Trik s prodloužením nevyšel, hrozba ztráty miliardových eurodotací sílí

Neúspěchem skončil pokus místopředsedy Evropského parlamentu (EP) Oldřicha Vlasáka prosadit ve výboru pro regionální rozvoj EP návrh, aby Česká republika mohla prodloužit nynější čerpání evropských dotací o jeden rok. Delší čerpání, na které teď mají nárok Slováci a Rumuni, se tedy zatím pro Česko prosadit nedaří a reálně hrozí, že Praha na určitou část vyčleněných peněz letos nedosáhne.

 ilustrační foto
24.9.2013 16:29   |  

Téma při svých jednáních s představiteli EU zmiňoval v Bruselu minulý týden i prezident Miloš Zeman. V zásadě jde o možnost, kterou měly v letech 2007 až 2010 tehdejší nové členské země EU spolu s Řeckem a Portugalskem. Platilo pro ně, že mohou podle takzvaného pravidla n+3 uplatnit u EU žádost o proplacení peněz na projekty ještě tři roky po přijetí závazku.

Nyní platí o rok kratší termín, tedy n+2. V příštím finančním období v letech 2014 až 2020 bude ale možnost tříletého dočerpávání opět standardem. Vlasák jako parlamentní zpravodaj příslušné legislativy navrhoval, aby pravidlo n+3 platilo pro všechny země i nyní, tedy v letech 2011, 2012 a 2013.

„Toto pravidlo se osvědčilo a budeme ho používat v období 2014 až 2020, tak jsem chtěl tu mezeru zaplnit a výhodu dát všem státům,“ vysvětlil po hlasování Vlasák. Česko by podle něj v příštím roce mohlo přijít o částku mezi deseti a dvaceti miliardami korun, o další miliardy pak může přijít v následujícím roce.

Česko by mohlo za letošní rok přijít o 633 milionů eur

Slovensko a Rumunsko si výjimku vyjednaly letos v únoru na evropském summitu. Výjimka fakticky znamená změnu legislativy, se kterou musí souhlasit Evropský parlament, který ji nyní projednává a může dělat změny. Právě toho chtěl český europoslanec využít.

Zatímco s pravidlem n+3 se Česká republika celkem úspěšně vypořádala a byla schopna projekty připravit a o peníze Brusel dostatečně včas požádat, v roce 2013 s tím má problém. „Přeskočení“ na kratší pravidlo totiž pro letošek znamená souběh administrace proplácení za roky 2010 a 2011.

Ministerstvům odpovědným za programy se proto podle Vlasáka nedaří mít situaci plně pod kontrolou. Česká republika přitom patří z hlediska čerpání spíše k těm horším. Podle údajů Evropské komise z letošního června hrozí, že letos Česko přijde o 633 milionů eur (skoro 16,5 miliardy korun), uvedl europoslanec.

Další kroky ministerstva pro místní rozvoj se zatím nepodařilo zjistit.


Čtěte také:

Chystá se „zátah“ na eurofondy

Česku hrozí ztráta až 30 miliard korun z evropských fondů, varuje ministerstvo

Autor: čtk, pav

Komentáře

Čtěte také

Eurokomisařka Bieńkowská vyzvala Volkswagen k odškodnění zákazníků v Evropě

Eurokomisařka Bieńkowská vyzvala Volkswagen k odškodnění zákazníků v Evropě

Eurokomisařka pro vnitřní trh Elžbieta Bieńkowská dnes vyzvala německý automobilový koncern Volkswagen, aby za skandál kolem manipulací s emisemi naftových vozů odškodnil rovněž… více

Komerční prezentace
Mobilní web