Švýcaři se chystají „zatočit“ s manažery

Švýcarsko čeká den D. Připadne na 3. března, kdy půjdou voliči hlasovat v referendu, zda je třeba snížit platy manažerů s tamní adresou. Nebo jinak řečeno, jakou míru kontroly mají mít nad „hříšníky“ akcionáři. Občané se těší, elita se třese, konstatují pozorovatelé.

 manažer - ilustrační foto
25.2.2013 8:56   |  

Nadcházející plebiscit je vyústěním sporu, který trvá téměř sedm let. Na začátku byl podnikatel a politik Thomas Minder, který založil iniciativu proti žonglování s bonusy. V únoru 2008 se mu povedlo sehnat potřebných 100 tisíc podpisů, aby se akce mohla rozjet. Nyní, pět let poté, dostane přímá demokracie opět jednou slovo.

A boháči mají důvod se bát. „Nelibost mezi lidmi postupem let silně vzrostla,“ píše německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Důvodů nebylo málo: stačí jmenovat velkorysý stamilionový důchodový padák pro Percyho Barnevika, šéfa elektrotechnického koncernu ABB. Nebo Daniela Vasella, končícího bosse farmaceutického kolosu Novartis, který raději rezignoval na odchodné 72 milionů franků (78 milionů dolarů). O bankéřích a jejich prebendách ani nemluvě. „Gáže v řádu desítek milionů, přemrštěné akciové programy, obskurní nástupní platy a rozličné rozmazlovací balíčky,“ vypočítává FAZ.

To vše je voda na mlýn Thomase Mindera. Poslední průzkumy mu dávají 64procentní šanci na úspěch. Vasellovo ujištění, že dá „výslužku“ na charitu, ani pár dní staré odmítnutí sporných peněz většinu populace nepřesvědčilo.

„Konečně je pryč,“ neodpustil si poznámku jinak seriózní ekonomický časopis Bilanz v narážce na skutečnost, že si dotyčný pán přišel od založení Novartisu v roce 1996 na 400 milionů franků. „Za Minderem stojí dokonce příznivci pravice,“ říká Regine Sauterová, prezidentka curyšské obchodní komory. Součástí „rebelových“ plánů je přitom i trest odnětí svobody pro ty, kdo nadstandardní výhody získají.

Minder se dodnes netají, nakolik ho „vytočilo“ počínání ředitele Swissair Maria Cortiho. Ztrátová firma šla v říjnu 2001 do konkurzu, Corti se stal předsedou správní rady. Za to dostal 12,5 milionu franků, třebaže měl na krachu přepravce nemalý podíl.

Od té doby se vyrojilo nemálo podobných případů. Důsledek? K Minderovi se postupně připojují další. Třeba mladí socialisté, kteří požadují, aby v jednom subjektu nepřekročily nejvyšší platy dvanáctinásobek těch nejnižších. Také o tom bude časem další referendum. Zastánce mají v Klausi Schwabovi. Zakladatel davoského ekonomického fóra si myslí v zásadě totéž co socialisté, jen s tím rozdílem, že připouští jako maximum dvacetinásobek.


Čtěte také:

Exšéf Novartisu odmítl miliardový zlatý padák. Reagoval na vlnu kritiky

Die Presse: Proč Messi může a Winterkorn ne?

Autor: Igor Záruba

Komentáře

Čtěte také

Neomezené volání i internet: tendr pro vnitro se protahuje kvůli námitkám

Neomezené volání i internet: tendr pro vnitro se protahuje kvůli námitkám

Rozuzlení soutěže na poskytování telekomunikačních služeb pro více než 66 tisíc zaměstnanců ministerstva vnitra se oddaluje. Proti jejím podmínkám totiž podali námitky dva zájemci… více

Mobilní web