Polští podnikatelé prosazují vlastní měnu

Polský svaz podnikatelů a zaměstnavatelů ZZP, který sdružuje malé a střední firmy, chce zavést volnou měnu zielony (zelený). Pro začátek má být neoficiální lokální měna spuštěna ve třech vojvodstvích. Princip je zcela jednoduchý. Jeden zielony bude roven jednomu zlotému a bude se užívat paralelně s oficiálním platidlem. Mince ani bankovky však nebudou existovat. Zielony bude účetní jednotkou ve vzájemném úvěrovém systému.

Polský zlotý (ilustrační foto)
13.2.2015 7:55   |  

Každý účastník systému bude moci zieloné vydávat, ale zároveň se musí postarat o krytí emise. Všichni v systému se smluví na tom, že budou zieloné jako platidlo akceptovat. Možné jsou i smíšené platby – část ve zlotých, část v zieloných.

Výhodou takového uspořádání je, že firmy mohou vzájemně obchodovat bez nutnosti sahat do peněžních zásob. „Zvlášť zajímavé je toto řešení pro firmy, které mají přebytky ve zpracovatelských kapacitách,“ říká koordinátor projektu Dariusz Brzozowiec deníku Rzeczpospolita. Do systému mohou vstoupit i zákazníci – jako účastníci programu loajality, v rámci nějž dostávají za své nákupy prémie v zieloných.

Šéf ZZP Cezary Kaźmierczak je přesvědčen, že lokální měna firmám zapojeným do systému pomůže prodávat více zboží a služeb a vytvořit loajální skupinu firem a zákazníků. Připomíná, že malé a střední firmy se na polském HDP podílejí čtyřmi pětinami.

Měna od třicátých let 20. století

Na oficiálním webu nové polské měny zielony.biz.pl jsou k vidění předobrazy zieloného, na něž se jeho zakladatelé odvolávají. Příběh úspěšných lokálních měn začal psát v roce 1932 starosta rakouského města Wörgl Michael Unterguggenberger. Uprostřed světové hospodářské krize zavedl lokální měnu Wörgl Schilling a proměnil město v kvetoucí oázu.

Wörglských nouzových šilingů bylo dvaatřicet tisíc a byly kryty oficiálními penězi, které byly uloženy v městské Raiffeisenkasse. Hodnota byla fixní jedna ku jedné. Bylo možné je směnit i užívat mimo Wörgl.

A ještě jednu zvláštnost měla tato měna. Aby byly wörlgské bankovky platné, musel se na ně každý měsíc nalepit kolek v hodnotě jednoho procenta bankovky. Tento devalvační moment ponoukal majitele bankovek v těžkých časech k utrácení místo spoření. Díky tomu se podařilo za pár měsíců znovu naplnit městskou pokladnu, roztočit investice a redukovat nezaměstnanost. Zázrak z Wörglu chtěli vidět politici z celého světa a vydávali se do Tyrol. Než v září 1933 rakouská centrální banka experiment zastavila.

Příklad ale zafungoval a už o rok později se v Curychu rozběhl projekt, který vyústil v lokální měnu s názvem WIR. Tu dnes používá každá pátá švýcarská firma. Jak uvádí web zielony.biz.pl, v současnosti po světě existuje asi tisíc lokálních měn.


Čtěte také:

Polsko s dluhy ve švýcarské měně pomůže. Ale jen trochu

Polsko zdvojnásobilo růst, ekonomiku rozhýbaly investice i spotřeba

Autor: Aureliusz M. Pędziwol

Komentáře

Čtěte také

Sobotka je naštvaný, protikuřácký zákon chce rychle předložit znovu

Sobotka je naštvaný, protikuřácký zákon chce rychle předložit znovu

Premiér Bohuslav Sobotka by chtěl protikuřácký zákon, který ve středu překvapivě poslanci nepodpořili, prosadit ještě do konce volebního období. Ministr zdravotnictví Svatopluk… více

Komerční prezentace
Mobilní web