Předlužené domácnosti dostaly šanci

28.7.2009 10:38   |  

V současné době využívá spotřebitelské úvěry zhruba 20 procent a úvěry na bydlení okolo deseti procent českých domácností. Odtud plyne, že propad disponibilních příjmů, s nímž je třeba počítat v důsledku současné globální recese a propadu domácí ekonomiky, postihne nezanedbatelnou část českých domácností.

Negativní vývoj na trhu práce může mít vážné dopady zejména na ty zadlužené domácnosti, které nedrží příliš velkou finanční rezervu a současně nemají vysokou míru úspor v podobě vkladů u bank, životních či penzijních pojištění či stavebního spoření. Z nedávno publikovaných závěrů výběrového šetření Českého statistického úřadu vyplývá, že 63 procent domácností vycházelo se svými příjmy s obtížemi, což se týkalo zejména nízkopříjmových skupin. Institutem, který dává předluženým domácnostem šanci na nový začátek a poskytuje alternativu k jinak neodvratnému přesunu do šedé ekonomiky, je řízení o oddlužení, zavedené od 1. ledna 2008 novým insolvenčním zákonem (zák. č. 182/2006 Sb.).

Poslední slovo má soud

V řízení o oddlužení se insolventní dlužník-nepodnikatel může zbavit části svých nezaplacených dluhů. Řízení probíhá tak, že insolvenční soud z údajů o závazcích dlužníka, jeho příjmech a majetku, které dlužník soudu musí poskytnout, posoudí, zda je pravděpodobné, že dlužník bude schopen splatit alespoň 30 procent svých závazků. Dospějeli soud ke kladnému závěru, rozhodují nezajištění věřitelé o tom, zda má být prodán dlužníkův majetek, či zda si dlužník svůj majetek smí ponechat a bude povinen věřitelům splácet po dobu pěti let ze svých příjmů vše nad neexekuovatelné minimum (činící nejvýše 8678 korun měsíčně). Nerozhodnou-li nezajištění věřitelé, přijme místo nich rozhodnutí soud. Zajištění věřitelé se uspokojují vždy z prodeje zajištění. Dodrží-li dlužník podmínky oddlužení, zaplatí-li alespoň 30 procent svých závazků a jedná-li i jinak poctivě, soud jej zvláštním rozhodnutím zbaví povinnosti plnit nesplacenou část závazků.

Okamžitá reakce spotřebitelů

Předlužení spotřebitelé začali institut oddlužení využívat neprodleně po datu účinnosti nového insolvenčního zákona. Po vysokém zájmu v prvních měsících účinnosti zákona se od května do prosince minulého roku počet podaných návrhů na oddlužení pohyboval zhruba okolo stovky měsíčně, za celý rok 2008 bylo podáno přes 1 700 návrhů. Na počátku roku 2009 došlo k dalšímu postupnému nárůstu a počet podaných návrhů za měsíc duben dosahoval již více než 200. Z dostupných statistik je patrný klesající trend počtu zamítnutých a odmítnutých návrhů v minulém roce, který následně nekopíruje výrazný růst počtu podávaných návrhů na oddlužení na počátku tohoto roku. To ukazuje na rostoucí připravenost spotřebitelů na zvládnutí procesu oddlužení, zejména na správné vyplnění formulářového návrhu na oddlužení. Pozitivní úlohu zřejmě sehrávají neziskové poradny, které se zaměřují na pomoc předluženým spotřebitelům a pomáhají také s přípravou návrhů na oddlužení.

Touha zbavit se dluhu

Lze očekávat, že počet podávaných návrhů na oddlužení bude dále narůstat. Jednak v důsledku rostoucích zkušeností s insolvenčním řízením a snižujícího se společenského stigmatu, spojeného s přiznáním úpadku. Za druhé ale především v souvislosti s nastávající ekonomickou recesí, která bude mít negativní dopad na disponibilní příjmy spotřebitelů a výrazněji zasáhne sektor tuzemských domácností zřejmě až ve druhé polovině tohoto roku. Třetím faktorem by mohla být navrhovaná novelizace insolvenčního zákona, která by měla zpřístupnit institut oddlužení i dalším než nejnižším příjmovým skupinám: pokud spotřebitel splatí alespoň 50 procent svých závazků, bude soud moci stanovit výši měsíčních splátek jinak než podle velmi nízkého neexekuovatelného minima.

Devět tisíc osobních insolvencí

Je zřejmé, že zatím se stále nacházíme v určité náběhové fázi a počet osobních insolvencí pravděpodobně dále poroste. V české ekonomice by mohlo probíhat osm až devět tisíc nových osobních insolvencí ročně. V západoevropských zemích připadá na deset tisíc lidí průměrně 14 osobních insolvencí ročně. Situace v jednotlivých zemích je ale značně rozdílná v závislosti na právní úpravě (snadnosti či obtížnosti zbavení se nesplacených dluhů), ale i na společenských zvyklostech. Vysoký počet osobních insolvencí je charakteristický zejména pro Velkou Británii či Německo, naopak v severních zemích západní Evropy je jejich počet velmi nízký. Například v Rakousku, jež je nám blízké kulturně a do jisté míry i právní úpravou osobní insolvence, dosáhl počet nových osobních bankrotů v roce 2008 téměř 8500; při zavedení nové právní úpravy v roce 1995 to přitom bylo méně než 800. Vývoj v Rakousku v uplynulém desetiletí může být tedy jistou indikací dalšího možného vývoje u nás, ovšem s tím, že v důsledku ekonomické krize může být tento vývoj značně urychlen. Při zachování tempa růstu počtu podávaných návrhů z prvního čtvrtletí tohoto roku bychom dosáhli předpokládané cílové úrovně již v první polovině roku 2010. Další vývoj a doba konvergence počtu insolvencí na úrovně odpovídající srovnatelným západním ekonomikám budou záviset zejména na průběhu ekonomické krize a následné situaci na trhu práce i na dalším vývoji právních úprav u nás i v zahraničí.

Způsoby oddlužení

Institut takzvaného osobního bankrotu umožňuje dva základní způsoby oddlužení: 1. prodej majetku dlužníka, 2. závazek žít pět let na neexekuovatelném minimu a zbytek příjmů odvádět na splácení dluhu. V obou případech ale musí předpokládaná splacená suma dosáhnout alespoň 30 procent dlužné částky.

Petr Jakubík pracuje v ČNB a Tomáš Richter v Clifford Chance

Autor: Petr Jakubík, Tomáš Richter

Komentáře

Čtěte také

Stát křísí plány na jižní železniční spoj s Vídní

Stát křísí plány na jižní železniční spoj s Vídní

Ministerstvo dopravy si vzpomnělo na starou trasu někdejšího expresu Vindobona a začalo oprašovat plány na zavedení spoje z Prahy do Vídně přes jižní Čechy. Jedním z cílů by bylo… více

Mobilní web