Nejvíc peněz letos na českých horách půjde do lepších služeb | E15.cz

Nejvíc peněz letos na českých horách půjde do lepších služeb

Nejvíc peněz letos na českých horách půjde do lepších služeb
Lyžaři na horách
• 
ZDROJ: čtk

Vadim Fojtík

Když v roce 2004 známý ostravský advokát Karel Ležatka spolu se svým obchodním partnerem Petrem Haasem vstoupil do společnosti Chata Kopřivná, neočekával, že mu tahle transakce zásadním způsobem změní život.

„Společnost měla podnikovou chatu, která nutně potřebovala rozsáhlou rekonstrukci. Z toho důvodu jsme ve firmě postupně vykoupili ostatní akcionáře,“ vzpomíná na počátky horského podnikání Ležatka. Mezi původními podílníky společnosti Chata Kopřivná patřila některá zajímavá jména, část vlastnil například známý podnikatel Radim Masný.

Chata Kopřivná dokonce v minulosti figurovala v kauze Petrcíle, již ze sedmdesáti procent vlastnila. Firma Petrcíle měla před lety privatizovat největší české ocelárny Novou huť, později vedla se státem arbitráž o miliardy korun. Tohle ale pro dění v českých horách není podstatné.

Zaparkujte vlevo

Mnohem důležitější je, že Ležatka s Haasem firmu ovládli a s ní i horské středisko Kopřivná, které leží pod Pradědem. Svoji první zimní sezonu zahájil Ležatka navigací přijíždějících návštěvníků na volné parkovací plochy, jeho žena prodejem pití a pochutin v místním bufetu, Haas se usadil v pokladně u vleku, protože měl jako finanční poradce k penězům nejblíže.

Kvůli loňskému nedostatku sněhu se letos na českých horách proinvestuje méně. Nejvíc peněz půjde do zkvalitnění služeb a budování nenáročných sjezdovek

Od roku 2004 investoval Ležatka spolu se svým obchodním partnerem do rozvoje areálu Kopřivná všechny rodinné úspory a většinu financí, které za poslední léta vydělal. Proinvestovaná částka se pohybuje kolem dvou set milionů korun. „Když jsme se dopočítali k této částce, ani se nám tomu nechtělo věřit. Možná i proto, že to pro mě byly virtuální finance, nikdy jsem je fyzicky neměl v ruce, přišly na účet a já je rovnou přesunul do Kopřivné,“ dodal.

Část z dvou set milionů korun byly půjčky. Současné závazky Kopřivné jsou ale zanedbatelné, pohybují se zhruba na stejné výši jako je roční EBITDA. „Zpočátku jsem byl hodně nervózní, kdy a zda vůbec se nám investice do areálu vrátí. Teď už jsem v klidu,“ dodává Ležatka. Právě s příchodem Ležatky a Haase do Kopřivné začalo dle místních budování jednoho z největších, ne-li vůbec největšího, lyžařského střediska v České republice – Malé Morávky.

Právě Ležatka a spol. prý byli vůdčími osobnostmi, které se zasadily o postupné propojování místních lyžařských středisek a vznik jednotného odbavovacího systému. Stačí si koupit jednu permanentku, která platí i na okolní skiareály. „Funguje tu skvělá spolupráce, o tom svědčí i to, že celý systém pracuje na čestné slovo, aniž by existovala nějaká písemná smlouva,“ vysvětluje Ležatka.

Šest lanovek a několik vleků

V Malé Morávce teď funguje šest lanovek a několik vleků. „Celková přepravní kapacita je zhruba pětadvacet tisíc lidí za hodinu,“ konstatoval ostravský právník. Kapacita navíc v dalších letech poroste i kvůli výstavbě dalších lanovek a zčásti i proto, že se do systému přidají další provozovatelé okolních areálů.

Přepravním kapacitám odpovídají i ty denní ubytovací, které jsou aktuálně kolem 3500 lůžek. Většina z nich je na zimu již vyprodána. „Bez jakékoli reklamy jsme měli už v dubnu vyprodaného Silvestra,“ říká Ležatka.

Vymýcený les u lyžařského areáluVymýcený les u lyžařského areáluAutor:

Ten tvrdí, že Malá Morávka těží především ze své neopakovatelné atmosféry a čistého životního prostředí. V Kopřivné vsadili nejen na kvalitní lyžování. Kvůli tomu, že se její majitelé rozhodli vybudovat zázemí srovnatelné s tím, které je v Alpách, investují i do dalších atrakcí a pohostinství. „Skvělé je, že nás sledují i okolní areály, ptají se nás, jak nám to funguje, a pak investují do vylepšení. Jsme takový motor změn,“ dodal Ležatka.

Urob si sám

Poslední zimní sezona nebyla kvůli teplému počasí a nedostatku sněhu pro většinu provozovatelů horských lyžařských areálů příznivá.

„Byla nákladově velmi těžká, museli jsme hodně zasněžovat, celkově jsme při tom spotřebovali 800 megawattů elektřiny, což je skutečně dost, ale i tak jsme byli rentabilní,“ dodal Ležatka. Jen pro zajímavost, právě na Malé Morávce je velký problém s příkonem elektřiny. Pokud začnou zasněžovat všichni místní provozovatelé areálů, dochází často k přetížení sítě a k výpadkům.

Zajímavostí je, že Ležatka nenechává zasněžování na zaměstnancích, ale osobně na něj dohlíží se svým obchodním partnerem.

36 000 lidí každou zimu pracuje v horských střediscích.

„Přes den máme nové civilní zaměstnání, když ale nastane vhodná doba pro zasněžování, vyrážíme na hory. I když dnes už máme zařízení tak moderní, že jej můžu do detailů ovládat přes mobilní telefon,“ dodal. Po jedenácti letech zkušeností se zasněžováním je prý schopen poznat, kdo jak sníh vyrábí, kdo do něj dává která aditiva a podobně.

Kdo zasněžil, vyhrál

Středisek, kterým vydržel dostatek sněhu po celou lyžařskou sezonu, v tuzemsku moc nebylo. Štěstí měli třeba v novém Skiareálu Klínovec, podařilo se jim včas zasněžit a udržet provoz po celou zimu. „Díky tomu se k nám přesunuly mnohé závody a akce. Areál tak nevykázal nijak citelnou ztrátu, ale vrátil se na podobné tržby jako v roce 2010–2011, což bylo před všemi investicemi,“ vypočítává Adam Svačina z nového Skiareálu Klínovec.

Díky zasněžování bez problémů přežili i na Lipně. „Skiareál byl v provozu ze 100 procent po většinu sezony a díky automatickému technickému zasněžování a lidem, kteří se o něj starají, jsme otevírali sjezdovky v době, kdy ostatní je uzavírali,“ konstatoval Jiří Falout ze společnosti Lipno servis.

V dalších areálech již tolik štěstí neměli. Třeba v největším šumavském areálu Ski & Bike Špičák se kvůli nepříznivému počasí propadly tržby o miliony korun. „Tržby zimní sezony 2013/2014 byly oproti té předchozí asi na čtyřiceti procentech,“ postěžoval si spolumajitel areálu Vladimír Kasík. Milionové propady tržeb hlásí i další velká střediska, třeba moravské Kouty.

Investice slábnou

„Takřka všichni loňskou sezonu sice přežili, pokud se ale budou stejné sněhové podmínky opakovat i letos, lze očekávat první oběti a změny majetkových vztahů v některých střediscích,“ tvrdí jeden z dlouholetých provozovatelů menšího areálu, který si s ohledem na citlivost tématu nepřál být jmenován.

Shrnul tak ale zásadní příčiny toho, proč je většina provozovatelů areálů před nadcházející sezonou v porovnání s předchozími léty o poznání střídmější v investicích. Někteří provozovatelé středisek se navíc obávají, že se kvůli špatné loňské sezoně přibrzdí trend z posledních dvou tří let, kdy stále větší počet Čechů upřednostňoval tuzemskou lyžovačku před zahraniční.

Na olomoucku se jako první rozjely vleky v BrannéNa olomoucku se jako první rozjely vleky v BrannéAutor: čtk

Asociace lanové dopravy uvedla, že v roce 2010 se investovalo do rozvoje horských středisek 1,58 miliardy korun, o rok později pak zhruba 720 milionů korun. Odhady pro sezonu 2014/2015 nejsou k dispozici. Už teď je ale jasné, že zatímco loni na českých kopcích létaly investiční stovky milionů korun, letos budou tato čísla nižší. Majitelé středisek vsadili především na zvyšování komfortu pro své návštěvníky.

Jen namátkou. Na Kopřivné investovali majitelé skiareálu do dalšího zdokonalení zasněžovacího systému a začínají s přípravami na novou, zhruba dvoukilometrovou sjezdovku, která propojí areál s dalším kopcem. Hlavní novinkou sezony je na šumavském Špičáku nový odbavovací systém, který má zrychlit nástup na lanovku a vleky.

„Díky němu se také lyžaři premiérově na Železnorudsku konečně dočkají prvního společného skipasu. Zatím s blízkým areálem Nad nádražím, ale nebráníme se ani zapojení dalších středisek v oblasti. Jak už jsem říkal, před touto zimní sezonou jsme dokončili první zásadní etapu své modernizace,“ říká spolumajitel areálu Ski & Bike Špičák Kasík.

Nejdelší modrá na Moravě

Novou modrou rodinnou sjezdovku o délce přes tři kilometry dokončili v Koutech. „Je to nejdelší modrá na Moravě, rozšířili jsme stávající sjezdovky a délka sjezdových tratí je aktuálně 11,5 kilometru,“ uvedl Petr Marek z firmy K3 Sport, která areál vlastní.

K největším tuzemským investorům v oboru patří již několik let Klínovec. Do nadcházející sezony investoval patrně nejvíce v celém Česku, a to 250 milionů korun. Mimo jiné do nové, takřka tříkilometrové sjezdovky, nové lanovky s oranžovou krycí bublinou, parkoviště, retenční nádrže a tak dále. Na Lipně se zase před sezonou zaměřili na zkvalitnění služeb pro rodiny s dětmi. K dispozici je mimo jiné nová sjezdovka se sklonem ideálním pro rekreační lyžaře a s výhledem na Lipenské jezero.

Někde se lyžuje již několik dní, jinde vleky a sjezdovky zpřístupní o víkendu. (Foto ČTK)Někde se lyžuje již několik dní, jinde vleky a sjezdovky zpřístupní o víkendu. (Foto ČTK)Autor: čtk

V investicích horských středisek se stále více odrážejí trendy z posledních let. Zaprvé česká lyžařská veřejnost stále více leniví, její sportovní zdatnost klesá a s tím i schopnost zdolávat náročnější svahy. I proto lyžařské areály, pokud mají takovou možnost, budují nové pohodlné sjezdovky pro rodiny s dětmi. A zadruhé Češi již netráví lyžováním jako ještě před několika lety celý den. Naopak postupně se zkracuje doba strávená na svahu.

Lyžaři stále více upřednostňují pohodlí. Čím dál běžnější je model, že dopoledne lyžují a na zbytek dne vyhledávají jiné aktivity, třeba atrakce přímo v areálu, nedalekého zábavního centra a podobně. Návštěvníci navíc zkracují dobu, po kterou pobývají v zimních střediscích. Stále častěji křižují svahy v rámci prodlouženého víkendu na rozdíl od let minulých, kdy jezdili na hory na celý týden.

Jistota sedminásobku
A teď trochu statistiky. Dle poslední studie KPMG je v České republice 164 horských středisek, která do státního rozpočtu ročně přispějí zhruba deseti miliardami korun. Jen pro informaci, je to srovnatelná částka, jakou na daních z příjmů v loňském roce zaplatily v součtu dvě největší tuzemské firmy – Škoda Auto a ČEZ. V budoucnu by přitom příspěvek horských středisek do státní kasy mohl být ještě vyšší, tomu ale v současnosti brání několik faktorů.

Zaprvé je to absence jednotného konceptu propagace a zadruhé jsou to legislativní překážky. „Jednou z našich hlavních snah bude například srovnat podmínky pronájmu státních pozemků,“ říká prezident Asociace horských středisek Jiří Bis. Asociace vznikla zhruba před rokem. Přitom právě dle členů asociace rozdílné podmínky pronájmu státních pozemků pro areály a ostatní podnikatele, nemožnost dlouhodobých pronájmů státních pozemků, komplikované procesy ochrany přírody nebo nepřehledná oborová legislativa výrazně brání dalšímu rozvoji tuzemských horských středisek.

KPMG ve své analýze upozorňuje, že každá koruna utracená na sjezdovce generuje dalších sedm korun vydaných v horském středisku. A v zajímavých údajích lze pokračovat: horská střediska v Česku vytvářejí šestatřicet tisíc pracovních úvazků, střediska se podílejí 1,2 procenta na tvorbě HDP včetně multiplikačních efektů a spotřeba v nich atakuje čtyřiadvacet miliard korun.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!