Blízkovýchodní města dobývají globální trh s uměním | E15.cz

Blízkovýchodní města dobývají globální trh s uměním

Blízkovýchodní města dobývají globální trh s uměním
umění na Blízkém východě
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Maryam Wissam

Kulturní a umělecká produkce Blízkého východu byla historicky vždy spjatá s kulturními centry regionu tvořenými městy jako Bagdád, Bejrút nebo Káhira. Teprve nedávno, vlivem přílivu kapitálu a lidí do bohatých zemí zálivu, se tato rovnováha změnila. Města, která byla před třiceti lety neznámá, dnes patří mezi pionýry největších kulturních projektů. Dubaj, Šardžá, Abú Dhabi a Dauhá – to jsou hlavní noví hráči na blízkovýchodní scéně.

V prostředí ekonomického boomu ve Spojených arabských emirátech (SAE) a Kataru galerie, trhy a bienále rostou jako houby po dešti. Tyto instituce do zemí zvou umělce a kurátory, aby se na kulturních aktivitách podíleli a ideálně se sem přestěhovali.

Lokálním průkopníkem v produkci umění byly v posledních letech hlavně SAE, do popředí se ale dere Katar. Emirátům konkuruje Dauhá, především novým Muzeem umění islámu, které navrhl architekt I. M. Pei, a také galerií Mathaf, což je muzeum moderního umění.

Než ale Dauhá v umělecké a kulturní produkci dožene Emiráty, bude ještě nějakou dobu trvat. SAE se mohou pochlubit především zavedenou uměleckou nadací Šardžá, jejíž bienále je jedním z nejprestižnějších uměleckých akcí tohoto typu na světě.

Šardžá je město, které se tradičními arabskými způsoby dost liší od Dubaje nebo Abú Dhabi. Je jediné v SAE, kde je zakázán alkohol. Žijí tu také velké komunity Arabů z jiných zemí, což místu dodává život a určitý chaos, jak co se týče infrastruktury, tak společnosti. Bylo to právě Šardžá, které vedlo kulturní, umělecké a vzdělávací aktivity v regionu a v roce 1998 se stalo Arabským městem kultury.

Umělecká nadace Šardžá je polovládní organizace vedená Hor Al-Kazimi, dcerou místního vládce, která vystudovala londýnskou Royal College of Art. Nadace vylepšila koncept bienále z pouhé výstavy na místo, kde se umění tvoří. Umělci z celého světa byli vyzváni, aby navrhli umělecká díla, na která by chtěli prostředky – navíc neomezené nějakým stropem. Program přinesl nový přístup k tvorbě a vyvolal četné společné práce a projekty po celém světě. Nadace Šardžá se tím stala doslova globálním producentem umění.

Dubaj je naopak jedním z nejrychleji rostoucích trhů s uměním, který do sebe nasává jak galerie, tak aukční domy. Christie’s tu otevřela pobočku před sedmi lety. První aukce v roce 2006 vynesla 8,5 milionu dolarů. Za posledních šest let tu vzniklo 150 galerijních prostor. Dubaj také hostí Art Dubai, nejznámější veletrh s uměním v oblasti.

Čtěte také:

Nové arabské ropovody se vyhýbají íránské hrozbě

V Dubaji v lednu otevřou nejvyšší mrakodrap

Katar chce německé tanky

Konkurence mezi Šardžá s jejím originálním produkčním konceptem a Dubají podpořenou kupní silou přilákala třetího hráče – Abú Dhabi. Hlavní město země vytvořilo kulturní čtvrť Saadiyat, která má hostit části sbírek galerií Louvre, Guggenheim a šesti dalších. Čtvrť se má stát centrem galerií a kulturních prostor, jejichž podobu formují slavní architekti Jean Nouvel a Frank Gehry.

Přechodná kulturní krize

Ne všechny příběhy moderní kultury na Blízkém východě skončily šťastně – SAE v roce 2008 kvůli globální krizi opustil aukční dům Bonham. V té době zavřela také řada galerií a firem. Nicméně se zdá, že SAE se z propadu zotavily a opět se jim daří. Počty sběratelů a umělců pocházejících z Blízkého východu na světové scéně stoupají, byť se kulturní politika SAE přeorientovává na pomalejší tempo pokroku.

Od naší zpravodajky, autorka je členkou sítě GlobeReporter.org

Autor: Maryam Wissam
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!