Středoevropské země si půjčují, dokud je čas

Zadlužování středoevropských zemí začíná připomínat závod s časem. V předvečer dalšího utažení měnové politiky americké centrální banky (Fed) vlády urychlují své půjčky.

dluhopisy
14.1.2014 7:51   |  

Záměrem vlád je získat peníze co nejdříve, a tedy co nejlevněji. Obrat kurzu Fedu totiž může letos financování celé řadě zemí značně prodražit. V prvních dnech nového roku si už tak stihly dojít pro peníze za věřiteli Polsko i Slovensko. K obdobnému kroku se chystá i Rumunsko a Slovinsko.

„Zmíněné země kromě Slovenska čelí delší dobu rizikům vyšších nákladů na státní dluh. Případný návrat turbulencí na kapitálovém trhu by u těchto zemí vedl k opětovnému růstu úroků na neudržitelé hodnoty,“ uvádí Vojtěch Benda z BH Securities. Prst na spoušti mají bankéři Fedu. „Redukce tempa nákupu cenných papírů americkou centrální bankou je pro letošek považována za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj výnosů ze státních dluhopisů,“ uvádí Juraj Kotian z Erste Group.

Relativní klid zbraní na dluhopisových trzích a úspěšné emise zemí na periferii Evropy, v nichž leckdo vidí konec dluhové krize, nabízejí vládám příslib levných peněz. Polsko tak letos na trzích získalo již dvě miliardy eur a Slovensko 1,5 miliardy. „Dluhová mapa Evropy prošla v posledních třech letech hlubokými změnami. Investoři nyní dávají středoevropské bondy naroveň Francii či Belgii,“ uvádí Franz Hochstrasser z Erste Group, která letos řídila slovenskou emisi.

Česko tolik spěchat nemusí. Vláda totiž nachází vděčnou poptávku po svém dluhu u domácích bank, které chronicky disponují přebytkem kapitálu. „Zpřísňování měnové politiky Fedu se v Česku na růstu výnosů dluhopisů projeví mírněji než v ostatních zemích střední a východní Evropy, ceny dluhopisů jsou určovány prakticky jen domácími bankami,“ uvádí Petr Sklenář z J&T Banky.

Přesto experti očekávají, že se výnosy z domácího dluhu zvýší. „V případě desetiletých dluhopisů výnosy vzrostou až o čtyři desetiny procenta,“ dodává Sklenář. Na konci roku by tak výnos desetiletého dluhopisu české vlády atakoval tříprocentní hranici.

Letošní emise v regionu
Polsko vydalo 8. ledna letošního roku eurobondy v objemu dvou miliard eur se splatností deseti let a výnosem 3,032 procenta. Varšava se na trh dluhopisů hodlá v lednu ještě vrátit. Do konce měsíce má v úmyslu získat zdroje na polovinu letošních finančních potřeb země. Slovensko vydalo 9. ledna eurobondy v objemu 1,5 miliardy eur se splatností patnácti let. Vládě v Bratislavě tak patří primát za vydání dluhopisů s nejdelší dobou splatnosti ve střední Evropě od roku 2011.

Čtěte také:

Každý Čech již dluží 160 tisíc korun. Státní dluh loni vzrostl o necelých 16 miliard

Stát vybral přes 21 miliard. Ministerstvo uspělo s vánočními dluhopisy

Intervence centrální banky srazila výnosy českých dluhopisů

Autor: Jaroslav Bukovský

Komentáře

Čtěte také

Průzkumníci loni objevili nejméně nových zásob ropy za 70 let

Průzkumníci loni objevili nejméně nových zásob ropy za 70 let

Průzkumníci v loňském roce objevili jen 2,7 miliard barelů nových zásob konvenční ropy, což je nejnižší údaj od roku 1947. Údaj za loňský rok rovněž představuje pouhou desetinu… více

Mobilní web