Když znalec selže | E15.cz

Když znalec selže

Když znalec selže
Ilustrační foto
• 

Pavel Tůma

Jaké jsou dopady nekvalitně odvedené znalecké práce na všechny zainteresované subjekty? Šetřit na ceně práce se v tomto případě nemusí vyplatit.

V návaznosti na dnešní ekonomickou situaci, kdy jednotlivé korporace vyvíjejí maximální úsilí o optimalizaci svých nákladů, často při výběru znalce hraje rozhodující roli cena. Tlak na cenu však může způsobit zadavateli celou řadu problémů, které se mohou začít vyskytovat již v průběhu znaleckých prací, dále po vydání znaleckého posudku, případně i v horizontu několika následujících let.

Jedním z problémů, jež může spolupráce přinést již v průběhu znaleckých prací, je nadměrné zatěžování zadavatele požadavky na dodatečné podklady k ocenění. Na jednu stranu znalec potřebuje k ocenění potřebné podklady, bez kterých se neobejde, na druhou stranu by však měl udržovat maximální míru samostatnosti tak, aby po zadavateli požadoval pouze nezbytně nutné údaje a pokud možno v ucelených požadavcích. Jinými slovy, pokud znalec bude žádat dodatečné informace příliš často a jednotlivě, zadavateli-klientovi tím práci neulehčí. Znalec by měl mít ze své role na paměti, že odvádí službu pro klienta a není tu klient pro znalce.

Dalším negativním dopadem je neplnění termínů. Znalecký výstup je totiž obvykle součástí určitého projektu a nesplnění termínu může navazující práce dalších zainteresovaných stran značně zkomplikovat, ne-li úplně znemožnit. Jako příklad uvádím proces fúze s rozhodným dnem k 1. 1., přičemž znalecký posudek je nutné vyhotovit nejpozději ke konci měsíce června, v opačném případě je třeba zpracovat mezitímní účetní závěrku, pokud všichni členové a osoby zúčastněné na přeměně neudělí souhlas.

„Mezitímní účetní závěrka nemusí být vždy jednoduchá věc, obzvlášť pokud je nutné ji auditovat. Při jejím sestavování musí společnost zpravidla použít celou řadu účetních odhadů, ty musejí být řádně doložitelné, aby je následně mohl auditor ověřit. Pro klienta je jednodušší, pokud již při plánování celé přeměny nebude muset otázku zpracování mezitímních účetních závěrek vůbec řešit,“ říká Tomáš Brabec, audit services partner poradenské skupiny Apogeo.

Po VYDÁNÍ posudku

Klient si rovněž má uvědomit, že znalec by měl obvykle dostat přístup k interním informacím společnosti, přičemž znalecký výstup je obvykle veřejně dostupný. Zde je tedy třeba, aby byl v určitých oblastech diskrétní. Stanovení výsledné výše ve znaleckém posudku nereflektující podmínky na trhu a daný účel může mít také vliv na rozhodnutí o poskytnutí či neposkytnutí úvěru pro oceňovaný subjekt.

Dalším nepříjemným dopadem je např. vliv na navýšení základního kapitálu při přeměnách a při nepeněžitém vkladu, kdy při podhodnocení hodnoty oceňovaného subjektu nelze navýšit základní kapitál o požadovanou výši. Auditor pak v návaznosti při stanovení odložené daně tyto nuance přebírá a promítá při dalších činnostech. „Výpočtu odložené daně by měl klient věnovat dosti času, neboť tato položka v následujících letech poměrně dlouho ovlivňuje výši účetního hospodářského výsledku a měla by být rovněž vzata v úvahu při plánování záměru celé přeměny,“ dodává Brabec.

Pokud vlivem ocenění vzniká Goodwill či oceňovací rozdíl, které se odepisují nedaňově, má tato skutečnost dopad na hospodářské výsledky v podobě odpisů (Goodwill se odepisuje 60 měsíců a oceňovací rozdíl 180 měsíců), potom společnost může mít zkreslené hospodářské výsledky až 15 let, což může přivádět společnost každoročně do hospodářské ztráty. „Nesprávné ocenění hraje také významnou roli v oblasti transferových cen mezi spřízněnými osobami, kde v případě prokázání nesprávného stanovení hodnoty může dojít k doměření výše daňových nákladů správcem daně, nehledě na to, že pokud není tento převod doložen posudkem znalce splňujícím všechny nutné náležitosti, je tento převod neplatný se všemi důsledky,“ říká Tomáš Pacovský, daňový manažer skupiny Apogeo. Nekvalitní práce může mít také dopad na stanovení výměnných poměrů akcionářů při přeměnách, což může přinést zainteresovaným akcionářům nejenom újmu na hodnotě, ale může dojít i k žalobám na zúčastněné subjekty.

Odstup několika let

Až s odstupem několika let může dříve vydaný znalecký posudek zadavateli či klientovi způsobit komplikace v případě podání žaloby, a to od menšinových akcionářů z důvodu nepřiměřenosti protiplnění za jejich akcie. Stejně tak v případě pozdějšího zpracování nového znaleckého posudku pro odlišné účely, kdy může být nový znalec buď částečně vázán metodikou a přístupem uvedeným v předchozích znaleckých posudcích, nebo použije přístup a metodiku sobě vlastní, přičemž tím může poukázat na rozpor mezi oběma posudky, což může vyvolat další otázky protistran v navazujících procesech.

Kvalitní znalec by neměl být izolován od smyslu projektu jako celku a omezovat se pouze na části, za které je přímo odpovědný. Pokud narazí ať už při obdržení zadání nebo při samotných pracích na nějaká slabá místa, měl by na to klienta či zadavatele upozornit, může tím totiž zabránit celé řadě nepříjemností. Jako příklad mohu uvést nepřesnosti či opomenutí v usnesení o jmenování znalce soudem. V případě potenciálního výskytu dalších rizik klient pravděpodobně ocenění i doporučení služeb auditorů, advokátů či daňových poradců.

Znalecké služby se tak mohou v konečném důsledku významně prodražit, namísto aby přinesly očekávané úspory v nákladech. Proto lze při výběru poskytovatele znaleckých služeb doporučit obezřetný výběr, kde jako kritérium
volby by neměla být prioritní samotná cena těchto služeb, nýbrž dobrá reference od spolupracujících subjektů. Pavel Tůma je business valuation manager společnosti Apogeo

Autor: Pavel Tůma
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!