakt

Dohoda, která vznikla na půdě Evropské unie na začátku roku 2012 jako reakce na dluhovou krizi v eurozóně. Členským státům ukládá povinnost zabudovat do právního řádu pravidla odpovědného hospodaření. Například rozpočtový deficit by neměl přesáhnout 0,5 procenta HDP. Dohoda je závazná pro členy eurozóny. Ostatní země se mohou přidat také, ale pakt se pro ně stane závazným až v okamžiku přijetí eura. Loni v březnu, kdy se dokument podepisoval, - zůstaly stranou jen Česká republika a Velká Británie.


Prezident připravuje fond na snížení státního dluhu

Do úhrady státního dluhu se hodlá vložit i prezident Miloš Zeman. Připravuje fond, do kterého bude každý měsíc odvádět třicet procent svého platu. O vzniku neziskové organizace, která ho zastřeší, jednal v minulém týdnu s bývalým ministrem financí Jiřím Rusnokem, práce na založení „prezidentského fondu“ by měly být ukončeny nejpozději v květnu.

Do té doby budou osloveny i osobnosti, které by zasedly ve správní radě, Rusnok bude jednou z nich.

Podle představ hlavy státu by do fondu měli kromě prezidenta přispívat především politici, manažeři a byznysmeni. Když o svém záměru začal hovořit, výslovně zmiňoval například šéfy státního gigantu ČEZ nebo ředitele velkých bank. Zkrátka lidi s vysokými příjmy. Jako vstupní poplatek pak avizoval právě sumu, která představuje třetinu jeho platu. Odezva tehdy, někdy na začátku letošního roku, ovšem byla dosti vlažná.

Oslovení se odvolávali na to, že pravidelně přispívají na charitu, a třeba poslanci odkazovali na fakt, že jejich měsíční odměna není tak vysoká jako prezidentská. Jiní zase říkali, že počkají, jak se záležitost bude vyvíjet. Prezidentský plat činí měsíčně 186 300 korun hrubého. K tomu hlava státu čerpá každý měsíc paušální náhradu ve výši 173 300 korun.

A jen na okraj, roční příjmy poslanců, senátorů, členů vlády a prezidenta tvoří dohromady zhruba 300 milionů korun. Jen na úrocích z veřejného dluhu český stát loni zaplatil přes 55 miliard korun.

S podobným nápadem jako Zeman už před časem přišlo ministerstvo financí. U České národní banky založilo speciální účet rezervního fondu, kam mohou finance posílat všichni občané, kteří chtějí přispět ke snížení státního dluhu České republiky. Sice se na něm už nějaké peníze sešly, částka to ale není závratná. Od roku 2009 dosáhla zhruba výše jednoho sta tisíc korun.


Čtěte také:

Dluhy mají mít své hranice, vláda schválila finanční ústavu

Jana Havligerová: Finanční ústava má svá úskalí

Nečas: Neumím si představit, že finanční ústavu nepřijmeme ještě letos


Autor: Jana Havligerová

Komentáře

Čtěte také

Zátěžové testy bank: u dna skončily UniCredit, Société Générale i Erste

Zátěžové testy bank: u dna skončily UniCredit, Société Générale i Erste

Většina evropských bank by obstála i za velmi hluboké recese, některé ale i tak budou muset posílit kapitál. Ukázaly to výsledky zátěžových testů, které zveřejnil Evropský… více

Mobilní web