Udělali jsme chybu, že jsme šli na burzu s tak malou emisí, řekl finanční ředitel Kofoly na konferenci

15. října 2016 • 18:22

V Praze se uskutečnila již druhá konference Prague Capital Market Summit. Bylo možné se na ní dozvědět, že bankéři potají pláčou, protože půjčují s výrazně nižšími úroky než v minulosti. 

Konferenci Prague Capital Market Summit II zahájil Tomas Karakolev, který je seniorem expertem na korporátní financování ve společnosti McKinsey. Podle něj trápí Česko nízký hospodářský růst: „V posledních deseti letech nejen, že nikoho hospodářsky nedoháníme, ale dokonce nás předhánějí i vyspělé země,“ uvedl.

Poté představil průzkum své společnosti, podle kterého Česko výrazně zaostává v kvalitě veřejných institucí a ve školství: „Velkým problémem je také nadměrná zátěž státních regulací,“ podotkl Karakolev. Podnikatelé také podle něj špatně využívají kapitál, z čeho plyne i nízká produktivita práce.

Česko dostalo od Moody´s opět dobrý rating. Agentura ale varuje před skomírající ochotou k reformám

Podle ekonoma Miroslava Zámečníka, který byl moderátorem prvního bloku, je nyní unikátní období, kdy si firmy můžou půjčovat nejlevněji v historii. Řada lidí a firem podle něj také sází na to, že po skončení intervenčního režimu koruna posílí. Může se tak jednat o investici roku.

Pavel Kysilka, ex-šéf České spořitelny a nyní zakladatel a předseda správní rady společnosti 6DAcademy, přihodil vlastní zkušenost ze setkávání s finančními manažery velkých podniků, kteří se do bankovních úvěrů na rozšiřování výroby nehrnou. A to i přesto, že po jejich produktech je vysoká poptávka. „Odrazuje je od toho zdlouhavé řízení a nedostatek pracovních sil,“ řekl Kysilka.

Jaromír Švihovský z Rockaway Capital zase kvitoval současné prostředí z hlediska financování: „Banky nám poskytují i stoprocentní financování našich projektů,“ uvedl a přidal svou zkušenost, že se mu podařilo zajistit si financování se zápornou marží banky. Podle analytika Roklen24 Lukáše Kovandy mohly devizové intervence České národní banky zabránit dovozu nových technologií, čímž mohlo dojít k nižšímu růstu produktivity práce. Tento názor ale podnikatelé odmítli.

Photon Energy chce vstoupit na pražskou burzu, akcie by se obchodovaly na alternativním trhu

Druhý panelový blok byl zaměřen na financování velkých firem v České republice. Moderátorem tohoto bloku byl šéf pražské burzy Petr Koblic, na kterého se však snesla ze strany posluchačů konference kritika: „Pražská burza nemá příliš dobrou pověst. Stačí zmínit osudy firem jako je ORCO, KIT DIGITAL, NWR, ECM. Proč by měly české firmy jít na pražskou burzu?,“ psalo se v dotazu, který účastníci komentáře pokládali prostřednictvím mobilní aplikace.

Podle Koblice ale existuje i řada případů úspěšných společností na Pražské burze, ta prý jen nastavuje technické věci, prospekt a právní prostředí vytváří někdo jiný. „Konkrétně u NWR se jednalo o jednu z nejvyšších emisí, o které měly zájem burzy na celém světě. To jsem měl být vizionář a odmítnout je?“ položil řečnickou otázku Koblic.

Na dotaz publika odpovídal také Daniel Buryš, finanční ředitel Kofoly, zdali nelituje toho, že nápojová společnost vstoupila na Pražskou burzu. Od vstupu totiž firma ztratila podstatnou část hodnoty: „Ano, s odstupem času jsme udělali chybu, že jsme šli na trh s tak malou emisí, která není zajímavá, a neposlechli jsme odborníky,“ uvádí.

Kofola koupila od chorvatské Podravky výrobce minerálek Studenac

Třetí panelový blok započal přednáškou finančního ředitele Mariana Rašíka ze společnosti Pegas Nonwovens ohledně historie financování společnosti. Zatímco v minulosti firma výhradně sázela na bankovní úvěry, nyní je v podstatně lepší situaci a investorům také nabízí dluhopisy, které nemusí být jištěné majetkem – oproti „neflexibilním“ bankovním úvěrům. Na tyto připomínky poté reagoval Václav Štětina, který je hlavou korporátního bankovnictví u Raiffeisenbank.

Podle něj jsou už nyní bankovní domy mnohem flexibilnější a také nabízejí nejlepší cenu: „Když se podívám, za kolik dneska půjčujeme, tak věřte nebo ne, tak po večerech pláču,“ uvedl. Výraznou postavou byl Petr Žaluda, exšéf Českých drah a ředitel společnosti Olife Energy, která od EU získala dotaci 100 milionů korun. „To nebyla dotace pro mě, ale byla to dotace na výzkum a vývoj,“ uvedl.

 

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!