Reforma španělských bank ano – všelék to však není

Španělská vláda v pátek představila detaily čtvrté a v letošním roce už druhé bankovní reformy. Otazníky nicméně zůstávají. Vznášejí se především nad tím, zda Madrid může – po tolika neúspěšných pokusech – udělat vůbec něco, co by obnovilo důvěru v tamní finanční domy. První reakce naznačují, že nepůjde o tak hladký proces, jak by si premiér Mariano Rajoy a jeho tým přáli.

ilustrační foto
14.5.2012 9:04   |  

Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos oznámil, že kabinet bude po bankách požadovat další zvýšení rezerv vůči realitním úvěrům v objemu třiceti miliard eur (přibližně 757 miliard korun). Půjde o součást tlaku na růst podílu rezerv na průměrných třicet procent z dosavadních sedmi procent.


Čtěte také:

Tikající bomba: Španělsko vypouští další kostlivce z bankovních skříní

Španělsko je jako Irsko, jen se sluncem

Pavel Kohout: Španělsko: žádná snadná řešení


Trhy zareagovaly odmítavě. Bezprostředně po oznámení reforem vzrostly výnosy desetiletých španělských dluhopisů nad šest procent, což představuje dlouhodobě neudržitelnou úroveň. Část analytiků proto zůstává skeptická, další dokonce vidí, jak Madrid žádá o mezinárodní finanční pomoc. Záměr naopak uvítal Mezinárodní měnový fond.

Stouply také ceny CDS kontraktů, které se používají jako pojištění dluhopisů. Cena CDS na pětileté španělské bondy se vyšplhala nad 515 bazických bodů, nejvýše za posledního půl roku. Pojištění jednoho milionu eur dluhopisů tak stojí 51,5 tisíce eur ročně. Dolů naopak zamířil směnný kurz eura vůči dolaru.

„Bude navýšení rezerv stačit? Pravděpodobně ne,“ sdělil agentuře Bloomberg Juan Pablo Lopez, bankovní analytik z investiční banky Banco Espirito Santo. „Myslím, že to, co jsme v pátek viděli, je krok správným směrem, ale se značnou částí úvěrového portfolia španělských bank se stále bude muset něco udělat,“ dodal Lopez, který tím narážel na značné množství špatně oceněných úvěrů v účetních knihách španělských finančních institucí.

Na to už vláda odpověděla, a sice rozhodnutím, že najme dvě auditorské autority, které budou pověřeny kompletní revizí hodnoty aktiv v bilancích španělských bank. Od výsledku odvodí experti navýšení rezerv. Nemovitosti, které přešly na peněžní domy po prasknutí realitní bubliny, by měly převzít zvláštní společnosti, které budou bankami založeny.

Vžitý název „bad banks“ kabinet odmítl. Tvrdí, že má jít „jen“ o správce, kteří se pokusí zastavené reality prodat.
Španělské finanční domy, které v první dekádě jedenadvacátého století masivně úvěrovaly realitní bublinu živenou přílivem zahraničního kapitálu a nízkými úrokovými sazbami, mají ve svých knihách zhruba 320 miliard eur úvěrů souvisejících s realitním trhem. Sto osmdesát miliard přitom národní centrální banka považuje za problematické.


Velký schodek, žádný růst

Španělsko nesníží v tomto roce bez dalších reforem rozpočtový schodek veřejných financí na 5,3 procenta HDP. Uvedla to v pátek Evropská komise. V případě zachování současných politik dosáhne deficit 6,4 procenta. Pro příští rok by to mělo být 6,3 procenta. To je stále více než pro letošek požadovaná tři procenta. Španělská ekonomika loni rostla o 0,7 procenta, v roce 2012 ji podle komise čeká propad o 1,8 procenta a příští rok o 0,3 procenta.

Autor: Zdeněk Pečený

Komentáře

Čtěte také

Letecká základna v Náměšti dostane investici za půl miliardy

Letecká základna v Náměšti dostane investici za půl miliardy

Do roku 2020 by měly na obnovu infrastruktury vrtulníkové základny v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku směřovat investice za více než půl miliardy korun. Při své návštěvě Vysočiny… více

Mobilní web