Náhrada za švýcarské banky: bývalé armádní bunkry ukrývají zlato z celého světa

1. října 2016 • 15:00

Na to, že švýcarské banky umí udržet tajemství, se už nelze spoléhat. Investoři hledají náhradu a Švýcaři jim vyšli vstříc. Po zemi se množí vysoce zabezpečené úschovny zlata, které se vyhnou zpřísněnému dohledu úřadů, píše agentura Bloomberg.

Hluboko ve švýcarských Alpách, hned vedle malého letiště, které je ale dost velké pro soukromé tryskáče, se nachází bývalý armádní bunkr, který se změnil v jednu z největší úschoven zlata na světě. Vchod, malé kovové dveře zasazené do skály, hlídají ozbrojené stáže v neprůstřelných vestách. Otevřou se pouze po zadání bezpečnostního kódu, testu duhovky oka a testu rozpoznání tváře návštěvníka.

Vlastník úschovny chce zůstat v anonymitě kvůli obavám o bezpečnost svěřeného pokladu, píše Bloomberg. Odmítá sdělit i jméno své společnosti, také to by podle něj mohlo zlodějům pomoci odhalit, kde se bunkr nalézá. Stejně opatrně přistupuje i ke svým zákazníkům. „Na každého klienta, kterého přijmeme, připadají jeden až dva, které odmítneme,“ říká. „Nechceme mít potíže.“

Snaha o bezpečnost jde tak daleko, že provozovatel skladu svým zákazníkům nabízí i luxusní ubytování. To kvůli tomu, že „mnozí za sebou nechtějí zanechávat papírovou stopu útržků z kreditních karet“ v hotelích a restauracích.

Investoři nakoupili nejvíce zlata v historii, předběhli i zájemce o šperky

Poptávka po podobných anonymních úložištích zlata roste od počátku finanční krize v roce 2008. Mnoho investorů chápe zlato jako ochranu před rozkolísanými finančními trhy a ve světle nízkých úroků i jako výhodnou investici.

Může jít také o snahu vyhnout se daním. Zatímco se na případech z minulých let při vyšetřování amerických, francouzských či německých úřadů ukázalo, že švýcarské bankovní tajemství už není tan neprolomitelné jako v minulosti, švýcarské úschovny drahých kovů nemusí na rozdíl od bank hlásit žádné podezřelé finanční transakce. A občané USA nemusí daňovým úřadům přiznávat zlato uložené mimo finanční instituce.

Švýcarské Alpy jsou provrtány zhruba tisícovkou bývalých vojenských bunkrů. V posledních letech jich armáda několik stovek prodala a zhruba desítka jich nyní slouží jako úschova pro cennosti nejrůznějšího druhu, od drahých kovů po počítačová data, vyplývá z údajů švýcarského ministerstva obrany.

Finance pro teroristy?

Jedním z mála provozovatelé podobných úschoven, kteří o svém podnikání hovoří i veřejně, je zakladatel firmy Swiss Data Safe Dolf Wipfli. Jeho sklad zlata se nachází nedaleko horského městečka Amsteg.

Přesné místo skladu Wipfli tají, stejně jako počet klientů či hodnotu uloženého zlata. Web Swiss Data Safe má nicméně jazykové verze kromě angličtiny, francouzštiny a němčiny i v čínštině a ruštině. „Po roce 2008 se objevil značný zájem o alternativy k bankovním vkladům,“ říká. „Zlato roste,“ dodává.

Podle loňské zprávy Finančního akčního výboru, mezivládní organizace zaměřující se na boj proti praní špinavých peněz, roste nebezpečí zneužití zlata jako prostředku pro financování terorismu nebo praní špinavých peněz. Naopak každoroční zpráva švýcarského úřadu pro mezinárodní finanční otázky (SIF) se bývalými armádními bunkry a jejich obsahem vůbec nezabývá.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!