V ústí Perlové řeky kvete černé bankovnictví

Výhodné kurzy, lepší nežli v bance, vyvolávají čínští obchodníčci v podzemním průchodu, který se nachází hned vedle hraničního přechodu do Macaa. Jejich krámky s nápoji a potravinami jsou jen zástěrkou pro jiné podnikání. Tito překupníci se do svých obchůdků snaží nalákat lidi, kteří rychle potřebují na druhou stranu hranice dopravit větší množství peněz, píše ve svém článku deník The New York Times (NYT).

Macao
29.5.2013 7:46   |  

„Je to jednoduché. Vy mi tady dáte renminbi (čínská státní měna – pozn. aut.) a my vám do Macaa doručíme hongkongské dolary. Dokážeme přepravit desítky milionů za den,“ řekl listu The New York Times agent, který se představil jako Choi.

Macao a Hongkong jsou zvláštní administrativní zóny na jihu Číny, jejichž finanční systém je od komunistické Číny oddělen. Hongkong je daňovým rájem a globálním finančním centrem, Macao zase proslulou Mekkou hazardu. Obě zóny mají vlastní měny, hongkongský dolar a macajskou patacu. Existence těchto měn a přísná státní regulace kapitálových toků vytvářejí ideální prostředí pro černý trh s valutami. Tomu se náramně vede ve městech v ústí Perlové řeky – Ču-chaj, Šen-čen, Kuang-čou a Tung-kuan. Obchodní výměna v provincii dosahuje objemu 984 miliard dolarů, což je čtvrtina celého čínského zahraničního obchodu.

Služby ilegálních směnáren využívají jak lidé pohybující se mimo zákon, kteří potřebují vyprat špinavé peníze, tak bezúhonní podnikatelé. Často totiž potřebují vyměnit peníze rychle a nemohou si dovolit čekat, až dostanou povolení od úřadů. Čínská vláda totiž pohyby kapitálu úzkostlivě hlídá.

„Takhle stačí 15 minut, oficiální cestou to může trvat dva týdny,“ řekl listu pod podmínkou anonymity ředitel jedné továrny na elektronické výrobky v Tung-kuanu, který služeb černých bank využívá často. Podnikatelé mnohdy potřebují peníze navíc, aby nakoupili suroviny nebo pokryli větší mzdy v době špiček.

Podle agentury Reuters, která oslovila šest agentů působících ve městě Ču-chaj, překročí hranici přes ilegální sítě denně miliarda renminbi. „Náš obchod v uplynulých letech stoupl o 30 procent,“ řekl agentuře jeden z agentů. Podle washingtonské organizace Global Financial Integrity mezi lety 2005–2011 z pevniny ilegálně odteklo 2,83 bilionu dolarů, většina z toho do Hongkongu.

Podle Jen Li-sina z Čínského centra proti praní špinavých peněz při Univerzitě Fu-tan v Šanghaji je z peněz odtékajících ze země neoficiální cestou až třetina kriminálního původu a situace se dál zhoršuje. Ne že by jinde v Číně ilegální banky nefungovaly. Černé banky v provinciích na východě Číny se však zabývají spíše poskytováním malých půjček za vysoké úroky. Podzemní směnárny v provincii Kuang-tung naopak živí vyvádění peněz ze země. Peněz často pochybného původu. Nový čínský lídr Si Ťin-pching slíbil, že s korupcí a praním špinavých peněz zatočí.

„Určitě se pere hodně peněz,“ řekl americkému deníku zmiňovaný majitel obchůdku v Ču-chaj. „Ale my nejsme žádní zločinci. Jen lidem děláme život snazší. Jen přesouváme peníze.


Čtěte také:

Asijská ekonomika po loňském zpomalení zrychlí

Asiaté se vrhli na zlato. Nakupují ve velkém

Autor: Petr Horký

Komentáře

Čtěte také

Slovenský kotel nesplňuje podmínky dotační podmínky, tvrdí čeští výrobci

Slovenský kotel nesplňuje podmínky dotační podmínky, tvrdí čeští výrobci

Čeští výrobci domácích kotlů si stěžují, že v rámci dotací na pořízení nových kotlů si domácnosti mohou pořídit kotle, které nesplňují předepsané emisní parametry. Podezřelý je… více

Komerční prezentace
Mobilní web