Tůma odchází, hledá se nástupce

16.4.2010 7:53   |  

V centrální bance končí jedna éra, její devětačtyřicetiletý guvernér Zdeněk Tůma se rozhodl odejít z jejího čela o půl roku dřív, než mu skončí druhý, šestiletý mandát. Tůma byl posledním členem bankovní rady, kterého do funkce jmenoval nejdříve prezident Václav Havel a posléze ho v ní potvrdil prezident Václav Klaus.

Jeho nástupce tak hlava státu bude vybírat ze svých ideových souputníků. Může to být hradní kancléř Jiří Weigl, stejně jako viceguvernér Miroslav Singer či viceguvernér Mojmír Hampl.

„Můj druhý šestiletý mandát končil 12. února 2011. V tento den skončí mandát většiny členů bankovní rady, kromě guvernéra jde o viceguvernéra a další dva členy bankovní rady. Je celkem přirozené, že narůstá tendence hodnotit kroky a vyjádření členů bankovní rady z pohledu této změny,“ uvedl Tůma, když vysvětloval důvody svého předčasného odchodu. „I na základě podobné zkušenosti před šesti lety si uvědomuji, že pro Českou národní banku bude lépe, když období nejistoty spojené s obměnou bankovní rady bude co nejkratší,“ dodal.

Právě tato slova podpořila spekulace, že Tůma předčasně odchází mimo jiné kvůli nedávné aféře s Mezinárodním měnovým fondem. Tu tvrdou kritikou MMF vyvolal viceguvernér Mojmír Hampl. To ale Tůma popírá. Podle něj je rozumné, aby se mandát guvernéra do budoucna časově oddělil od ostatních členů bankovní rady.

Napřesrok v únoru, kdy mělo oficiálně skončit Tůmovo působení, vyprší mandát také viceguvernérovi Miroslavu Singrovi a členům bankovní rady Robertu Holmanovi a Pavlu Řežábkovi.

Rezignovat se Tůma rozhodl už v neděli, rezignační dopis předal Klausovi bez předchozí konzultace dva dny poté, co si vše rozmyslel. „Konzultoval jsem to pouze s manželkou,“ uvedl.

Hrad včera vydal pouze stručné prohlášení: „Prezident věří, že naše centrální banka bude i nadále fungovat jako doposud a že tento krok nebude mít žádné negativní ekonomické důsledky.“

Rezignace Tůmy a hledání jeho nástupce přichází v příhodnou dobu. Jmenování guvernéra kontrasignuje premiér a úřednický předseda vlády Jan Fischer určitě nebude mít snahu mluvit hlavě státu do jejího výběru tak, jak to v minulosti činili politici. Je tedy možné, že ačkoliv prezident nemá stanovený žádný termín, skutečně nového muže do čela ČNB jmenuje do konce června. Pokud tak neučiní, centrální banku může řídit pověřený viceguvernér.

Koho má Klaus rád

Jiří Weigl (52) Ekonom a arabista

Hradní kancléř, dlouholetý Klausův přítel a spolupracovník. Znají se od roku 1998, řídil Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP), které v tomto roce Klaus založil.

Mojmír Hampl (35)

Viceguvernér ČNB. Absolvent VŠE, na University of Surrey ve Velké Británii získal titul Master of Science. Pravidelně přednáší na vysokých školách, je členem redakční rady časopisů Laissez Faire a Dvacáté století -The Twentieth Century.

Miroslav Singer (42)

Viceguvernér ČNB jmenovaný prezidentem Klausem. Ekonom, dizertaci obhájil a titul PhD získal v roce 1995 na University of Pittsburgh. Přednáší, je autorem statí v denním i odborném tisku – v českém i zahraničním.

Šéf pod lupou ekonoma Klause

Kdyby byl Václav Klaus prezidentem už v roce 1999, Zdeněk Tůma by se do bankovní rady centrální banky nedostal. Tehdy to byl totiž Klausem kritizovaný „Havlův člověk“.

Postupem času se vzájemný vztah guvernéra se současným prezidentem vyvinul v respekt.

Havlův člověk

Tůma byl tehdejším prezidentem Václavem Havlem do bankovní rady jmenován v únoru roku 1999, od prosince 2000 je guvernérem. Předtím Tůma učil makroekonomiii na Univerzitě Karlově, byl hlavním ekonomem Patria Finance a jeden rok také výkonným ředitelem za skupinu východoevropských zemí v EBRD.

Odbornou kvalifikaci na pozici v bankovní radě tedy Tůma měl, nicméně už před jmenováním stáli Tůma a Klaus – kterému tehdy opoziční smlouva zajistila místo předsedy Poslanecké sněmovny – na opačné straně tehdejších ekonomických názorových proudů.

Tůma na veřejných přednáškách a v médiích Klause a jeho spolupracovníky opakovaně kritizoval za chyby v privatizaci. Tůma se na sklonku devadesátých let také angažoval v několika polopolitických hnutích. Podepsal Dřevíčskou výzvu či výzvu Impuls 99, která shrnovala kritické postoje intelektuálů k politickému a ekonomického dění reprezentovanému ODS a ČSSD.

Byl také ve vlivovém sdružení Lípa, z jehož členů a příznivců se signatáři zmíněných výzev rekrutovali. Toto křídlo – spojované právě s „hradním“ vlivem prezidenta Havla – reprezentovali například politici Karel Schwarzenberg a Jan Mládek či podnikatelé Zdeněk Bakala a Gabriel Eichler.

Klaus poté, co jeho vláda v roce 1997 padla, následovala úřednická vláda exguvernéra ČNB Josefa Tošovského a povolební opoziční smlouva s ČSSD, nebyl v lehké situaci. Hlavně proto, že jeho názory kromě tvrdého voličského jádra ODS nikdo moc nerespektoval. Jako protiváhu ke zmíněným „výzvám“ intelektuálů Klaus na sklonku tisíciletí založil vlastní platformu, pravicový CEP.

Přestřelky s Klausem

Klaus ve funkci šéfa sněmovny centrální banku opakovaně tvrdě kritizoval, především jí přisuzoval vliv na vyvolání tehdejší ekonomické krize. Měl za to, že politika vysokých úrokových sazeb prosazovaná centrální bankou v devadesátých letech přiškrtila ekonomiku, dostala do problémů průmyslové podniky a posléze i banky.

Nejostřejší přestřelka mezi Tůmou a Klausem nastala v roce 2000 při projednávání zákona o ČNB. Václav Klaus a Miloš Zeman tehdy tvrdili, že ČNB je politicky příliš nezávislou entitou, která podléhá přímému vlivu Hradu. Naopak lidé z ČNB argumentovali, že na rozhodování centrální banky je ze strany vlády činěn nepřípustný nátlak.

Nezávislost na vládě a naopak vliv prezidenta na výběr lidí do bankovní rady ČNB logicky Klausovi přestala vadit poté, co se sám dostal na Hrad. Vztahy s Tůmou se začaly postupně zlepšovat.

Přispěl tomu také fakt, že guvernér a jeho lidé drželi politiku nízkých úrokových sazeb, tedy tu, již Klaus dlouhodobě prosazoval.

Otázka eura

Když Klaus Tůmu v roce 2005 jako jediného ze čtyř členů rady, jimž vypršel mandát, do funkce znovu jmenoval, právě politika nízkých sazeb – a údajná snaha o kontinuitu bankovní rady – byla tím, čím Klaus svou volbu zdůvodnil.

V roce 2003, když se Klaus stal prezidentem, v bankovní radě ČNB ještě seděli hlavně lidé, jejichž cílem bylo dovést zemi k přijetí eura. Ekonomové mezi ně vždy řadili i Tůmu. To stálo místo členy rady Oldřicha Dědka či Pavla Racochu. Nyní je Tůma posledním členem rady, který se tam dostal na vlně Havlova eurooptimismu. Ostatní v radě – jmenovaní Klausem – jsou k evropské společné měně „správně“ vlažní.


Čtěte dále: Odchod Tůmy z pozice guvernéra ČNB by neměl výrazně oslabit korunu.

Autor: Jana Havligerová

Komentáře

Čtěte také

Nákupy tureckých dluhopisů jsou spekulace, tvrdí agentura Moody's

Nákupy tureckých dluhopisů jsou spekulace, tvrdí agentura Moody's

Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Turecka z investičního do spekulativního pásma. Tento krok může Turecku zvýšit… více

Mobilní web