Přijímání eur se firmám prodražuje

Změnu přinesla směrnice, která měla zjednodušit a zlevnit platební styk po Evropě. V české realitě se to ale nestalo. Kvůli vysokým poplatkům přichází o peníze řada firem obchodujících se zahraničím. Mnohé se to ale dozvědí až z prosincového výpisu z účtu.

Banky za příchozí platby v cizích měnách – je jedno, zda přijdou z jiné české banky, či zahraničí – účtují kolem dvou set korun za transakci. Dosud bylo možné vybrat variantu platby, buď platil odesílatel, nebo příjemce. Nová směrnice dovoluje jen takové schéma, kdy se o poplatky dělí příjemce s odesílatelem. Takže z platby si strhne poplatek i banka příjemce.

„V Česku jsou poplatky za eurové platby hodně vysoké. Například v Polsku drtivá většina bank za příchozí platby v eurech neúčtuje nic,“ říká šéf serveru Měšec. cz Dalibor Chvátal, který přeshraniční platby dlouhodobě testuje.

Nový způsob výpočtu poplatků postihne řadu podnikatelů, kteří obchodují se zahraničím. Podle lidí z leasingových firem je problém ten, že skoro všechny české banky účtují za příchozí platbu kolem dvou set korun.

Zástupci bank shodně odpovídají, že o snížení poplatků za cizoměnové operace neuvažují.

„Tento předpis se negativně může dotknout menších cestovních agentur, které vystavují řadu faktur na menší částky měsíčně a měly to nastavené jako čisté. Těm sebere z marží, které jsou nyní maximálně desetiprocentní,“ říká Tomio Okamura z AČCKA.

Takto vysoké poplatky strhávají domácí banky kromě poboček zahraničních bank, jako je HSBC, Citibank či korporátní ING (tyto banky ale zase mívají vyšší poplatky za vedení účtu). „Nemá to žádnou souvislost s tím, že jsme zahraniční banka, jde o vlastní poplatkovou politiku,“ vysvětluje mluvčí HSBC Petr Plocek. To potvrzuje i finanční arbitr František Klufa. „Výše poplatků je cenovou politikou banky. Pokud vznikne podezření, že se banky na poplatcích domlouvají, tak je to oprávněn řešit Úřad na ochranu hospodářské soutěže,“ upozornil.

Poplatky za odchozí platby v cizí měně či do zahraničí jsou na českém trhu obvykle shodné s příchozími platbami. Takže na druhé straně i plátce, který byl dosud zvyklý, že poplatky za jeho platby platí banka příjemce, bude mít od nynějška náklady vyšší.

Banky o snížení poplatků za operace v cizích měnách neuvažují. „Nabízíme různé slevy, pokud jde platba z jiné banky ze skupiny Raiffeisenbank, je standardně o 20 procent nižší cena, ještě výhodnější jsou platby do a ze slovenské Tatrabanky,“ říká mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň. Podobně mluvčí Komerční banky Monika Klucová dodává, že poplatky za platby v cizí měně jsou stejné pro podnikatele i občany. „Výjimkou je takzvaná drobná platba v ekvivalentu do deseti tisíc korun, především sociální povahy, kdy je fyzické osobě účtován poplatek za jednu úhradu měsíčně ze zahraničí ve výši sto korun,“ říká.

Pokud firmy měly ve smlouvách ustanovení, že poplatky za pravidelné platby hradí odesilatel a nechtějí přicházet o peníze, lze to řešit více způsoby. Buď změnit s plátcem smlouvu a o poplatky ji navýšit, nebo využít platby přes nebankovní instituce.