Zájem o biovýrobky klesá, rozhoduje cena

Podle jejího šetření loni nakupovalo biopotraviny alespoň občas 28 procent zákazníků. „Jejich podíl už druhým rokem klesá. V krizi se možná snižuje ochota lidí investovat do kvality života,“ říká Skála. Po výrazném nárůstu obliby biopotravin v minulém desetiletí kupovala výrobky s tímto označením v roce 2007 třetina zákazníků.

Podle Incomy jsou nejčastějším nákupním místem i pro bioprodukty velkoprodejny a supermarkety. Z výzkumu vyplynulo, že nejvíc kupují biopotraviny zákazníci velkoobchodů Makro Cash & Carry. Velcí hráči přitom nepovažují současný pokles zájmu za začátek dlouhodobého trendu.

„Sortiment jsme neomezili,“ tvrdí mluvčí maloobchodního řetězce Tesco Eva Karasová. Déletrvajícího útlumu se nebojí ani Makro. „Mezi jednotlivými kategoriemi dominují mléčné výrobky a na dalším místě jsou suché potraviny jako cereálie, oleje, instantní polévky nebo koření,“ vypočítává mluvčí Makra Romana Nýdrle. „Největší citlivost na cenu ve spojení s krizí zaznamenáváme u čerstvého masa, kdy zákazníci velmi aktivně reagují na slevy, a také u ovoce a zeleniny, kde se rozdíl mezi bio a ne-bio produkty pohybuje v rozmezí 50 až sto procent,“ vysvětluje Nýdrle.

Díky dotacím Evropské unie přibývají místní biovína. „Restaurace ani maloobchod ale nepatří mezi naše výrazné odběratele, spíš si je kupují přímo koncoví zákazníci. Naši someliéři jsou k jeho chuti poměrně kritičtí,“ dodává Nýdrle.

Nejvíc utrpěly menší specializované prodejny. Za posledních pět let ztratily nejméně pětinu ze svého podílu na obratech na trhu. Největší síť má firma Country Life, provozující čtyři prodejny v Praze. Před rokem skončila síť Bio-cafes, která se chtěla profilovat jako rychlé občerstvení v biokvalitě. Důvodem neúspěchu byl nejen malý zájem o dražští produkty, ale také fakt, že firma měla ve své nijak levné nabídce zároveň potraviny vyráběné z běžných surovin.