Firmy opět hlasují o nejlepším a nejhorším zákoně roku | E15.cz

Firmy opět hlasují o nejlepším a nejhorším zákoně roku

Firmy opět hlasují o nejlepším a nejhorším zákoně roku
Paragraf
• 
3. května 2012 • 11:58
České firmy po roce opět vybírají nejlepší a nejhorší legislativní počin roku. Do prestižní ankety ZÁKON ROKU 2011, do níž se pravidelně zapojuje více než 200 významných firem českého byznysu, byly i letos nominovány právní předpisy přijaté v uplynulém kalendářním roce s významným dopadem na podnikatelské prostředí. Třetí ročník ankety realizují spolupracující advokátní kanceláře Ambruz & Dark/Deloitte Legal ve spolupráci s Deloitte a dalšími partnery.

ParagrafParagrafAutor:

„Cílem ankety je přispět k diskusi mezi českými podnikateli, politiky a odbornou veřejností o kvalitě aktuálních právních předpisů. Při stanovení nominací jsme přihlíželi zejména k praktické zkušenosti českých podnikatelů s aplikací konkrétních právních norem, přičemž přednost byla dávána předpisům, které mají systémový dopad a vliv na široký okruh podnikatelských subjektů,“ vysvětluje jeden z autorů ankety advokát Ambruz & Dark/Deloitte Legal Tomáš Babáček.

V rámci pravidel ankety ZÁKON ROKU 2011 mohou být nominovány obecně závazné právní předpisy České republiky či Evropské unie, jež nabyly platnosti v uplynulém roce: ústavní zákony, zákony, vyhlášky ministerstev, nařízení vlády, směrnice a nařízení EU. Nominace se mohou vztahovat i na nové mezinárodní smlouvy s dopadem na podnikatelské prostředí ČR.

V kategorii nejhorší legislativní počin roku mohou hlasující vybírat i mezi právními předpisy, které v daném roce pozbyly platnosti zejména v důsledku zrušení Ústavním soudem ČR či Soudním dvorem EU. Jako autoři nominovaných právních předpisů jsou uváděni jejich iniciátoři nebo ti, kteří k přijetí předpisu jinak významně přispěli.

„V loňském roce byly přijaty některé významné právní předpisy, které vzbudily mezi podnikatelskou veřejností velkou pozornost. Týká se to například témat jako opožděné platby a právo dostat zaplaceno včas, švarcsystém, trestní odpovědnost právnických osob nebo nový zákoník práce. Bude tedy znovu s odstupem času zajímavé sledovat, jestli tyto změny splnily či nesplnily očekávání, které nové právní předpisy sami podnikatelé považují za přínos nebo naopak, co je v současné době nejvíce pálí.“ dodává Tomáš Babáček.

Úplné nominace a hlasování o vítězích v kategoriích Zákon roku a Paskvil roku jsou zveřejněny na webových stránkách www.zakonroku.cz. Hlasovací proces bude uzavřen 21. května 2012 a o tři dny později budou na webu ankety zveřejněny i konečné výsledky. Partnery ankety v tomto roce jsou Deloitte, vydavatelství C.H. Beck a právní informační systém Beck-online, Česko-německá obchodní a průmyslová komora, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a platforma Byznys pro společnost.

V předchozím ročníku ankety o nejlepší (a nejhorší) legislativní počin pro podnikatelské prostředí v ČR za rok 2010 byla nejlépe hodnocena evropská směrnice umožňující podnikatelům platit DPH až po přijetí platby od odběratele. Jako nejhorší legislativní počin byla naopak hodnocena série nesystémových opatření regulujících fotovoltaiku.

Nominovanými na ZÁKON ROKU 2011 byly tyto legislativní počiny:

Kategorie ZÁKON ROKU:

1. Směrnice 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích

Autor: Evropská komise (GŘ Podniky a průmysl)

PRÁVO DOSTAT ZAPLACENO VČAS

Směrnice přitvrzuje v boji proti opožděným platbám v obchodněprávních vztazích, mj. za účelem ochrany malých a středních podniků. Od jara 2013 by lhůty splatnosti mezi podniky v zásadě neměly překročit 60 dnů, mezi podniky a veřejnými orgány 30 dnů, od obdržení faktury, resp. příslušného plnění. Zákonný úrok z prodlení se zvýší o jedno procento a krom nároku na náhradu externích nákladů spojených s vymáháním vznikne věřiteli automaticky nárok na náhradu souvisejících interních nákladů ve výši 1 000 Kč. Jiná, hrubě nespravedlivá, ujednání stran, budou nevymahatelná.

2. Zákon č. 365/2011 Sb., kterým se mění zákoník práce

Autor: Ministerstvo práce a sociálních věcí

FLEXIBILNĚJŠÍ NASTAVENÍ PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ

Zatím nejrozsáhlejší novela stávajícího zákoníku práce rozšiřuje škálu možností, jak nastavit vzájemné vztahy zaměstnavatele a zaměstnance. Nová právní úprava například rozšiřuje možnost zahrnout odměnu za práci přesčas do mzdy, umožňuje sjednat zkušební dobu u vedoucích zaměstnanců až na 6 měsíců či dočasně přidělit zaměstnance k jinému zaměstnavateli bez nutnosti získání agenturního povolení.

3. Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim

Autor: Ministerstvo spravedlnosti

KRIMINÁLNÍ FIRMY Z KOLA VEN (TRESTNÍ ODPOVĚDNOST PRÁVNICKÝCH OSOB)

Jako jedna z posledních zemí Evropy zavedlo Česko trestní odpovědnost firem např. za násilné, majetkové či hospodářské trestné činy. Jejich odpovědnost není závislá na postihu fyzických osob. Trestný čin může být firmě přičitatelný nejenom v důsledku jednání osob s rozhodujícím vlivem na chod firmy, ale i nezavedení adekvátních interních opatření, např. kontrolních mechanismů. Sankcí může být i zrušení firmy. Tato novinka možná v první chvíli vyvolala obavy, je ale logickou odpovědí na zapojení firem do trestné činnosti a jejich vliv na chod společnosti v 21. století.

4. Zákon č. 426/2011 Sb. o důchodovém spoření

Autor: Ministerstvo financí

ZAVEDENÍ II. PILÍŘE V RÁMCI DŮCHODOVÉ REFORMY

Zákon zavádí do českého důchodového systému zcela nový II. pilíř, který umožní fyzickým osobám vyvázat část sociálního pojistného placeného do stávajícího státního I. pilíře a přesměrovat ho (spolu s vlastním příspěvkem) do důchodových fondů v rámci II. pilíře spravovaného soukromými penzijními společnostmi. Zákonu lze leccos vytknout - hrozí nízká účast z důvodu dobrovolnosti II. pilíře, nízká podpora napříč politickým spektrem a s tím související obavy z „maďarského“ scénáře, či limity poplatků a provizí, které zvyšují rizikovost investice penzijních společností. Na druhou stranu může tento krok přispět k diverzifikaci finančních zdrojů obyvatel pro zabezpečení na stáří a dlouhodobě podpořit větší stabilitu veřejných rozpočtů. Kromě toho jde také o neopakovatelnou příležitost pro současné penzijní fondy i nové hráče získat dlouhodobě statisíce klientů a zvýšit objem spravovaných dlouhodobých úspor.

5. Zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů

Autor: Ministerstvo financí

SNÍŽENÍ ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽE (JEDNOTNÉ INKASNÍ MÍSTO)

Od roku 2015 dojde ke sloučení agendy odvodů daní a pojistného na sociální a zdravotní pojištění a toto „jednotné inkasní místo“ bude spravováno finančními úřady. Od změny se očekává zefektivnění výkonu státní správy a snížení administrativní zátěže podnikatelů (přiznání daní i pojistných na jednom formuláři a placení na jeden účet, sjednocení vyměřovacích základů, sjednocení procesních pravidel).

PASKVIL ROKU

1. Rozhodnutí Evropské rady 2011/199/EU, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro

Autor: Evropská rada (premiéři a prezidenti států EU)

NEKONCEPČNÍ ZAVEDENÍ A ZACHRAŇOVÁNÍ EURA II.

Na základě této novely ústavního práva Unie mohou státy eurozóny od roku 2013 založit Evropský mechanismus stability, mezinárodní organizaci pro poskytování půjček státům eurozóny v potížích v celkové výši až půl bilionu eur. Ostatní státy Unie se do ESM budou moci zapojit na ad hoc bázi. ESM nahradí sérii dočasných stabilizačních opatření přijatých ve výši stovek miliard eur. Podnikatelé potřebují jednotnou evropskou měnu, ale cena, kterou platí za její špatné nastavení a zachraňování, je nehorázná. Opatření přijímaná za účelem dosažení rovnováhy v hospodaření států Unie (např. série nařízení 1173-1177/2011 či fiskální kompakt) jsou chvályhodná, ale přicházejí pozdě. (Podobné opatření již nominováno na Paskvil roku 2010).

2. Nařízení vlády č. 295/2011 Sb., o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění

Autor: Ministerstvo životního prostředí

FORMALISMUS PŘI OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (EKOLOGICKÁ ÚJMA)

Nařízením vlády došlo k provedení poslední části zákona o předcházení ekologické újmě, která od 1. ledna 2013 vyžaduje od provozovatelů rizikovějších průmyslových činností pojištění pro případ své odpovědnosti za ekologickou újmu. Myšlenka dobrá, ale bezzubé nařízení umožňuje příliš snadno daným povinnostem se vyhnout. Takže vznikl další formulář na vyplňování, který schopným ubírá elán a nezodpovědné nechává nedotčené.

3. Zákon č. 351/2011 Sb., kterým se mění obchodní zákoník

Autor: Ministerstvo spravedlnosti

(NE)ŘEŠENÍ SOUBĚHU FUNKCÍ

Výslovně se umožňuje souběh výkonu funkce statutárního orgánu a práce v pracovním poměru, kýženou právní jistotu do vztahu mezi společnostmi a manažery ale novela přináší jen stěží. Přetrvávají rizika spojená s dosavadními souběhy a mohou vzniknout nejasnosti i v rámci souběhů nově nastavovaných (např. aplikace pracovněprávních předpisů při vyplácení mzdy bez schválení valné hromady). Nové nastavení souběhu také pro firmy představuje značnou organizační zátěž. Dále je otázkou, jak bude souběh upraven od roku 2014, nový zákon o obchodních korporacích se vrací ke stavu, který panoval do konce loňského roku, tedy nedovolenému souběhu. Budou se smlouvy za dva roky znovu přepisovat?

4. Zákon č. 45/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních, zrušen zákonem č. 466/2011 Sb.

Autoři: skupina poslanců (J. Krákora, ČSSD; V. Filip, KSČM; P. Kováčik, KSČM; M. Šojdrová, KDU-ČSL; V. Říha, KDU-ČSL; S. Karásek US-DEU; E. Zeman, ČSSD, a další)

NEDOSTATEK KONSENSU U SYSTÉMOVÝCH OPATŘENÍ (TENTOKRÁT VE ZDRAVOTNICTVÍ)

Tento zákon měl vést k vytvoření páteřní sítě nemocnic ve veřejném vlastnictví, jejichž prostřednictvím stát zajistí každému občanu rovný přístup k bezplatné zdravotní péči. Už Ústavní soud zrušil např. související nucenou transformaci krajských a obecních příspěvkových organizací a obchodních společností na subjekty podléhající pravomoci státu a kritizoval plánovaná zvýhodňování těchto zařízení. V důsledku zrušení jeho částí a změny politické nálady zákon vyhořel ještě dřív, než stačil cokoliv fakticky změnit, a nakonec byl i formálně zrušen, mj. pod smrští zákonů zcela nově organizujících poskytování zdravotnických služeb v Česku (zejm. zákony č. 372, 373 a 374/2011 Sb.). Ani dnes nejsou ale nová systémová opatření přijímaná na základě společenského konsensu – stejně jako při přijetí zákona 45/2006 Sb., i při jeho zrušení a přijetí nových zákonů došlo k přehlasování Senátu Poslaneckou sněmovnou.

5. Zákon č. 367/2011 Sb., kterým se mění zákon o zaměstnanosti

Autor: Ministerstvo práce a sociálních věcí

NESYSTÉMOVÝ POSTIH ŠVARCSYSTÉMU

Výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah byl doteď postižitelný pouze z hlediska nesprávného zdanění příjmu z dané činnosti, nově je možné jej sankcionovat jakožto tzv. nelegální práci. Právnické osobě, která nelegální práci umožní, hrozí pokuta až do výše 10 000 000 Kč, nejméně však 250 000 Kč. Drakonická výše sankcí kontrastuje s dlouhodobou neschopností státu nastavit všeobecně přijatelná pravidla fungování českého pracovního trhu a uhlídat jejich dodržování.

www.zakonroku.cz

Autor: Redakce
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!