Změny v exportní bance přitvrdí

Když na podzim roku 2010 v tichosti rezignoval někdejší šéf České exportní banky (ČEB) Lubomír Pokorný, ministerstvo financí coby hlavní akcionář ČEB nechtělo personální změny blíže komentovat. Už tehdy ovšem bylo jasné, že ČEB ukrývá kostlivce, které mohou státní rozpočet náležitě provětrat. Teprve nyní po téměř dvou letech vnesl do situace jasno Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), když vydal velmi kritickou zprávu o praktikách bývalého vedení exportní banky.

 Tomáš Uvíra, ředitel ČEB
17.7.2012 14:00   |  

Současný šéf ČEB Tomáš Uvíra, který do banky nastoupil začátkem roku 2011, potvrzuje, že situace byla v ČEB neudržitelná. „Během roku, kdy jsem ve funkci, byly již některé změny realizovány. Další, ty radikálnější, čekaly na závěry NKÚ, neboť jsem je chtěl mít podepřené nezávislým posouzením stavu,“ říká nyní Uvíra.

Česká exportní banka například hodlá zveřejňovat veškerou smluvní dokumentaci. Aby bylo jasné, jaké firmy český stát podporuje, vysvětluje Uvíra. „Aby skončily diskuse, které byly kdysi, že exportní banka je banka jen jednoho nebo dvou exportérů,“ dodává.

NKÚ bance vyčítá, že některé transakce vůbec neschválila dozorčí rada nebo dokonce ani představenstvo. U jiných zase došlo k čerpání úvěru, aniž by byly splněny veškeré podmínky. Velkou část podpory exportu – téměř dvacet miliard korun - prý získaly jen dvě firmy, tvrdí NKÚ. O koho jde, ale neuvádí.


Čtěte více:

Kontroloři viní exportní banku z porušení zákona

Export sahá po miliardách, chybějí peníze státu a bank


V současné době prý Uvíra navrhuje také výraznou změnu ve složení představenstva a hodlá zavést přísné limity na poskytování úvěrů, jejichž cílem má být omezení klientelismu a umožnění přístupu k podpoře širšímu počtu exportérů. „Připravujeme zpřísnění pravidel pro poskytování financování s cílem snížit rizika a negativní dopady na státní rozpočet,“ říká.

Pokud jde o personální změny, první vlnu už Uvíra provedl. „Realizoval jsem personální změny v oblasti kontroly čerpání úvěrů, interního auditu, vymáhání pohledávek,“ upřesnil.

Ministerstvo financí (MF) coby hlavní akcionář ČEB v současné době uvádí, že situace se vyřešila tím, jak přišlo do banky nové vedení. „Problematické záležitosti při poskytování některých úvěrů ČEB byly jedním z hlavních důvodů, proč ministr financí na počátku roku 2011 přikročil k personálním změnám ve vedení banky. Nové vedení mělo za úkol záležitosti prošetřit, zefektivnit systém schvalování úvěrů a zvýšit jeho transparentnost,“ vysvětluje v prohlášení mluvčí MF Ondřej Jakob.

Jenže dopady chybných rozhodnutí z minulosti na státní rozpočet už zastavit nelze. Podíl nesplácených úvěrů v portfoliu exportní banky totiž roste a ne vše lze připisovat krizi. ČEB evidovala ke konci roku 2011 úvěry déle než devadesát dní po splatnosti v celkovém objemu 8,3 miliardy korun, což odpovídá podílu 12,4 procenta. To je přitom vysoko nad průměrem trhu. Náhrady za nesplácené úvěry ČEB vyplácí státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), které už také došla trpělivost. V několika případech proto pojistné plnění nevyplatila a jako důvod uvedla fakt, že banky plnění podmínek exportních úvěrů s podporou státu dostatečně nekontrolovaly. Zda se to týkalo také exportní banky, EGAP nesdělila.

Autor: Petra Pelantová, Euro

Komentáře

Čtěte také

Maďarsko chce na hranici se Srbskem postavit „masivnější obranný systém“

Maďarsko chce na hranici se Srbskem postavit „masivnější obranný systém“

Maďarsko chce vybudovat druhý plot podél své hranice se Srbskem. Podle oznámil to maďarský premiér Viktor Orbán. Předpokládá, že druhá bariéra pomůže posílit obranu před možným… více

Mobilní web