Srovnání spořicích účtů: úrokové sazby jdou dolů

Banky nadále snižují úroky. V čele žebříčku spořicích účtů družstevní záložny. Těm však hrozí dražší pojištění vkladů. Jak se to projeví na úrokových sazbách?

 Peníze
23.2.2013 15:49   |  

Většina Čechů má stále úspory na běžných účtech, kde peníze jen ztrácejí na hodnotě. Stále větší oblibu si ale získávají spořicí účty, které alespoň částečně pomáhají držet krok s inflací. Je to i tím, že v sezóně 2012 se u spořicích účtů nosily dost sexy úroky. Hlavně nové banky a družstevní záložny se předháněly v tom, kdo při lákání klientů vyšroubuje nabídku výš.

Jak už to ale bývá, po hodech přichází půst. Zatímco některé banky šly s úroky dolů „jen“ o pár desetin procenta, jiné byly radikálnější a klientům připravily pořádný sešup. Úrokové sazby u spořicích účtů postupně klesají a odborníci se shodují na tom, že v nastoleném trendu budou banky s největší pravděpodobností pokračovat po celý letošní rok.

„Snižování sazeb na spořicích účtech je projevem končícího vypjatého období, které začalo v létě roku 2011. Tehdy přicházely nové banky, které nasadily vysoké úrokové sazby – chtěly získat co nejvíc klientů. Představitelé těchto bank přitom už tehdy pravděpodobně věděli, že sazby v budoucnu postupně sníží, protože takto získané zdroje nemohou na trhu efektivně zhodnotit. Bankovní nováčky ovšem na cestě vzhůru musely následovat záložny, aby nepřišly o své klienty. Tlaku podlehly i některé další banky, které nemají tak silné zázemí depozitních klientů. Nyní lze očekávat další snižování sazeb na spořicích účtech, ale už ne v takové razanci jako doposud,“ říká Zdeněk Bubák, šéfredaktor odborného serveru Finparáda.cz.

Není spořák jako spořák

Na trhu se spořicími účty se můžeme běžně setkat se dvěma marketingovými triky k lákání klientů. Jednak jsou to nabídky zvlášť výhodného úroku pro nové klienty – ovšem časově omezené, jednak nabídky spořicích účtů, které ovšem mezi spořicí účty patří spíš jen podle názvu: mají totiž výpovědní lhůtu, a neumožňují tedy okamžitý přístup k penězům.

Anketa

Máte spořicí účet?

Několik   44% Jeden, ale jsem turista: často měním   8% Jeden, roky ten samý   27% Ne   21%

V anketě hlasovalo 369 čtenářů.
Hlasování bylo ukončeno.

další ankety

„Akcí, při kterých se dočasně zvýší sazba spořicího účtu a pak se zas sníží, postupně ubývá, klienti na ně slyší stále méně. Myslím, že postupně zcela vymizí. Naopak ‚spořicí účty‘ s výpovědní lhůtou mohou mít svůj půvab, protože na rozdíl od termínovaných vkladů je možné na ně kdykoliv přikládat další peníze, nebo je odebírat, samozřejmě po uplynutí určité předem dohodnuté lhůty. Kdo nepotřebuje peníze ihned, tomu asi takovýto způsob spoření s o něco lepší sazbou může vyhovovat,“ říká Zdeněk Bubák ze serveru Finparáda.cz.

Kampeličky vedou. Za cenu rizika

Ve všech předcházejících srovnáních spořicích účtů, která jsme vám v posledním roce a půl přinesli, se na přední příčky drali zástupci družstevních záložen. Jinak tomu není ani dnes, spořicí účty kampeliček se umístily na zlaté a stříbrné příčce našeho žebříčku. Družstevní záložny totiž nemají v boji o klienty, který svádějí s klasickými bankami, k dispozici nijak široký bojový arzenál. Kromě nižších požadavků na žadatele o úvěr můžou zabodovat právě jen spořicími účty a termínovanými vklady.

Pokud ale peníze střadatelů tvoří zásadní objem financí, kterými může ústav disponovat, může to také představovat riziko. „Spořicí účty jsou atraktivní z pohledu klienta díky vysokému úroku a flexibilitě výběru peněz, nicméně z pohledu instituce je efektivní risk management spořicích účtů velice obtížný. Závislost na tomto způsobu financování výrazně zhoršuje rizikový profil instituce, což by si měli uvědomit nejen klienti, ale také Česká národní banka jako dozorový orgán,“ upozorňuje ekonom Petr Teplý z poradenské společnosti EEIP.

Družstevní záložny hlásí u svých klientů podstatně vyšší počet úvěrů v selhání, než je běžné u bank. Nabízí se tedy otázka, zda není ukládání úspor do kampeliček vzhledem k jejich horší finanční kondici riskantní. Vklady jsou sice pojištěné až do výše sta tisíc eur, čekání na úhradu z Fondu pojištění vkladů, se ale může nepříjemně protáhnout. Fond je ze zákona povinen pojištěný vklad začít vyplácet do dvaceti pracovních dnů od doby, kdy Česká národní banka vyhlásí platební neschopnost instituce. Jenže peníze klientů můžou být zablokované také předtím – v době, kdy už záložna nemá dostatek likvidity k vyplácení vkladů, ale centrální banka ještě nevyhlásila její platební neschopnost.

Pro klienty, kteří potřebují mít k financím zaručený rychlý přístup, tak teoreticky některé kampeličky můžou představovat zbytečné riziko. „Záložny mají obecně nižší kvalitu úvěrového portfolia. U části z nich jsou drastická čísla dána tím, že musely kvůli regulaci vykázat jako problémové úvěry na solární elektrárny, přestože jsou řádně spláceny. Potom se ovšem nabízí námitka, že mají nezdravou koncentraci na jeden obor. Podíl špatných úvěrů je navíc v družstevním sektoru dlouhodobě vyšší než v bankách, není to jednorázová záležitost. Úvěrují zkrátka o něco slabší dlužníky. Nějakými krachy nechci strašit, ale pokud bude recese v Česku pokračovat, záložny se ještě zapotí. Že nejsou dostatečně odolné vůči krizovým situacím, upozornila i Česká národní banka ve svojí poslední zprávě o finanční stabilitě,“ tvrdí Aleš Tůma, finanční analytik společnosti Partners.

Kampelička v problémech: ze spořáku termíňák

V posledních pěti letech odebrala Česká národní banka licenci celkem třem kampeličkám, v roce 2010 to byly Úvěrní družstvo PWD a Vojenská družstevní záložna, loni v březnu musela skončit záložna Unibon.

Na příkladu Unibonu si můžeme ukázat, jak se v případě krachu kampeličky stává ze spořicího účtu termíňák, bezpečný sice – ale nedobytný. Licenci centrální banka záložně odňala v březnu, její platební neschopnost však vyhlásila až na začátku července. Výplaty z Fondu pojištění vkladů tak začaly chvíli před polovičkou prázdnin:

Klienti Unibonu se konečně dočkají svých peněz

Příspěvek bank a družstevních záložen dnes činí 0,04 procenta z průměru objemu pojištěných vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměrný objem pojištěných vkladů banka či kampelička propočítává podle stavu pojištěných vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni. Příspěvek stavebních spořitelen činí 0,02 procenta z průměru objemu pojištěných vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Propočet je obdobný jako u bank s tím rozdílem, že do objemu pojištěného vkladu se nezapočítává záloha na státní podporu.

Zdraží záložnám pojištění vkladů?

Jednou z možností, jak vykrýt případná rizika v sektoru družstevních záložen, je navýšení jejich příspěvku do Fondu pojištění vkladů. Jeho zástupci nám potvrdili, že o této variantě do budoucna vážně uvažují. Nejprve však musí dojít k patřičným legislativním změnám, takže věc není úplně na pořadu dne.

„Zavedení rizikově vážených příspěvků předpokládáme v nejbližších letech. Podkladem bude evropská úprava pojištění vkladů, která s jejich zavedením ve všech zemí Evropské unie povinně počítá. V současné době se projednává nová direktiva o systémech pojištění vkladů v Evropském parlamentu. Současná předsedající země se vyjádřila v tom smyslu, že do konce června by měly být předpisy vztahující se k pojištění vkladů vyřešeny. Direktiva zavádí základní kritéria hodnocení s tím, že navazující předpisy k implementaci tohoto systému hodnocení pojištěných institucí vydá Evropský orgán pro bankovnictví (EBA). Po schválení evropské legislativy bude samozřejmě nezbytná jejich transpozice do zákona o bankách,“ vysvětluje Renata Kadlecová, ředitelka Fondu pojištění vkladů.

Zvýšení příspěvku do systému pojištění vkladů by se mohlo následně projevit i na poklesu úrokových sazeb na spořicích účtech a termínovaných vkladech finančních ústavů, které by byly shledány rizikovějšími – v Česku by mezi ně zřejmě patřily některé záložny. „Určitě by to vyhrotilo ekonomickou situaci v samotných záložnách, které by musely přijmout nějaká opatření. Pokud bude stačit mírné snížení úrokových sazeb u depozitních produktů, které nebude znamenat odliv klientů, bylo by to dobré jak pro záložny, tak pro Fond pojištění vkladů – a nakonec i pro samotné klienty,“ myslí si Zdeněk Bubák. Jak to ale bude vypadat v praxi, si ještě počkáme.

Přečtěte si celý článek

Autor: Ondřej Tůma, Peníze.cz

Komentáře

Čtěte také

Trump shání peníze na kampaň v cizině, i když to zákon zakazuje

Trump shání peníze na kampaň v cizině, i když to zákon zakazuje

Zahraniční politici jsou "bombardováni" výzvami k finančním příspěvkům kontroverznímu kandidátovi amerických republikánů na prezidentský úřad Donaldu Trumpovi. Napsala to agentura… více

Komerční prezentace
Mobilní web