Nejbezpečnější banka ve střední a východní Evropě? Česká spořitelna
V první pětce nejbezpečnějších bank střední a východní Evropy jsou hned tři české peněžní domy, přičemž Česká spořitelna je z hlediska bezpečnosti vůbec nejlepší. Tvrdí to alespoň časopis Global Finance, který banky v regionu hodnotil z hlediska jejich závazků a celkového objemu aktiv. Druhá skončila Komerční banka a pátá ČSOB.
„Klienti na celém světě nyní, víc než kdy dříve považují dlouhodobou schopnost splácet své závazky za klíčovou při výběru bankovní instituce, jejíž služby hodlají využívat,“ citoval server Patria Josepha D. Giarraputa, vydavatele časopisu Global Finance. Vybrané banky mají podle něho silnou kapitálovou pozici a vyšší schopnost řídit rizika.
Domácí analytiky umístění českých bank nepřekvapuje. „Nízký poměr úvěrů ke vkladům, který nabízí relativně levný zdroj financování bank, jenž tak nejsou závislé na jiných zdrojích, umožňuje domácím peněžním domům být tak vysoko v hodnocení,“ konstatoval analytik Atlantiku FT Milan Lávička.
Poměr vkladů k úvěrům je u českých bank na hodnotě 85 procent ve prospěch vkladů, u velkých peněžních domů činí ukazatele 70 procent ve prospěch vkladů. Pod magickou stovkou jsou z okolních států ještě peněžní domy ze Slovenska a Polska. Většina bank ze západních zemí má ale ukazatel opačný, tedy u nich většinou převažují úvěry.
Podle Miroslava Adamkoviče z Komerční banky je jedním z úspěchů domácích bank v žebříčku bezpečnosti peněžních domů i aktivita ČNB jako regulátora peněžního trhu. „Ve srovnání s regionem pak jedním z hlavních rozdílů je naprostá preference úvěrů v domácí měně, za níž stojí dlouhodobě nízká inflace,“ upřesnil Adamkovič.
Nejbezpečnější banky střední a východní Evropy podle časopisu Global Finance:
| 1. | Česká spořitelna (ČR) |
| 2. | Komerční banka (ČR) |
| 3. | Nova Ljubljanska Banka (Slovinsko) |
| 4. | Bank Polska Kasa Opieki (Polsko) |
| 5. | ČSOB (ČR) |
Analytici navíc ani nesdílejí obavy některých hlasů, které kritizují v posledních týdnech zdánlivé uvolnění například hypotečních úvěrů. Podle analytiků banky sledují riziko i nadále. „Poslední výsledky ukázaly, že opatření zavedená během recese byla úspěšná a rizikové náklady poklesly,“ řekl Adamkovič.
Podle expertů ovšem pokles míry nezaměstnanosti otevírá možnost aktivnější úvěrové politiky a pokles rizikové prémie. Změny požadavků na bonitu klientů jsou také mimo jiné reakcí na vládní návrhy typu řetězení smluv na dobu určitou. Podle Milana Lávičky jsou na tom kapitálově české banky na vysoké úrovni, nemají navíc silně rozvinuté investiční bankovnictví, takže na rozdíl od jiných bank se nemusejí obávat případných přecenění investic.
„Omezit rizikovost při poskytování hypoték už banky v předcházejícím období vyřešily především zvýšením spoluúčasti klienta při poskytnutí hypotéky,“ uvedl analytik Capital Partners Jiří Zendulka. V praxi to znamená, že banky již prakticky neposkytují hypotéky na celých sto procent nemovitosti. „Domácí banky by měly v příštím roce pokračovat ve zvyšování ziskovosti, když by pozitivně výsledky mělo ovlivnit především další snižování tvorby opravných položek, respektive nákladů na rizika,“ doplnil Zendulka.
Žebříčky časopisu Global finance najdete ZDE.
