Kotvě nedaleké Palladium paradoxně pomáhá, centra si nekonkurují

8. února 2015 • 10:59
Obchodní dům Kotva těží z nedalekého Palladia. Obě obchodní centra si paradoxně nekonkurují, ale vytvářejí synergický efekt, řekl partner realitní poradenské společnosti Cushman & Wakefield Jan Kotrbáček, který vede tým pronájmu maloobchodních prostor v České republice a na Slovensku. Kotva oslaví 10. února 40 let od svého otevření.

„Nekonkurují si, naopak vytváří synergický efekt. Palladium navíc zásadním způsobem posunulo kvalitu prostředí Náměstí Republiky, což nahrálo i Kotvě,“ tvrdí Kotrbáček, podle nějž má Kotva šanci oslovit značky, které se do Palladia nevejdou. Kotva podle něj těží i ze své unikátní pozice. „Je v centru města a zároveň je součástí takzvané pražské high street, čímž může oslovit i turisty,“ dodal. 

V Kotvě se před časem zrekonstruovaly a zmodernizovaly vnitřní prostory. Podle Kotrbáčka by nyní měl přijít na řadu exteriér. „Je potřeba pracovat i s vnějším pláštěm, aby Kotva měla lesk i z venku,“ podotkl. Vlastník Kotvy, irská společnost Markland, koncem ledna uvedl, že chce do rekonstrukce objektu investovat v dalších letech až 200 milionů korun.

Přestavba Kotvy, která byla v 70. letech pátým největším obchodním domem v Evropě, dosud stála 300 milionů korun. Velkou konkurencí obchodních domů typu Kotvy jsou velká obchodní centra, kterých je v hlavním městě stále více. Loni připadalo na tisíc Pražanů 785 metrů čtverečních ploch v nákupním centru. Republikový průměr činil zhruba 220 metrů čtverečních na tisíc lidí.

PalladiumPalladiumAutor: Jan Rasch, Euro
Nákupní centrum Palladium

Pražský trh je tak takřka zaplněn, nové nákupní centrum by se mohlo podle odborníků uchytit nejspíš jen na Smíchově či Bubnech. Podle Kotrbáčka by plnohodnotné obchodní centrum mělo potenciál také na Vítězném náměstí v Praze 6. Budoucnost však vidí v rozšiřování fungujících center a rebrandingu a rekonstrukci těch méně vytížených. 

Obchodní dům Kotva i po 40 letech láká kupující, je jich ale méně 

Obchodní dům Kotva na náměstí Republiky v Praze, jedna z nejzajímavějších československých budov 70. let, se v posledních letech musí potýkat s konkurencí modernějších obchodních center - jedno z nich navíc Kotvě vyrostlo v těsném sousedství. Když ji ale před 40 lety, 10. února 1975, otevírali, byla nejmodernějším zařízením svého druhu v Československu. Až o dva měsíce později se otevřel stejně pokrokový Máj na Národní třídě. 

Na rozdíl od Máje, který od roku 1996 patří britskému Tescu, se Kotva nikdy nestala součástí velkého západního maloobchodního řetězce a musela se o to víc spoléhat jen na přízeň zákazníků. Fungování a zejména rozvoj obchodního domu ale komplikovaly spory o akcie, které se staly předmětem policejního vyšetřování i soudních pří. Na lepší časy se Kotvě začalo blýskat teprve v březnu 2005, kdy budovu koupila irská společnost Markland, která obchodní dům začala výrazně renovovat. 

Majitel spolu s nájemci investoval v následujících letech do obnovy Kotvy téměř 200 milionů korun, díky kterým se tradičnímu obchodnímu domu daří lákat zákazníky i přes konkurenci v podobě protějšího Palladia, otevřeného v říjnu 2007. Během krize, kdy se nedařilo pronajmout zejména horní patra Kotvy, se nicméně objevily plány na přestavbu šestého a sedmého patra budovy na kanceláře, která by spolu s obnovou fasády a vstupního náměstíčka měla brzy začít. 

Právě fasáda je - spolu se specifickým půdorysem tvořeným šestiúhelníky - nejvýraznějším znakem obchodního domu, který navrhli manželé Věra a Vladimír Machoninovi. Šestiúhelníky architektům umožnily vypořádat se s prostorovým omezením proluky v severním rohu náměstí a nabídnout tak i přes poměrně malou parcelu co největší prodejní plochu. Obchodní dům, který si podnik Prior objednal ještě v 60. letech, navíc díky použitému řešení zároveň vcelku zapadá do okolní zástavby. 

Významný rukopis

Věra a Vladimír Machoninovi ostatně ve druhé polovině 60. let (předtím, než jim normalizační moc znemožnila další svobodnou tvorbu) navrhli vedle Kotvy i další zajímavé stavby, které ale veřejnost ani odborníci nepřijali vždy jednoznačně. Hodnocení se asi nejvíc rozchází v případě hotelu Thermal v Karlových Varech, Machoninovi navrhli i mohutnou budovu československé ambasády ve východním Berlíně nebo někdejší Dům bytové kultury u stanice metra Budějovická. 

Obchodní dům Kotva je ale přijímán vesměs pozitivně, historik architektury Zdeněk Lukeš jej dokonce před lety zařadil do čela žebříčku socialistické architektury v ČR. Objevily se dokonce hlasy volající po zapsání Kotvy na seznam kulturních památek, „přestože nepravidelným tvarem vnáší nepořádek do středověkého půdorysu Prahy“, jak řekl Lukešův kolega Rostislav Švácha. Na rozdíl od nedalekého Máje, který je oficiálně památkou od října 2006, ale zatím zůstalo jen u snahy.

Obchodní dům Kotva před letyObchodní dům Kotva před letyAutor: Ondřej Tylčer
OD Kotva před lety

Architektonický návrh obchodního domu pocházel z domácího prostředí, stavební práce ale byly svěřeny švédské firmě Sial (Švédové ostatně stavěli i Máj). Po archeologickém průzkumu, který na místě budoucí Kotvy odhalil zbytky osady náležející k městskému královskému dvorci, se začaly v dubnu 1972 budovat základy, ve kterých bylo i místo pro novinku - velkokapacitní podzemní garáže. Stavba postupovala na svou dobu neuvěřitelně rychle, obchodní dům byl hotov za necelých 30 měsíců. 

Slavnostní otevření Kotvy si vedle koupěchtivých zákazníků, které museli zadržovat vojáci z nedalekých kasáren (dnes je z nich konkurenční Palladium), nedali samozřejmě ujít tehdejší představitelé. Stuhu tehdy přestřihl mocný šéf pražské organizace KSČ Antonín Kapek, kterému sekundoval ministr obchodu Josef Trávníček. Místo ale nezbylo pro autory stavby, Věra a Vladimír Machoninovi totiž v 70. letech museli být rádi, že na svých stavbách mohli vykonávat alespoň autorský dozor. 

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!