Realitní pasti českých zákonů
Při nákupu či prodeji nemovitostí pro klienty jsem se v posledních měsících několikrát setkal s paradoxy v českém zákonodárství, které vám mohou (pokud o nich nevíte) způsobit mnohamilionové ztráty. Na ty největší vás chci dnes upozornit a zároveň vám doporučit, jak se jim vyhnout.
1. Sporná rezervační smlouva
Rezervační smlouvu sepisují realitní kanceláře s vážnými zájemci o koupi nemovitosti. Na základě této smlouvy kancelář nemovitost dále nenabízí. Český zákon ovšem nespecifikuje obsah rezervační smlouvy, což může způsobit řadu nepříjemných situací. Proto doporučujeme raději podepisovat smlouvy o budoucích kupních smlouvách. Paradoxní je v České republice také fakt, že realitní kanceláře si v případě, kdy kupující na poslední chvíli od obchodu odstoupí, nechávají rezervační poplatek jako provizi, místo toho, aby jej daly svému klientovi – prodávajícímu jako náhradu. To v USA není myslitelné, rezervační poplatek tam v takových případech jde automaticky prodávajícímu jako kompenzace za ušlou ztrátu, protože svou nemovitost nemohl dále nabízet a případně prodat.
Doporučení: Nesvěřujte rezervační poplatek realitní kanceláři, ale domluvte se na notářské či advokátní úschově se stanovením instrukcí, jak s tímto poplatkem nakládat. Solidní realitní kancelář by to měla akceptovat. Pokud chtít nebude, je to pro vás jasný signál, že jednáte s nesolidními partnery.
2. Těžké věcné břemeno
Podle zákona musí být všechna věcná břemena zapsána v katastru nemovitostí. Faktem ale je, že v případě, že došlo k chybě na straně katastrálního úřadu nebo nějaká břemena jsou takzvaně „na cestě“, důsledky s tím spojené odnesete vy jako majitel. Nikde nemusíte zjistit, že například na pozemku, který kupujete, byla jeho majitelem před měsícem schválena výstavba supermarketu.
Doporučení: Před břemeny, která jsou takzvaně „na cestě”, se můžete ochránit pouze prohlášením prodávajícího spolu se sankčním ujednáním.
3. Není byt jako byt
V novostavbách je možné narazit na byty, které určitým způsobem neodpovídají stavebnímu zákonu (například mají menší velikost či světelnost), a proto nemohou být zkolaudovány jako bytové jednotky. Jsou to sice normální byty (například ateliéry), ale prodávat jako byty se nemohou. U takovýchto bytů má případný kupec horší možnosti financování a nemůže v nich mít nahlášen trvalý pobyt.
Doporučení: Nenechte se napálit a takový typ nemovitosti nekupujte. Budete mít problém tento „byt“ prodat nebo pronajmout.
Autor je realitní konzultant společnosti Fichtner







Copyright © 2007-2012 Mladá fronta a.s. Technické dotazy směřujte