Řetězce si nechávají platit za proplácení faktur

28.4.2010 7:13   |  

Zaplatím včas fakturu a obratem dostanu pět procent z fakturované částky zpět. To není vtip, ale jedna z praktik obchodních řetězců, jež hledají nové možnosti, jak ždímat dodavatele. Možnosti, které jim nezakazuje zákon o významné tržní síle, jenž měl chování řetězců držet na uzdě.

Dodavatelé tak na různých poplatcích a slevách odvádějí řetězcům stejně jako před platností zákona – tedy v průměru dvacet až třicet procent z každé objednávky.

„Zhruba patnáct procent jde obvykle do faktury, pak se odvádějí peníze na letákové akce, marketingový příspěvek a podobně. Každý řetězec to má trochu jiné, ale jejich požadavky se po zavedení nového zákona zvýšily, takže vybírají zhruba stejně,“ popisuje praktiky řetězců Radek Hovorka, obchodní ředitel švédského výrobce rybích konzerv King Oscar. Jako jeden z mála je ochoten zveřejnit jméno. Většina dodavatelů se totiž bojí. A má důvod. Několik firem, které v dotazníku nejmenovaného řetězce uvedly, že jsou na vzájemné spolupráci závislé, už na to doplatilo.

„Řetězec je okamžitě vylistoval nebo s nimi ukončil spolupráci,“ uvedla mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová. Komora kvůli tomu připravuje další stížnost k antimonopolnímu úřadu.

Už jich podala několik. Dodavatelé si stěžují především na to, že řetězce v rozporu se zákonem prodávají zboží pod nákupními cenami, připočítávají k fakturám platby za neprodané pečivo nebo prodlužují dobu splatnosti nad zákonem stanovených třicet dní. Antimonopolní úřad podněty prošetřuje. Řetězce výhrady odmítají. „Je to obchod. Pokud se spolu dohodneme na ceně, kterou jsou obě strany ochotné akceptovat, nevidím v tom problém,“ uvedl místopředseda Svazu obchodu a cestovního ruchu a jednatel společnosti Globus Petr Vyhnálek. Připustil přitom, že součástí dohod bývají velmi často i další platby či dodatečné kompenzace.

Že by řetězce při vyjednávání o cenách zneužívaly své postavení, odmítá. „Odborníci na antimonopolní právo jsou na naší straně. Vždyť největší obchodní řetězec má deset procent trhu. Oproti tomu největší dodavatel minerálních vod ovládá 55 procent a kupříkladu tři největší dodavatelé sýrů mají dohromady tři čtvrtiny tuzemského trhu,“ vysvětluje. Dodatečné platby pomáhají podle jeho slov obchodním řetězcům snižovat ceny zboží.

To uznávají i dodavatelé. Podle nich ale hon na nízké ceny skrývá řadu rizik. „Jedním z nich je pokles kvality. Když prodávám zboží za nižší ceny, musím snížit náklady. To znamená, že jdu dolů s kvalitou,“ přiznal jeden z tuzemských výrobců uzenin.

Dodavatelé přiznávají, že netuší, jak se proti praktikám řetězců mají bránit. „Nemůžeme se dohodnout, že přestaneme platit. Okamžitě by nás obvinili z kartelové dohody,“ upozornil jeden z tuzemských dovozců potravin. Potravinářská komora věří, že po volbách zasáhne nový ministr zemědělství. „Na Slovensku to vyřešili rázně. Vzkázali řetězcům, že buď sníží poplatky, nebo jim zakážou prodávat v sobotu a v neděli,“ naznačuje Večeřová.

Stínový ministr zemědělství za ČSSD Michal Hašek, který je jedním z tvůrců současné úpravy, se ani po opakované urgenci k její „úspěšnosti“ nevyjádřil. Od února hrozí za zneužití tržní síly řetězcům pokuta až deset milionů korun nebo trest v hodnotě deseti procent z obratu.

Autor: Robert Zelenka

Komentáře

Čtěte také

Vědci našli planetu jako Země v obyvatelné zóně Proximy Centauri

Vědci našli planetu jako Země v obyvatelné zóně Proximy Centauri

Astronomové doslova "za humny" Sluneční soustavy objevili planetu přibližně o hmotnosti Země, která obíhá kolem své hvězdy Proxima Centauri v takzvané obyvatelné zóně, a na které… více

Mobilní web