Prémie na Wall Street loni klesly, celkový plat je ale vyšší

24.2.2011 14:48   |  

Banky a makléřské společnosti, které působí na Wall Street, loni svým zaměstnancům v průměru vyplatily asi o devět procent nižší prémie než v roce 2009. Celková částka roční hotovostní prémie tak v průměru dosáhla 128 530 dolarů (asi 2,3 milionu korun). Naopak celková částka ohodnocení, která zahrnuje například i akciovou složku, se o šest procent zvýšila. Ukazují to dokumenty, které obdržel hlavní účetní státu New York.

Celkem tak Wall Street na prémiích vyplatil 20,8 miliardy dolarů (více než 371 miliard korun), což je pátá nejvyšší částka v historii. Důvodem k poklesu hotovostní složky platu je reforma finančního sektoru, ke které přistoupila americká vláda. Změny mimo jiné předpokládají, že banky zaměstnancům zvýší základní složku platu, zatímco odměny budou mnohem víc než dosud závislé na výsledcích. To například znamená, že výplata odměn se může odložit.

Pět největších investičních bank v USA podle účetních záznamů svým zaměstnancům za loňský rok dohromady vyplatí přibližně 119 miliard dolarů (zhruba 2,1 bilionu korun). Nejštědřejší je banka Goldman Sachs, která každému zaměstnanci v průměru zaplatí 431 tisíc dolarů (asi 7,7 milionu korun). Nejméně platí Citigroup, v průměru kolem 94 tisíc dolarů (zhruba 1,7 milionu korun).

„Minulé praktiky upřednostňovaly krátkodobé zisky na úkor dlouhodobé ziskovosti,“ poznamenal hlavní účetní New Yorku Thomas DiNapoli. Nižší hotovostní prémie ale podle něj nelze interpretovat tak, že se bankéřům na Wall Street nedaří a že opět zažívají špatné časy.

Celková výše platů, tedy včetně prémií, se na Wall Street zvyšuje navzdory výzvám federálních regulačních orgánů i politiků, aby byl Wall Street v odměňování střízlivější. V loňském prvním pololetí, kdy se vyplácejí prémie za předchozí rok, celková výše platů meziročně vzrostla o 21,9 procenta. Silný růst částečně odráží skutečnost, že byly v předchozím roce prémie mnohem nižší.

Americké veřejnosti ani tak nevadí samotná výše platů, jako to, že banky se během krize dostaly do hlubokých ztrát, z kterých je musela s pomocí peněz daňových poplatníků tahat vláda. Američané si také myslí, že způsob odměňování přímo vybízí k tomu, aby makléři neúměrně riskovali. Bankám je obecně kladeno za vinu, že k nedávné finanční krizi výrazně přispěly právě kvůli nezřízenému riskování.

Wall Street je pilířem ekonomiky města New York i celého stejnojmenného státu. Kvůli finanční krizi klesl podíl Wall Streetu na celkovém objemu daňových příjmů státu na zhruba 13 procent, zatímco před krizí to bylo asi 20 procent. V případě městské pokladny tento podíl klesl na sedm ze zhruba 13 procent.

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Komplikace pro Hinkley Point: jaderný projekt znovu přezkoumá vláda

Komplikace pro Hinkley Point: jaderný projekt znovu přezkoumá vláda

Projekt výstavby první jaderné elektrárny v Británii za 20 let nabírá nečekané zpoždění. Britská vláda překvapivě oznámila, že zahájí nové přezkoumání kontroverzního projektu… více

Mobilní web