Aleš Hušák: ještě včera nedotknutelný, dnes bojuje o přežití

Šéf Sazky nyní prožívá možná nejhektičtější měsíc od dostavby vysočanské haly před pěti lety. Je v otevřeném sporu s expremiérem a předsedou ODS, platí si proti němu dokonce celostránkové inzeráty. Před sněmovní komisí pro kontrolu Bezpečnostní informační služby se zase snaží usvědčit zpravodajce z nezákonného špehování managementu soukromé firmy. A navrch musí do konce měsíce konsolidovat své dluhy a najít nového věřitele.

Ta hlavní Hušákova bitva však zůstává skryta – jak si udržet podporu sportovních svazů, tedy akcionářů, kteří dosud za tučné příspěvky pro sport nechávali generálního ředitele řídit společnost, jak se mu zlíbí.

Jenže penězovody vysychají a svazy si začínají uvědomovat, že hlavní slovo by mělo mít představenstvo, a nikoli management.

Spoután akcionáři s nulovým vlivem

Nad Sazkou by měl mít největší moc Český svaz tělesné výchovy, majoritní akcionář. Jenže ten dosud za Hušákem pevně stojí. A to i přesto, že Sazka po problémech v minulých letech tento rok ještě nevyplatila sportům ani polovinu z přislíbené částky 400 milionů korun. Některé sporty tak už nemají z čeho sportovce financovat.

ČSTV se tak zřetelně rozděluje na Hušákovy příznivce a kritiky. V čele těch prvních je šéf svazu Vladimír Srb, který podporuje bývalého místopředsedu ČSTV Hušáka v čele sázkařského kolosu. Srb schvaluje Hušákovi omezování plateb, protože sama firma je v úzkých, maximálně by se vzdal některých luxusních zálib milovníka vín Hušáka, jako 45 hektarů vinic vinařství Kolby.

Menší sporty, jako je florbal či basketbal, jsou však bez koruny a chtějí po Sazce, co jim náleží. Radikální nápravu požadoval po Srbovi jakožto zástupci majoritního akcionáře i šéf ragbistů Pavel Telička, bývalý eurokomisař a podle některých ideální nástupce Hušáka v čele Sazky: „V médiích je uváděno, jak Sazka podporuje český sport, avšak musím konstatovat, že v letošním roce došlo k totálnímu a fatálnímu kolapsu.“

Telička by též měl rád pocit, „že zástupce ČSTV v představenstvu Sazky ošetřuje zájmy ČSTV jako celku, jakož i jednotlivých svazů.“ Což nemá. Management Sazky přišel dokonce s novou taktikou – další splátky uvolní, až ustane kritika společnosti.

K tomu, že je hlavní akcionář zcela ve vleku Hušákova managementu, si přisazuje i šéf jachtařů Karel Bauer: „Podle mého názoru orgány ČSTV prostřednictvím svých zástupců v orgánech společnosti Sazku vůbec neřídí. Jejich vliv je nulový.“

Hušákova metoda cukru a biče...

Ve vysočanské Sazka (nyní O2) Areně si Aleš Hušák nechal v roce 2004 vystavit vlastní pamětní desku, kde národu sdělil své motto: „Nejúčinnějším nástrojem řízení je diktatura, občas zjemnělá metodou cukru a biče.“ Otázka je, komu všemu tento vzkaz platí.

Že zaměstnancům, o tom není pochyb. Představenstvu? Soudě podle nynějšího mlčení k podfinancovanému sportu a vysokým splátkám za vysočanskou halu, také.

On sám zkazky o imperátorském řízení Sazky odmítá. V celostránkových inzerátech nyní protestuje proti mýtu „všemocného A. Hušáka“, v Sazce je jen „najatým manažerem plnícím vůli akcionářů“ bez jediné akcie: „Jsou to předsedové spolků, ti rozhodují. Třeba předseda Autoklubu má určitě třikrát větší ,moc‘.“

Jenže předseda Autoklubu a místopředseda představenstva Roman Ječmínek nechce finanční závazky vůči sportu vůbec řešit: „Nepovažuji za potřebné se k vašim otázkám týkajícím se Sazky vyjadřovat.“ Zpráva BIS navíc uvádí podle médií několik dalších případů, kdy se firmy funkcionářů českého sportu přiživily na stavbě vysočanské arény.

zvětšit Aleš Hušák, Sazka Autor: Kresba Břetislav Kovařík, zavřít

... platí také na politiky

Dobře je Hušákova metoda cukru a biče vidět i na politice – dokázala si zjednat mezi politiky různých stran potřebnou přízeň. Mimořádně šel Hušákovi na ruku někdejší ministr školství Eduard Zeman, který kdysi navrhl, aby Sazka neplatila stamiliony za vysílání slosování v České televizi. Prý jde o veřejný zájem.

Na druhé straně brojil proti jakýmkoli zásahům do poměrů v této soukromé firmě. Koncem milénia také vehementně prosazoval, aby už Sazka nemusela posílat peníze na depozitní účet ministerstva, odkud putovaly i menším sportům. Od novely loterijního zákona tak managementu stačí jednat jen s devíti sportovními subjekty.

Za Sazku také dlouho mocně lobboval v parlamentu poslanec Ladislav Šustr, kterému nyní zlomila vaz jiná loterijní aféra. Ondřej Liška, který spolu s Topolánkem vytáhl proti Sazce, o jeho lobbingu pro Sazku nepochybuje: „Role pana Šustra a ,jeho‘ organizace Orel ve struktuře Sazky či při porcování medvěda byla mnohokrát popsána.“

Celkově pak Liška soukromou Sazku přirovnává, co se týče vlivu, k polostátní společnosti ČEZ: „Někdy to ale vypadá, že Sazka je takový stát ve státě, něco jako ČEZ – se svými vlastními poslanci, ministry, lobbisty, úředníky, s vlastním PR.“

Právě Liška se nyní ocitl mezi tou skupinou politiků, na které je nutné použít bič. Hušák v tom má dlouholeté zkušenosti a byl schopen se postavit mocnějším politikům, než je zelený Liška. Za to, že ho při stavbě vysočanské arény nepodpořila vláda, byl ochoten jít do konfliktu i s celou vládou. Pozvánka na otevření haly se nedostala do rukou premiéra Vladimíra Špidly. Uražený sociální demokrat Milan Urban na to tehdy reagoval: „Sazka Arena není Hušákův obývák, takže nemůže rozhodovat, koho si tam pozve.“

Spletl se. Velkolepé otevření arény před pěti lety bylo výhradně Hušákovou show, ke které byli připuštěni prezident Klaus, expremiér Zeman či primátor Bém, ale ne vláda a politici, kteří drahou halu kritizovali.

Kdo splatí „Hušákův obývák“?

Hušák si sice ve „svém obýváku“ uspořádal velkolepou show, Češi si zafandili hokejistům, ale pak se hala vyprázdnila. Zůstaly jen dluhopisy. Z celkových deseti miliard dluhů jde více než polovina právě za halou. Kalendář splátek je až do roku 2021, ale média spekulují, že Sazka nemá na uhrazení úvěrů Raiffeisenbance a Fortisu a do konce měsíce si musí vyřešit financování.

Sama společnost se spekulacím brání. Na konkrétní dotaz, zda Sazka jedná o prodloužení splatnosti úvěrů, jejich refinancování jinou bankou či rozložení dluhového břemene na delší čas, se jen dozvídáme od mluvčího, že „jednáme o různých tématech“ a vše je obchodní tajemství. Médiím tedy nezbývají než spekulace, zda okolo předlužené společnosti se snižujícím se ratingem v užších kruzích krouží J&T a PPF, nebo se o sázkařský byznys snaží Hušáka připravit konkurenční Penta (kterou Hušák viní z celého současného „ataku na Sazku“).

Šéf jachtařů Bauer za problémy vidí především výstavbu haly: „Dnes již nikdo nepochybuje, že rozhodnutí akcionářů pustit se do stavby arény pod časovým tlakem a bez garancí státu bylo chybné.“ A na adresu Hušáka si přisazuje: „Dobrý manažer by akcionářům takové rozhodnutí rozmluvil, a ne ho podporoval.“
Vedení ČSTV však vždy pro výstavbu prodražující se haly horovalo, a nyní se dokonce snaží přesvědčit Prahu, aby se o ni staralo za peníze daňových poplatníků.

Nezaplacené účty po „frajerovi“

Před Hušákem tak nyní stojí největší výzva za 14 let v čele Sazky. Dokázal přestát své kontakty s StB, dokázal čelit ministryni školství Petře Buzkové, když vyzvala svazy, aby se Hušáka zbavily, dokonce se měřil i s premiérem, jehož koaliční většina mohla měnit loterijní zákon. Svazy mu trpěly i milionový plat, hlavně že schopný manažer Hušák rozvíjel český hazard a zvětšoval příjmy sportu. Jenže s tím je nyní ve vražedné kombinaci ekonomické stagnace a dluhového břemene vysočanské haly konec. Sportovci jsou bez peněz a „ubohý sluha českého sportu“ s tím bude muset rychle něco udělat, nebo se mu 14 let povolné představenstvo vzbouří.

Podle bývalého senátora Josefa Novotného, který se regulací hazardu zabýval, však není jiné řešení než to v peněženkách daňových poplatníků: „Hlavní vinu na tomto stavu nesou sportovní svazy (především ČSTV) a nezodpovědní poslanci, kteří vsadili na scestnou myšlenku, že rozvoj hazardu zajistí financování sportu. Všichni tak naletěli „frajerovi“, který jimi oprávněně opovrhuje, ale sám podcenil zkorumpovanost celého povolovacího procesu loterií. Podíl Sazky, jež jako jedna z mála podniká na hazardním trhu transparentně, se proto stále zmenšuje a k jejímu převzetí státem stejně musí dojít, protože v dlouhodobém časovém rozložení jsou splátky arény nad její možnosti.

Aleš Hušák

» narodil se 27. července 1957 v Trutnově.
» absolvoval práva v Praze, před revolucí pracoval ve státní bance a upsal se StB
» v letech 1987–1990 byl ředitelem obchodní divize ve společnosti Výstaviště Praha, pak podnikal, nakonec spravoval finance v Českém svazu tělesné výchovy
» v roce 1995 se vyšvihl do čela Sazky
» úspěšný a nesmlouvavý manažer má rád luxus: chlubil se milionovým platem, už v devadesátých letech si najal luxusní byt na Loretánském náměstí, jezdí v Bentley, vína zásadně ochutnává od těch nejdražších vinařů, své přátele sváží do svého domu na Menorce, kde s nimi slaví narozeniny
» je ženatý, má dceru a syna