Turecké pláže se vylidňují, Erdogan chce Turky donutit zůstat doma

Turecké pláže se vylidňují, Erdogan chce Turky donutit zůstat doma
4. června 2016 • 14:15
Čas pro rozhodování o tom, kam pojedeme na dovolenou, se povážlivě blíží. A letos to bude volba podle všeho těžší než obvykle, protože turbulentní vývoj ve světě zavírá dveře do tradičních a oblíbených destinací. Statistiky ukazují, že Češi svou dovolenou nejčastěji směřují do Chorvatska, na Slovensko a do Itálie, v závěsu za těmito státy ale až dosud bývaly například i Egypt a Turecko.

A právě tyto dvě cenově dostupné a nepříliš vzdálené destinace letos budou podle všeho v úvahách o místu odpočinku chybět. Egyptská letoviska na jihu Sinaje zejí prázdnotou od loňského listopadu, kdy teroristé z Islámského státu vyhodili do vzduchu letoun s více než dvěma stovkami ruských turistů.

Po Rusech pak přestali z bezpečnostních důvodů do Šarm al Šajchu či Hurghády létat i Němci a Britové, a protože tyto tři národnosti tvořily většinu klientů, dopad na tamní hotely i průmysl služeb byl drtivý. Bezpečnostní opatření se mezitím sice vylepšují a nelze vyloučit, že první ruské charterové lety (a po nich i ty britské a německé) letošní léto ještě stihnou, ale sázet na to rozhodně nejde.

Podobně se vyvíjí i situace v Turecku, na němž se drasticky podepsala válka v sousední Sýrii, takřka plnohodnotná válka, kterou vláda vede proti svým kurdským občanům na jihovýchodě země, i vlna teroristických útoků v Istanbulu a Ankaře, k nimž se střídavě hlásí Kurdové a Islámský stát.

Poté, co turecká armáda loni sestřelila ruskou stíhačku, která v rámci náletů na pozice Islámského státu v Sýrii údajně na 13 vteřin porušila turecký vzdušný prostor, vyhlásilo Rusko odvetné ekonomické sankce.

Jejich dopady zůstávají zatím stále jen v kategorii odhadů, ale i tak se mluví o tom, že turecký export už poklesl o citelných 14 procent, přičemž navíc vyschl i proud turistů – z Ruska jich každoročně jezdily přes tři miliony. Podobný výsledek měl nedávný teroristický útok v turistickém centru Istanbulu, který zmasakroval především německé turisty, jejichž krajané v Antalii a dalších resortech nad Rusy o více než milion převažovali.

A sebevražedný atak, po němž zemřeli dva izraelští turisté a další byl zraněn, přiměl izraelskou vládu k tomu, aby vyzvala své občany k urychlenému návratu z Turecka domů. Turisté z Izraele přitom jen loni utvořili rekord, když jich do Turecka přijelo o 122 procent více než v roce předchozím.

Koupíte hotel?

Turecký turistický průmysl, který ještě před třemi lety tvořil skoro pět procent z celkového objemu ekonomiky a jen v roce 2014 generoval 35 miliard dolarů, se ocitl v troskách. Turecká centrální banka v půli března uvedla, že příjmy z cestovního ruchu meziročně klesly o 19 procent a pro letošní léto bude obsazenost hotelů ve srovnání jen čtyřicetiprocentní, ale i to jsou podle všeho jen těšínská jablíčka.

„Od ledna jsou hotely obsazené z 10, maximálně 15 procent,“ připustil pro Middle East Eye hoteliér Barbaros Koseoglu. „Všichni majitelé hotelů říkají totéž. A s takovou obsazeností hotel prostě neudržíte. Jediní, kdo sem ještě pořád jezdí, jsou podnikatelé z Blízkého východu.“

Na prodej je tak nyní na 1800 hotelů po celém Turecku, přičemž hoteliéři současně očekávají pomoc od své vlády. Nacionalistický prezident Recep Erdogan už zareagoval a vyzval Turky, aby své dovolené trávili doma, a pro jistotu k tomu navíc volili turecké zboží před dovozovým. Některé představitele turistického průmyslu podobné vládní výzvy povzbudily až k tomu, že požadují, aby stát všechny Turky, kteří by chtěli cestovat do zahraničí, rovnou trestal.

Turecká novinářka: střety armády s Kurdy připomínají začátek války v Sýrii

„Musejí být přijata určitá omezení a dodatečná zdanění, aby to lidi přinutilo trávit svou dovolenou doma,“ míní například místopředseda Sdružení investorů v turistickém průmyslu Cemil Ugurlu. Někdejší ministr hospodářství Masum Turker s ním souhlasí. Pokud některé státy radí svým občanům, aby z bezpečnostních důvodů nejezdili do Turecka, může prý Ankara přijmout daňové kroky podle stejné logiky.

Ve hře jsou přitom „velké peníze“, protože jen v roce 2014 vyjelo na dovolenou do zahraničí 8,7 milionu Turků, kteří za odpočinek v cizině utratili asi 5,7 miliardy dolarů. A vedle „velkých peněz“ se samozřejmě hraje i o lidi – cestovní ruch zajišťoval obživu 2,5 milionu Turků, z nichž většina se nyní o svou budoucnost obává a mnozí o práci už přišli.

Dnes Íránci, zítra Číňané?

Vláda se tváří sebevědomě a v březnu zveřejnila plány, podle nichž turistický sektor do roku 2023, kdy stát oslaví tisíciletí své existence, dosáhne ročně 50 milionů turistů a příjmů překračujících 50 miliard dolarů. Oficiálně se mluví o tom, že by turisty ze „zpovykané“ Evropy měli nahradit Číňané, Indové a další Asiaté. Nikdo ale zatím nepředložil konkrétní kroky, které by je měly do Turecka přilákat, a navíc ve slibovaných milionových počtech.

Natož aby bylo jasné, co s turistickou infrastrukturou do doby, než by očekávaný asijský zázrak mohl nastat. Jediným světlým bodem tureckého cestovního ruchu jsou tak v současnosti překvapivě Íránci. Sbližování obou zemí z poslední doby vedlo mimo jiné i ke zrušení víz a k zavedení dvanácti každodenních leteckých spojů, a tak například březnový šíitský svátek Naurúz přijelo do Istanbulu oslavit mnoho Íránců.

„Jsem tady, abych si prošla obchody a trochu užila,“ vysvětlila pro MEE šestadvacetiletá Mariam Yazdanparastová. „Pár dní si nebudu muset zahalovat vlasy na veřejnosti a můžu si v baru dát i víno.“ Pro Íránce jsou to nejspíš lákadla dostačující. Přinejmenším do doby, než se prezidentu Erdoganovi podaří prosadit plošný zákaz alkoholu, který prý popírá znovunalezené „islámské hodnoty“ státu.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!