Úvěr musí dostat jen ten, kdo jej zvládne splácet, schválili poslanci

Úvěr musí dostat jen ten, kdo jej zvládne splácet, schválili poslanci
3. června 2016 • 11:34
Spotřebitelé asi budou moci splatit dluhy z úvěrů vesměs kdykoliv, omezí se také sankce za pozdní splátky. Předpokládá to vládní návrh zákona o úvěru pro spotřebitele, který dnes schválila s některými úpravami Sněmovna. Hlasovalo pro ni 158 ze 175 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Předloha, jež má posílit postavení spotřebitelů a nyní zamíří k posouzení do Senátu, také zvýší odpovědnost věřitele za poskytnutí úvěru.

Úvěr by měl podle návrhu zákona věřitel poskytnout jen tomu, kdo jej bude schopen ze svých příjmů řádně splácet. Pokud tuto schopnost poskytovatel neprověří, bude smlouva o úvěru neplatná a spotřebitel nebude muset platit žádný úrok a dostane už zaplacené úroky zpět. Jistinu pak splatí podle svých možností.

V doprovodné normě poslanci navíc poslanci schválili úpravu rozpočtového výboru, podle níž mají spory u smluv ze spotřebitelských úvěrů rozhodovat výhradně soudy. Vyškrtli možnost jejich řešení u rozhodců, tedy arbitrážemi.

Při dřívějším splacení dluhu bude mít poskytovatel právo pouze na takzvané účelně vynaložené náklady, které mu v souvislosti s předčasnou úhradou objektivně vzniknou. V těžkých životních situacích, například při dlouhodobé nemoci, bude předčasné splacení úvěru na bydlení zcela zdarma.

V případě prodlení splátek bude moci poskytovatel celkově naúčtovat podle předlohy penále a smluvní pokuty jen do 50 procent z výše úvěru, nejvýše však 200 tisíc korun. Snížení procentní výše Sněmovna přijala na návrh rozpočtového výboru, vláda původně navrhovala 70 procent. Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura neuspěl s návrhem na vypuštění horní dvousettisícové hranice. Zákon bude ohledně smluvních pokut platit i zpětně.

ČOI: Většina nebankovních půjček porušuje zákon, chybí u nich informace

Měsíc před každoročním výročím uzavření smlouvy budou moci lidé zdarma splatit podle schváleného návrhu Václava Votavy (ČSSD) až čtvrtinu hypotéky, původní předloha předpokládala pětinu. Za to si nyní banky účtují často vysoké poplatky.

Banky také budou muset už v reklamě říct, kolik bude hypotéka skutečně stát a tuto informaci budou muset písemně potvrdit ještě před podpisem smlouvy.

Votava navíc prosadil úpravu, podle níž budou moci lidé splatit jednorázově hypotéku při prodeji nemovitosti. Operaci by mohli provést nejdříve po dvou letech trvání úvěrové smlouvy. Náhrada nákladů by činila procento z předčasně splacené částky, nejvýše však 50 tisíc korun.

Předloha zvyšuje nároky na nebankovní subjekty pro jejich podnikání v oblasti úvěrů. Dosud je toto podnikání živností, kterou může vykonávat prakticky kdokoli - nyní jde o více než 60 tisíc osob. Poskytovatelé budou muset například mít základní kapitál aspoň 20 milionů korun.

Dále čtěte:

Návrhy právního výboru a Marka Bendy (ODS) na jeho snížení na 15 milionů nebo pět milionů korun poslanci odmítli. Předloha taky klade vyšší nároky na odbornost zprostředkovatelů a nebankovních poskytovatelů úvěrů.

Kontrolu úvěrových firem by místo České obchodní inspekce měla provádět Česká národní banka, jež taky bude vydávat licence. Zpravodaj zákona Jaroslav Klaška (KDU-ČSL) prosadil úpravu, podle níž se bude centrální banka zabývat i nelegálním poskytováním úvěrů.

Firmám a jednotlivcům by za takový prohřešek hrozila až dvacetimilionová pokuta. Zákon u takových úvěrových smluv uvádí, že nepožívají právní ochrany a věřitel by měl nárok jen na jistinu bez úroku a sankcí. Na Klaškův návrh by se navíc měly zrušit odměny za nalezení nových pracovníků do distribuční sítě poskytovatelů úvěrů. Opoziční Úsvit neuspěl s návrhem uzákonit horní hranici roční procentní sazby nákladů (RPSN).

Věřitelé: Regulace nezabrání pádům do dluhových pastí
Regulace spotřebitelských úvěrů, kterou dnes schválila Sněmovna, nezabrání pádům do dluhových pastí. Lidé, kteří na úvěr nedosáhnou, budou hledat peníze mimo regulovaný trh u nelegálních poskytovatelů. Vyplývá to z vyjádření České asociace věřitelů. Zhorší se tím situace finančně méně gramotných osob, které by měl zákon naopak chránit. Přijetí normy zároveň povede ke zdražení úvěrových služeb a zkomplikuje mimosoudní vymáhání pohledávek, uvedla asociace.

„Snížení nabídky úvěrů na regulovaném trhu automaticky neznamená snížení počtu předlužených osob nebo exekucí. Spotřebitelé, kteří nesplní podmínky licencovaných poskytovatelů, budou svoji poptávku uspokojovat mimo regulovaný trh. V důsledku toho se možná sníží počty uvedené v oficiálních statistikách, rozhodně se však nezlepší reálná situace dlužníků,“ uvedl prezident asociace Pavel Staněk.

Komplikace podle něj nastanou i ve vymáhání pohledávek, proces se prodlouží kvůli zrušení rozhodčích doložek. V zahraničí se od jejich využívání sice ustupuje, v českém prostředí to ovšem podle Staňka nedává smysl. „Důležitým předpokladem je totiž rychlejší a efektivnější fungování justice, které u nás bohužel stát dlouhodobě není schopen personálně ani materiálně zajistit,“ zdůvodnil.

Zákon podle něj také znemožní činnost inkasních agentur, které nyní běžně klientům poskytují splátkové kalendáře. Agentury se podle nové normy stanou poskytovatelem úvěrů, a musí se podrobit stejné regulaci. „Inkasní agentury by nově musely například prověřovat úvěruschopnost dlužníka, což je vzhledem k okolnostem naprostý nesmysl,“ upozornil. Zhroucení trhu mimosoudního vymáhání pohledávek povede podle ředitele asociace k růstu počtu žalob i exekucí, které jsou nyní obvykle využívány až v případě neúspěšnosti mimosoudního inkasa. „Proces vymáhání tak bude pro dlužníky bolestivější, pro věřitele pak zdlouhavější a celkově dražší,“ uvedl.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!