Práce bez stresu: Je to bláhový sen, nebo skutečnost? | E15.cz

Práce bez stresu: Je to bláhový sen, nebo skutečnost?

Jana Kalinová

Nervy na pochodu, obtěžování a násilí na pracovišti - s tím vším má zatočit vládní novela zákoníku práce. Až praxe ukáže, zda navrhovaná opatření, pokud projdou legislativním procesem, opravdu zaberou, či půjde - jako dosud - jen o plácnutí do vody.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová předložila vládě návrh novely zákoníku práce, jehož smyslem je především posílit ochranu a postavení zaměstnanců, koncem loňského srpna. Ve Sněmovně prošel prvním čtením a s řadou pozměňovacích návrhů doputoval do sociálního výboru, tedy na stůj jeho předsedy Jaroslava Zavadila (ČSSD).

Šéfka resortu práce Maksová je přesvědčena, že úprava posílí nejen ochranu zaměstnanců, ale i pružnosti základních pracovněprávních vztahů. Čili prohloubení principu tzv. flexikurity (spojení flexibility trhu práce se sociálním zabezpečením, což je jeden z požadavků EU).

„Situace na trhu práce je velmi dynamická, změny jsou reakcí hlavně na požadavky praxe, především sociálních partnerů,“ uvedla ministryně. „Novinkou bude jistota návratu do původní práce a na stejné pracoviště pro zaměstnance po skončení rodičovské dovolené, povinnost zpracovat sociální plán pomoci v případech hromadného propouštění nebo například zrušení možnosti jednostranného převedení zaměstnance na jinou práci bez jeho souhlasu,“ dodala.

Vláda chce zkrotit práci z domova. Nikdo o to nestál, zní od podnikatelů

Nutno podotknout, že diskutovaná novela je opět kompromisem mezi požadavky zaměstnavatelů a zaměstnanců. Kvůli sporům odborů a zástupců firem z ní byly vypuštěny některé návrhy, zejména ty, jež by vylepšily podmínky zaměstnanců. Jmenujme například nárok zaměstnanců na pět týdnů dovolené, vyšší odstupné a odměny za pracovní pohotovost o nedělích a svátcích nebo znovuzavedení proplácení prvních tří dnů nemocenské.

V detailech to skřípe 

Právní nástroje ochrany zaměstnanců proti obtěžování či stresu, které jsou zakotveny v platné právní úpravě zákoníku práce, jsou nedostačující. Tak se tedy resort práce a sociálních věcí pustil do jejich nápravy, která počítá s nařízením, že zaměstnavatelé musí eliminovat riziko vzniku stresu, obtěžování a násilí na pracovišti. Kdo zkontroluje, zda firma nepochybila či nezanedbala prevenci?  

„Tato otázka je spíš předčasná,“ připustil náměstek generálního inspektora práce Jiří Macíček. Podle hlavního odborářského právníka a místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Víta Samka „nejde prioritně o kontrolu a postihy, ale o předcházení stresu, například zlepšením řízení a organizace práce, optimálním rozvržením pracovní doby nebo nastavením férových norem práce“.

Odborníci jako advokát Dominik Brůha se shodují, že „s nekonkrétní formulací“ si musí poradit až praxe. Třeba právníka Ondřeje Preusse napadlo, že se firmy mohou „pojistit“ sepsáním jakéhosi manuálu. „Předpokládám, že by tam byla možnost stresovou situaci hlásit a návod, jak se s ní vypořádat, koho třeba v rámci společnosti oslovit,“ teoretizuje. Dokázat provinění firmy bude obtížné.

„Podle mého názoru bude potřeba lékařský posudek, který konstatuje, že došlo k psychické újmě na základě výkonu práce,“ míní náměstek Macíček. Zda takový doklad postačí, se teprve uvidí.Podle mínění prezidenta Asociace malých a středních podniků Karla Havlíčka dává novela prostor k tomu, aby se začal kontrolovat kdejakou malichernost. „Zatímco snahy eliminovat stres na pracovišti budí spíše úsměv nad kreativitou navrhovatelů, tak faktická nemožnost převést zaměstnance na jinou práci bez jeho souhlasu může způsobit v době krize firmám vážné problémy,“ podotkl.

Homeworking pod lupou

Podnikatelům neudělaly radost ani navrhované změny týkající se práce mimo oficiální pracoviště, tzv. homeworking či teleworking. Zatímco Michaela Marksová je pro přísná pravidla, část poslanců se přiklání k mírnější úpravě, zejména co se týče bezpečnosti práce.

„Návrhy ministryně Marksové, které se týkají práce z domova, jsou tak nesmyslné, že mohou tuto žádanou formu práce úplně zničit,“ kritizovala šéfku resortu místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová.Zajedno s ní je předseda České pirátské strany Ivan Bartoš, který v otevřeném dopise zveřejněném na facebooku, adresovaném mj. „Ministerstvu práce a sociálních experimentů“, vyzval:  „Nesahejte na možnost práce z domova (homeoffice), žijete mimo realitu běžného života… Nesahejte na něco, co funguje a čemu nerozumíte.“

Šéf Pirátů upozornil na riziko, že by firmy ve snaze vyhnout se nadbytečné administrativě a hrazení pochybných nákladů mohly práci z domova zaměstnancům úplně zakázat. Stejný názor dlouhodobě razí Hospodářská komora. Ministryně Marksová se ohradila proti nařčení, že by návrh jejího rezortu měl práci z domova pohřbít. Poukázala na to, že jde jen o zpřesnění pravidel, která existují. „Inspektoři práce nebudou u vás doma kontrolovat, jestli nemáte kluzkou podlahu, nebo jestli tam není ostrý nůž,“ kontrovala. Vlnu odporu, jak řekla, považuje „za uměle vyvolanou ze strany pirátů“.Ti nejsou zdaleka sami. Ke kritikům patří poslankyně hnutí ANO Radka Maxová.

Dnešní kancelář? Design, barvy, hravost – ale třeba i sauna

„Možná bychom měli spíše přijmout zákon, který by vrátil úředníky zpátky do reality. Potom by z nich nepadaly takové návrhy, jako je ten upravující práci z domova,“ napsala pro Parlamentní listy. „Závidím zaměstnancům ministerstva práce a sociálních věcí, kteří návrh připravili, protože evidentně o práci přemýšlí jako o formě životní zábavy, která by měla být zejména bez stresu a bez izolace.“  

A připomněl výmluvná čísla: průzkumu portálu Jobs.cz 21 procent lidí možnost občas pracovat z domova velice chybí, pro dalších 15 procent je to standard, o který nechtějí přijít. A 14,7 procenta preferuje možnost práce z domova před zvýšením mzdy o deset procent.

Nesahejte na školy 

Poslankyně Radka Maxová je též autorkou jednoho z pozměňovacích návrhů, který si podali kolegové z hnutí ANO Jana Pastuchová a Karel Rais. Zaměřil se na změnu, jež by výrazně zasáhla školství.

„Novelizačním bodem nově stanovená povinnost rozvrhovat týdenní pracovní dobu a v souladu s tímto rozvrhem práci zaměstnancům přidělovat je nevhodná a zcela cizí prostředí vysokých škol. Proto se navrhuje vypuštění tohoto novelizačního bodu,“ napsal poslanec Rais v odůvodnění svého návrhu, v němž upozornil na usnesení Rady vysokých škol, kde se argumentuje tím, že „tato povinnost významně administrativně zatíží vysoké školy a je cizorodá akademickému prostředí vysokých škol“. 

Podnikové služby: 30 000 nových pracovních míst během 4 let

Trnem v oku je mu rovněž záměr, že by měl zaměstnavatel odpovídat za dodržování přestávky u lidí pracujících na dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce.Pochybnosti vyvolalo také plánované zakotvení institutu vrcholových řídících zaměstnanců jako zvláštní kategorie vedoucích pracovníků, což vzešlo z hlav ve Svazu průmyslu a dopravy ČR. Podle právníka Marka Cincialy je „skutečný praktický přínos tohoto nového institutu neodhadnutelný a je otázkou, zda jej bude možné považovat za administrativní pomoc zaměstnavatelům, jak uvádí důvodová zpráva, či nikoli.“

Nekonečný příběh

Zda se zdaří, aby novela vstoupila v platnost podle plánů předkladatelů, tedy k 1. dubnu letošního roku (s výjimkou změn týkajících se dovolených), zůstává otázkou. Jasné je, že rozhodně nejde o poslední zásah do této právní úpravy. Ministr pro legislativu Jan Chvojka se nechal slyšet, že chce co nejrychleji prosadit zákon pro whistleblowery. To znamená legislativně upravit ochranu osob, které by upozornily na protiprávní jednání svého zaměstnavatele. Tento zákon, který má zaručit, že zaměstnavatel nebude smět šlapat na paty pracovníkovi, jenž na základě důvěryhodných skutečností podal trestní oznámení nebo oznámení o podezření ze spáchání přestupku, s sebou přinese doplnění hned několika norem. Bude to služební zákon, občanský soudní řád a jak jinak, i zákoník práce.

Autor: Jana Kalinová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!