Patent na patenty | E15.cz

Patent na patenty

Patent na patenty
Evropský patentový úřad
• 

Marta Pelechová

Získat patent platný po celé Evropké unii dnes stojí 32 000 eur. Evropský parlament má nyní na stole návrh, jenž by měl tento nesmysl zarazit.

Evropský patentový úřadEvropský patentový úřadAutor:

Plénum Evropského parlamentu by mělo v únoru projednávat otázkou evropského patentu s jednotným účinkem. Jde o problematiku, kterou se členské státy Evropské unie zabývají již více než deset let, zatím však nad ní nebylo dosaženo shody. Nyní se zdá, že by se dohoda mohla konečně rýsovat.

Získání patentové ochrany s působností ve všech státech EU v současné době představuje velmi složitý a nákladný proces. Osoba, která chce získat evropský patent, musí nejprve podat žádost Evropskému patentovému úřadu (EPO). V případě schválení žádosti musí následně požádat o potvrzení (validaci) patentu v každém členském státě EU, resp. v těch členských státech, v nichž si přeje požívat patentové ochrany. Vnitrostátní právo jednotlivých států ovšem mnohdy požaduje, aby žadatel nechal svůj nově získaný evropský patent přeložit do jazyka státu, v němž žádá o ochranu. Pokud tak žadatel požaduje ochranu ve všech zemích EU, přiznání patentu s celoevropskou působností se velmi prodraží. Podle oficiálních údajů Evropské komise se náklady na validaci evropského patentu ve všech zemích EU za současného systému vyšplhají až nad částku 32 000 eur. Komise uvádí, že celkové náklady na uznávání evropských patentů v rámci EU dosahují sumy 193 milionů eur.

Nekonečná vyjednávání

I přes uvedenou složitost a nákladnost současného systému se státy EU dosud nedokázaly shodnout nad koncepcí jednotné patentové ochrany. O nutnosti změny začaly diskutovat již v devadesátých letech minulého století. První návrh nařízení o patentu Evropských společenství navrhla Komise v roce 2000, ale ani po několika letech se členským státům nepodařilo dosáhnout potřebného konsensu. Hlavní problém představovala otázka překladů, protože připravovaný návrh předpokládal, že žadatel bude muset patentovou přihlášku nechat přeložit do všech úředních jazyků Evropských společenství. Tím by se ovšem na předkladech příliš neušetřilo.

Další fáze vyjednávání začala v roce 2006 a vedla k tomu, že v dubnu 2007 Evropská komise vydala a následně Rada přijala sdělení zaměřené na zlepšení patentového systému v Evropě. Z něj vycházela další jednání, která však až dosud byla více méně neúspěšná. Dnes se ovšem může nepříznivá bilance změnit.

Jelikož z Lisabonské smlouvy vyplývá (čl. 118 odst. 2), že v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví má používání jazyků stanovit Rada jednomyslným souhlasem a po konzultaci s Evropským parlamentem, Rada výsledky svých vyjednávání s Evropským parlamentem konzultuje. A to právě nyní. Vzhledem k tomu ovšem, že se v předchozích vyjednáváních na půdě Rady nepodařilo dosáhnout požadované jednomyslnosti, konzultují se nyní dva legislativní návrhy, na nichž se shodlo 25 členských zemí EU - všechny s výjimkou Itálie a Španělska - které mají zavedení jednotné patentové ochrany umožnit. Protože však nejde o plný počet unijních států, bylo nutné zavést tzv. posílenou spolupráci, jejíž možnost otevřela Amsterdamská smlouva. Rada tak, na základě souhlasu Evropského parlamentu, přijala v březnu 2011 rozhodnutí, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany. Druhý návrh přijatý Radou umožňuje zavedení posílené spolupráce s ohledem na překlady.

Rejstřík patentů EU

Podle návrhů by jednotná patentová ochrana měla být volitelná a existovala by paralelně s vnitrostátními a dosavadními evropskými patenty. Nové evropské patenty, které by se již nenazývaly „patenty Společenství“, ale „patenty EU“, by i nadále měl udělovat EPO. Členem EPO by se ovšem stala i EU, která by v něm byla zastoupena výborem složeným ze zástupců členských států, Komise a Evropského parlamentu. Jednotného účinku evropského patentu v členských státech bude podle návrhu dosaženo, bude-li zapsán v rejstříku pro jednotnou patentovou ochranu. Návrhy dále definují hlavní rysy nového patentu EU, a to jednotnou povahu, poskytování jednotné ochrany a stejný účinek ve všech zúčastněných členských státech EU.

Jedním ze zásadních bodů, na kterém se státy dříve nedokázaly shodnout, je otázka jazykového režimu. Nová úprava navrhuje, aby se evropský patent vydával ve třech jazycích, a to v angličtině, francouzštině a němčině. V jednom z těchto jazyků bude nutné podat i patentovou přihlášku, s tím, že žadatel ji bude současně moci podat i v kterémkoliv úředním jazyce EU (tedy např. česky nebo maltsky). Náklady na překlad do některého ze zmíněných tří jazyků by následně byly žadateli proplaceny v plné výši, a to z výnosů z registrace patentů. Cena patentu by se zejména díky tomuto opatření měla výrazně snížit, a to na 680 eur, jak odhaduje Komise.

Sporná soudní pravomoc

Další spornou otázkou zůstává úprava soudní pravomoci k řešení patentových sporů. Ta není ve zmíněných návrzích upravena vůbec, protože podle rozhodnutí Soudního dvora EU z března loňského roku je nezbytné, aby si právo EU v této oblasti zachovalo dostatečnou autonomii. Státy nicméně předpokládají, že s přihlédnutím k tomuto stanovisku soudu, navrhnou zvláštní úpravu soudní pravomoci, která by umožňovala vymáhání nebo zrušení patentu ve všech zúčastněných členských státech. Mimo jiné i proto, že z nynějších konzultací s Evropským parlamentem vyplývá, že patentovou dohodu neschválí, pokud se soudní problematika nebude projednávat současně s ostatními tématy. Neschválením dohody ze strany Evropského parlamentu by však znovu došlo k zablokování konsenzu a k opětovnému prodloužení vyjednávání. Rada již má představu o koncepci patentového soudu a o jazycích řízení, zatím ale nebylo dosaženo kompromisu nad otázkami zahrnujícími např. sídlo soudu, jeho financování či některé jeho kompetence.
Přestože již polské předsednictví, které s koncem loňského roku předalo žezlo EU Dánsku, hodlalo vyjednávání o patentech uzavřít, nepodařilo se mu nalézt v rámci států zapojených do posílené spolupráce dostatečnou shodu nad těmito dvěma návrhy. Úkolem Dánska tak je dovést jednání v Radě k rychlému kompromisu, aby návrh jednotné patentové ochrany v EU mohl být předložen Evropskému parlamentu. Ten se k němu měl podle očekávání vyjádřit v únoru 2012 (jak vše dopadlo, nebylo do uzávěrky tohoto vydání zřejmé). Pozitivní vyhlídkou je také to, že nedávné volby v Itálii a ve Španělsku mohly zapříčinit změnu oficiálního postoje k této problematice, a tyto země by se tak možná mohly – alespoň v některých bodech – k návrhům také připojit.

Autor: Marta Pelechová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!