Nejčastější triky prodejců ojetých aut, na které jim stejně skočíte

Nejčastější triky prodejců ojetých aut, na které jim stejně skočíte
23. prosince 2015 • 06:15
Proč nepoctiví obchodníci s ojetinami používají tyhle otřepané triky znovu a znovu? Protože fungují. Svět chce být zkrátka klamán – málokde to platí tak spolehlivě jako v autobazaru.

Kultura prodeje ojetin se na našem trhu postupně zlepšuje. Je to důsledek medializace různých kauz, ale také konkurenčního boje, jehož mohou být transparentní a kvalitní služby nástrojem. Alespoň někdy.

Přesto se stále setkáváme s triky (když ne přímo podvody) některých prodejců, kteří se snaží těžit z neznalosti či nezkušenosti kupujícího. Často si za to samozřejmě kupující mohou sami, když se dostatečně neseznámí s problematikou kupovaného auta a nechávají se příliš unést emocemi (ano, my víme, že ta stříbrná oktávka v kombíku, v tédéíčku, v čtyřkolce a v kůži vypadá krásně).

Lákadlo nejnižší ceny

Cena je samozřejmě jedním z hlavních kritérií při nákupu ojetého auta. Nemyslete si, že prodejci nesledují trh a nesnaží se dostat cenu co nejníž při zachování rozumného zisku. Vy tak vidíte vysněné auto za opravdu hezké peníze, jedete si pro něj a najednou ouha! Cena platí jen tehdy, pokud vozidlo kupujete například na úvěr, který si sjednáte u prodejce. On z toho pak má slušnou provizi.

Solidní prodejce samozřejmě zveřejňuje obě ceny. Vy můžete udělat to, že si nezávisle zjistíte, jaké by byly podmínky pro financování vámi stanovené častky na nákup auta, a pak můžete nabízenou službu porovnávat. Hlavně si důkladně přečtěte, co podepisujete.

„Volal pán, že se na to jede podívat“

Klasika. Obcházíte auto, které jste si vyhlédli v inzerátu a něco se vám nezdá. Tu kosmetická vada, tu sjeté gumy… Přesto se auto zdá být mechanicky v pořádku a zas tak špatná koupě by to být nemusela. Ale váháte. A to začíná klasické kolečko, kdy prodávající vytáhne z rukávu trumf v podobě imaginárního pána na telefonu.

Většinou se to točí kolem toho, že se na auto jede podívat někdo jiný, že je na něj záloha, ale že se prodejci líbite a že vám auto nechá, když už jste tady. Cílem je nerozhodného zájemce přesvědčit, aby se rychle rozhodl, tzn. aby koupil.

Báchorka o starém pánovi

Pokud kupujete žigulíka nebo Volhu 21, možná to může být pravda, ale první generace Octavie Combi 1.9 TDI skutečně nejezdila jen o svátcích a o nedělích do kostela a v zimě vůbec, neboť „to měl starej pán, ten to vytáhnul je na dušičky“.

Neuvěřitelné je, kolik lidí na tuhle omšelou báchorku znovu a znovu naletí. Pak chodí po světě a spokojeně vyprávějí, jak koupili zachovalou ojetinu po starším svátečním řidiči. Důležité je používat rozum a smířit se s tím, že patnáct let staré auto bude mít najeto minimálně okolo 300 000 km. Jistě, když kupujete sezónní automobil (třeba kabriolet), může být i po letech nízký kilometrový nájezd reálný. A občas se to podaří i u „normálních“ aut, ale to jsou opravdu extrémně vzácné výjimky – a ty zpravidla nekončí v bazarech.

A tím se pomalu dostáváme od poměrně nevinných triků ke skutečným podvodům, které odhalí jen zkušený kupující. Nebo aspoň ten, který si dává pozor.

Navazující kapitolu „Skutečné podvody“ naleznete na serveru Autorevue.cz

Autor: Autorevue.cz, Dalibor Žák
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!