Slovensko plánuje zavedení zvláštní bankovní daně

26.5.2011 11:07   |  

Banky na Slovensku by měly od příštího roku platit zvláštní daň na pokrytí nákladů případné záchrany krachujících finančních ústavů. Ministr financí Ivan Mikloš představil podrobnosti vládního návrhu. Banky by měly odvádět 0,2 procenta z upravené sumy pasiv, což by ročně mělo státu přinést přes 50 milionů eur. Slovenská asociace bank protestuje, návrh prý může ohrozit stabilitu finančních domů.

Slovensko se přidá k zemím Evropské unie, které plánují zavést zvláštní bankovní daň. Bratislava ji chce spustit od příštího roku i v případě, že se unie na společných pravidlech nové daně nedohodne.

Podle propočtů slovenského ministerstva financí by měl stát v příštím roce z nových odvodů získat 51 milionů eur (1,25 miliardy korun), což je zhruba 8 procent z celkového zisku tamního bankovního sektoru před zdaněním. Prostředky by měly mířit na samostatný mimorozpočtový účet.

„Cílem návrhu zákona je přispět k vytvoření mechanismů podílení se finančních institucí na nákladech současných a budoucích finančních krizí, k zabezpečení spravedlivého rozdělení zátěže a k předcházení vzniku rozsáhlých výdajů pro daňové poplatníky,“ uvedlo k návrhu ministerstvo.

Slovenské banky jsou proti

Slovenská bankovní asociace návrh kritizuje. „V současnosti na Slovensku nevidíme jiný než politický a rozpočtový důvod pro individuální zavedení bankovního odvodu. Podoba návrhu podle nás není v souladu s návrhem Evropské komise, protože se nevytváří účelový fond a rovněž nejsou jasná pravidla pro použití prostředků,“ cituje výkonného ředitele asociace Ladislava Unčovského slovenský deník Sme.

Zavedení bankovního odvodu může podle asociace negativně ovlivnit nejen ziskovost finančních domů, ale přímo ohrozit jejich stabilitu. Zároveň banky upozorňují, že navrhovaná sazba daně je vyšší než v Německu, Rakousku nebo Velké Británii, kde se pohybuje mezi 0,01 až 0,085 procenty.

Zavedení bankovní daně na Slovensku prosazuje také opoziční strana Směr-sociální demokracie, která by chtěla získané peníze použít na ozdravení veřejných financí. Směr navrhuje odvody ještě vyšší.

Slovenské banky se během finanční a globální hospodářské krize do větších těžkostí nedostaly. Vláda už v minulosti ozdravila státní peněžní ústavy, které následně prodala zahraničním bankovním skupinám.

Česko se k dani připojit nehodlá

Se zavedením bankovních daní, které mají podle jejich zastánců zabránit, aby v případě finanční krize banky opět zachraňovali daňoví poplatníci, počítá v EU kromě Slovenska asi deset zemí. Plánuje to Velká Británie, Německo, Francie, Belgie, Dánsko, Kypr, Rakousko, Portugalsko, Maďarsko a Švédsko.


Čtěte také:

Banky v EU přijdou prý kvůli bankovní dani až o čtvrtinu zisků

HSBC se kvůli bankovní dani možná odstěhuje z Británie


Česko podobné daně dlouhodobě odmítá. Podle premiéra Petra Nečase je to krok špatným směrem.
„Vůbec se to nepromítne do příjmů bank, ale do našich účtů,“ uvedl na březnovém Žofínském fóru. Hrozilo by podle něj také to, že zahraniční banky by v Česku nezakládaly dceřiné společnosti, ale pouze pobočky, což by pro stát nebylo výhodné.

Autor: vrb

Komentáře

Čtěte také

Olympijský výbor Rusko z Ria nevyloučil, rozhodovat budou svazy

Olympijský výbor Rusko z Ria nevyloučil, rozhodovat budou svazy

Mezinárodní olympijský výbor Rusko z her v Riu de Janeiro kvůli rozsáhlé dopingové aféře nevyloučil. Rozhodnutí o účasti ruských sportovců na olympiádě ponechá na federacích… více

Mobilní web