Vyvedení části peněz do penzijních fondů podporuje 54 procent lidí

4.10.2010 15:51   |  

Vyvedení části peněz ze státního systému důchodů do soukromých penzijních fondů (tzv. Opt-out) podporuje 54 procent obyvatel ČR. Nejvíce, z 59 procent, s tím souhlasí lidé se středoškolským vzděláním, nejméně, z 51 procent, vyučení a lidé se základním vzděláním. Vyplývá to z průzkumu zpracovaného společností Ipsos Tambor v souvislosti s VIII. Mezinárodním fórem Zlaté koruny na téma důchodové reformy.

Menší problém s převáděním důchodového pojištění do soukromých fondů přitom má mladší generace než lidé ve středním a starším věku. Více než polovina populace - 52 procent, se dále domnívá, že spoření v rámci soukromých penzijních fondů by mělo být dobrovolné. Pro povinné spoření v soukromých fondech se vyjadřují o něco častěji lidé s nadprůměrnými příjmy a vysokoškolským vzděláním. Zároveň ale tři čtvrtiny populace uvádí, že by se bály o své peníze v soukromých penzijních fondech. Týká se to všech sledovaných kategorií, jen o něco méně obav deklarují lidé s vysokoškolským vzděláním a mladí lidé do 24 let.

Penzijní reformu podporuje v České republice 81 procent lidí. Proti je pouze 11 procent. Daleko větší zastání má přitom mezi muži a lidmi s vyššími příjmy. Problémem ovšem je, že dostatek informací o změnách v rámci chystané důchodové reformy má pouze čtvrtina lidí. Informovanost stoupá s vyšším vzděláním a vyšším příjmem. Jako mírně informovanější se vidí muži oproti ženám. Téměř všichni obyvatelé ČR - 96 procent, si myslí, že by vláda měla připravit vysvětlovací kampaň, v níž by veřejnost více seznámila se svými kroky v oblasti důchodové reformy. Podle názoru 73 procent lidí by měl být důchod i nadále odstupňován podle výše příjmu. Síla tohoto názoru stoupá s vyšším vzděláním. V porovnání s muži s tímto výrokem méně souhlasí ženy. Pro odstupňování důchodu podle příjmu je ve stejné míře mladší i starší generace.

Minimální hranice 'slušného' důchodu se přitom pro třetinu lidí pohybuje od 14 tisíc do 16 tisíc korun. Lidem se základním vzděláním a podprůměrným příjmem by stačila i nižší částka, například 12 tisíc až 14 tisíc nebo osm tisíc až deset tisíc korun. Celkově lze říci, že mladší generace uvádí nižší částky než starší generace, 64 procent respondentů do 24 let označilo za 'slušný' důchod minimálně 12 tisíc korun.

V současnosti má podle průzkumu 88 procent populace obavy z poklesu životní úrovně v důchodu. O něco větší obavy z možného poklesu životní úrovně mají ženy a lidé s nižším vzděláním. Z hlediska věku mají největší obavy z výrazného poklesu životní úrovně v důchodu lidé mezi 35 až 54 lety.

Na stáří si spoří 60 procent populace. Třetina dotázaných v průzkumu uvedla, že se chystá v budoucnu spořit, zatímco sedm procent dotázaných nehodlá spořit ani v budoucnu. Nejsilnější zastoupení těch, kteří si nechtějí spořit, je mezi lidmi s nízkým příjmem a základním vzděláním.

Na důchod si spoří výrazně méně mladší generace ve věku 18-24 let - pouze 25 procent, na rozdíl od lidí nad 45 let, kde je to 74 procent. Hlavním důvodem, proč mladí lidé nespoří, je vedle skutečnosti, že jim nezbývají peníze, rovněž to, že spoření na důchod v tuto chvíli nepovažují za nutné.

Výzkum byl realizován začátkem září 2010 mezi lidmi ve věku 18 - 65 let. Dotázáno bylo 1 047 respondentů.

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Merkelová: Armáda chystá manévry s policií, migraci i teorismus zvládneme

Merkelová: Armáda chystá manévry s policií, migraci i teorismus zvládneme

Německo udělá všechno pro objasnění teroristických útoků z minulého týdne a pro dopadení lidí, kteří za nimi stáli. Prohlásila to kancléřka Angela Merkelová. V souvislosti s… více

Mobilní web