Spotřebitelské úvěry: zkrotí zákonodárci rozhodčí doložku?

Spotřebitelské úvěry: zkrotí zákonodárci rozhodčí doložku?
1. listopadu 2011 • 10:57
Než nastoupíte na hřiště, podepíšete bezpodmínečnou kapitulaci. A na konci zápasu se divíte, že do šatny odcházíte jako spráskaný pes. Tak se dá popsat fungování rozhodčí doložky – v jádru elegantního nástroje, který se v Česku trochu vymknul z ruky. Zkrotí ho novela, která leží na stole poslancům?

Rozhodčí rozhodně rozhodne proti vám. To platí při podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru s rozhodčí doložkou téměř stoprocentně. „Spotřebitelé by takové smlouvy vůbec neměli podepisovat,“ apeluje Lucie Petránková ze sdružení Spotřebitel.net. Lidé jsou však k varování odborníků hluší a k textu smluv slepí či nechápaví. Přestože většina z nich nemá ponětí, co rozhodčí doložka znamená, ochotně podepisují.

Výsledkem je, že za opoždění splátky za novou pračku dostanete třeba desetitisícovou pokutu. Veškeré spory mezi vámi a firmou, která vám pračku prodala, totiž díky rozhodčí doložce řeší rozhodce vybraný podnikatelem. Nezávislý soud je ze hry. A vaše šance ve sporu uspět se tím pádem rovnají nule. Na rozdíl od nákladů. To vy totiž musíte uhradit poplatky za podání rozhodčí žaloby a věřitelovy výdaje na právní zastoupení, které se nezřídka vyšplhají k desetitisícům.

A kdo se může stát rozhodcem? V podstatě každý. Stačí, když je dospělý a svéprávný. Nemusí mít žádnou právní kvalifikaci ani se zatěžovat právními předpisy. Může zkrátka rozhodovat, jak se mu zachce. Klidně jím může být dvacetiletý syn majitele firmy, která vám pračku prodala.

Tolik odvrácená tvář rozhodčích doložek. Lépe řečeno způsob, jakým na nich začali někteří vychytralí podnikavci vydělávat. Podstata rozhodčího řízení jakožto mimosoudního řešení sporů přirozeně leží někde jinde. Efektivní je zejména v obchodních vztazích mezi firmami. Je to alternativa, která může ulevit přetíženým soudům a stranám sporu šetří čas. Odpadá zbytečná byrokracie, proces je pružnější, levnější a vymahatelnost pohledávky rychlejší než v rigidním soudním řízení. Aby tak ale rozhodčí řízení mohlo fungovat i ve spotřebitelských sporech a zamezilo se jeho zneužívání, je třeba nastavit mu jasné mantinely. A právě o to se snaží novela zákona o rozhodčím řízení, která teď leží na stole poslancům.

Jaká musí být a co musí obsahovat rozhodčí doložka:Jaká musí být a co musí obsahovat rozhodčí doložka:Autor:

Jaké změny novela přináší?

V současné praxi většina spotřebitelů vůbec netuší, že rozhodčí doložku podepsala, případně nedomyslí následky. Bývá totiž ukryta v nenápadném odstavečku hluboko v textu smlouvy. Podle novely by se napříště mělo vždy jednat o samostatnou listinu, kterou spotřebitel nebude moci přehlédnout. Podnikatel by mu měl předem vysvětlit všechny důsledky, které mohou z podpisu rozhodčí doložky plynout. Nově by měla také obsahovat informace o způsobu určení rozhodce, zahájení rozhodčího řízení, odměně rozhodce a předpokládaných nákladech, které mohou v rámci rozhodčího řízení vzniknout. Důležitá změna spočívá také v možnosti soudního přezkoumání věcné podstaty rozhodčího nálezu. Rozhodci by měli být vedeni v seznamu rozhodců a nově by tuto funkci mohl vykonávat pouze bezúhonný člověk, který má vysokoškolské vzdělání v oboru práva. Novela také posiluje námitku podjatosti. O sporu by už nemohl rozhodovat člověk, který je příbuzným jedné strany nebo s ní má nadstandardní vztahy, protože pro ni rozhoduje stovky případů. Novela chce také soukromým firmám zakázat používání vznosných názvů, které navozují dojem státní instituce či profesní komory.

Ve hře je také několik pozměňovacích návrhů. Podle jednoho z nich by se například spotřebitel kromě soudu mohl obrátit také na finančního arbitra. Jedná se o správní orgán pro mimosoudní vyrovnávání sporů mezi institucemi a klienty. Z řad opozice také zazněly návrhy na zpřísnění pravidel pro zapsání do seznamu rozhodců: kandidáti by podle nich měli složit speciální zkoušku, organizovanou ministerstvem spravedlnosti, (pokud již neabsolvovali zkoušku advokátní či justiční) a zvýšit by se jim měl i poplatek za zápis do seznamu rozhodců – z pěti na sto tisíc.

Co na to říkají odborníci?

O osudu novely by měli poslanci rozhodnout tento týden. Vzhledem k tomu, že vládní koalice je v její podpoře jednotná, měla by parlamentním hlasováním projít. Otazníky zatím visí nad pozměňovacími návrhy.

Zajímá vás, jak hodnotí úsilí politiků odborníci? Kde zákonodárce přestřelil a kde nechal díru? Zeptali jsme se ekonoma specializovaného na oblast osobních financí Tomáše Prouzy, známého advokáta a předsedy Společnosti pro rozhodčí řízení Tomáše Sokola i zástupců spotřebitelského sdružení Spotřebitel.net. Názory oslovených oborníků se poměrně různí. Zatímco podle Tomáše Sokola jsou rozhodčí doložky v médiích zbytečně démonizované, Tomáš Prouza i Lucie Petránková ze sdružení Spotřebitel.net považují jejich současnou podobu za velmi nebezpečnou.

„Novela je reakcí na problémy, které byly spíše tvrzené v mediích než faktické, ale rozumím obavě z možného zneužití rozhodčí doložky, zejména ve věcech sporů plynoucích ze spotřebitelských smluv,“ říká Tomáš Sokol. Úprava navrhovaná vládou je podle něj adekvátní sledovanému cíli.

Podstatně ostřeji hodnotí dosavadní fungování rozhodčích doložek a nutnost změny Tomáš Prouza. „Určitě jde o významnou změnu, která pomůže vymýtit některé z nejbrutálnějších zneužívání rozhodčích doložek a která ztíží pohodlný život některých rozhodců,“ míní ekonom. A sdružení Spotřebitel.net? „Každou novelu zákona, která je ve prospěch spotřebitele, vítáme,“ komentuje snahu zákonodárců mluvčí sdružení Lucie Petránková.

Obavy ze zahlcení soudů nemá ani Tomáš Sokol. „Zdrcující většina žalovaných totiž dobře ví, že to, co je po nich požadováno, je požadováno podle regulérní a zákon neporušující smlouvy, takže jen ‚hrají o čas‘ a jsou pasivní, dokud to jde,“ uvádí. Neriskovali by podle něj další výdaje za prohraný spor u soudu. „Pár dlužníků by asi zkusilo finančního arbitra, protože to bude zadarmo,“ dodává. Právě pozměňovací návrh na možnost využívání finančního arbitra, se mu ale nelíbí. „Pokud by této možnosti využívalo větší množství dlužníků, hrozily by státu značné komplikace a výdaje. Takže i kdyby to v novele prošlo, do roka to zase půjde ven,“ je přesvědčen Sokol.

Tomáš Prouza novelu vítá, chybí mu však několik důležitých bodů. Klient má dostat náležité vysvětlení dopadů rozhodčí doložky „Kdo a jak ale bude kontrolovat srozumitelnost tohoto vysvětlení, aby nešlo o šest stran nesrozumitelného právnického textu, který nejčastější oběti pochybných rozhodců nebudou mít šanci pochopit?“ ptá se Tomáš Prouza. Postrádá také sankce za neposkytnutí informací. A možnost nechat přezkoumat rozhodnutí nezávislým soudem či se obrátit se na finančního arbitra?

Ta by podle něj měla být povinnou součástí odůvodnění výroku rozhodce, aby se každý spotřebitel jednoduše dozvěděl o svých právech a mohl je využít. „Nejkřiklavějším problémům by zabránilo zastropování odměny rozhodce z malých sporů v hodnotě do 300–500 000 korun,“ pokračuje s výčtem nedostatků novely Tomáš Prouza. Kvituje rozšíření definice podjatosti na ty, kteří rozhodují pro jednu instituci mnoho sporů. „Ale ze zákona by tito rozhodci měli být vyloučeni rovnou, protože o možnosti namítnout podjatost většina lidí nebude vědět a námitku tudíž neuplatní,“ upozorňuje.

Novela nepochybně posílí ochranu spotřebitele a dá mu větší možnost zatáhnout záchrannou brzdu, než rozhodčí doložku podepíše. K dokonalosti se ji však zákonodárcům dotáhnout nepodařilo. Jak se navrhované změny líbí vám? A jaké máte zkušenosti s rozhodčí doložkou? Znáte někoho, komu ve spotřebitelském sporu zlomila vaz?

Autor: Peníze.cz, Petra Dlouhá
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!