Zdanění fotovoltaiky může způsobit problémy s úvěry, varují banky

21.10.2010 16:36   |  

Vládou schválené omezení podpory solárních elektráren podle tuzemských bank oslovených zřejmě negativně ovlivní jejich postoj k financování těchto projektů. Výraznější vliv přitom navrhovaná omezení budou mít na stávající úvěrové kontrakty než na budoucí půjčky, což může způsobit i problémy samotným provozovatelům solárních elektráren. Vyplývá to z vyjádření tuzemských bank a analytiků.

Vláda ve středu schválila opatření, která mají omezit zdražení elektřiny pro podniky a domácnosti v příštím roce do 5,5 procenta. Vláda hodlá zdražení elektřiny omezit pomocí zavedení daně ve výši 26 procent za výrobu elektřiny ze slunečního záření a uvalením darovací daně na emisní povolenky. Vzroste také poplatek za vynětí půdy, na níž jsou solární panely umístěny, ze zemědělského fondu. Srážková daň má zvednout návratnost investic do solárních zdrojů ze současných sedmi na 15 let a bude se týkat solárních zdrojů připojených v letech 2009 a 2010.

„Zatím nechceme předjímat dopad. Vyšší zdanění však velmi pravděpodobně negativně ovlivní možnost financování nových projektů v segmentu obnovitelných zdrojů, ale zejména negativně ovlivní obchody uzavřené v minulosti. Vládou navržená srážková daň by totiž mohla mít reálný dopad na schopnost klientů plnit podmínky úvěrových smluv,“ uvedla například mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová.

„Rozhodnutí vlády o zdanění solárních elektráren mění náš dosavadní postoj k financování solárních projektů,“ uvedla i mluvčí ČSOB Pavla Hávová. Banka podle ní situaci analyzuje a podle výsledků se rozhodneme na dalším postupu. „Financujeme především sektorově orientované investory, pro které jde o hlavní podnikání a kteří mají určitou historii,“ dodala.

I podle mluvčí Komerční banky Moniky Klucové je jisté, že zdanění fotovoltaických zdrojů 26procentní srážkovou daní ovlivní tok peněz, který byl původně kalkulován podle jiných podmínek. „Situaci analyzujeme a jednotlivé případy budeme řešit na individuální bázi. V loňském a letošním roce jsme financovali projekty v objemu řádově několika miliard korun,“ uvedla.

Za definitivní nepovažuje verdikt vlády Raiffeisenbank, a proto jej nechce hodnotit. „Předpokládáme, že rozhodnutí vlády vyvolá celou řadu dalších diskuzí, všechny zainteresované strany zřejmě budou mít problém se zpětnou platností tohoto vládního rozhodnutí,“ uvedl mluvčí banky Tomáš Kofroň.

Opatření vlády ovšem bude mít podle analytika společnosti Cyrrus Marka Hatlapatky nepochybně velmi výrazný vliv na stávající i budoucí úvěry pro investory do solárních projektů. „Banky bezpochyby zpřísní podmínky pro poskytování úvěrů pro solární, ale i jiné projekty v oblasti obnovitelných zdrojů, které nyní požívají různé dotace od státu,“ uvedl.

Větším problémem ale podle Hatlaptky jsou pro investory i samotné banky stávající úvěrové kontrakty. „Není žádným tajemstvím, že banky k těmto projektům přistupovaly velmi benevolentně a o podmínkách, které investoři do solárního byznysu získávali, se ostatním podnikatelům mohlo jen zdát. Banky téměř bez výjimky spoléhaly na to, že žádná zpětná úprava podmínek podnikání nehrozí, a proto si ani do úroku z těchto úvěrů nepočítaly žádnou rizikovou prémii s tím spojenou,“ upozornil.

Banky se nyní budou podle Hatlapatky snažit velkou část stávajících úvěrů aktualizovat, tedy upravit úrokové a jiné podmínky v souladu se změnou rizika. „Nelze vyloučit, že se někteří investoři dostanou do problémů se splácením a pro banky to do budoucna může znamenat určité navýšení podílu nesplácených úvěrů v tomto segmentu,“ dodal.

Na druhou stranu podle něj dopad na celý bankovní sektor by měly být pouze omezený, v řádu maximálně několika miliard korun, což finanční zdraví českých bank neohrozí.

Dřívější odhady zdražení elektřiny kvůli rozvoji fotovoltaických elektráren a vyššímu příspěvku na výrobu z těchto zdrojů hovořily o 12 procentech pro domácnosti a 17 procentech pro podniky.

Podle odhadu Energetického regulačního úřadu by se do konce roku mělo připojit kolem 1600 megawattů instalovaného výkonu solárních elektráren.

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Skanska na východě Slovenska postaví 14 km dálnice za 5,3 miliardy korun

Skanska na východě Slovenska postaví 14 km dálnice za 5,3 miliardy korun

Stavební společnost Skanska Česká republika a Slovensko postaví 14,4 kilometru dlouhý úsek dálnice D1 na východním Slovensku poblíž Košic. Hodnota stavby je 5,3 miliardy korun.… více

Mobilní web