Americký břidlicový úspěch se v Evropě nedaří napodobit | E15.cz

Americký břidlicový úspěch se v Evropě nedaří napodobit

Americký břidlicový úspěch se v Evropě nedaří napodobit
Těžby plynu z břidlic
• 
ZDROJ: Profimedia.cz
22. května 2013 • 16:25
Rozvoj těžby plynu z břidlicových hornin zajistil Spojeným státům za pouhých několik let pozici předního světového producenta zemního plynu a začínajícího vývozce této suroviny. Americký příklad začínají napodobovat i další velké země světa v čele s Čínou. V Evropě, která má rovněž značný geologický potenciál pro využívání břidlic, je ale situace kvůli velké hustotě obyvatelstva a silné zelené lobby složitá. Země, které už přípravy k těžbě plynu zahájily, nyní narážejí na problémy.

Těžba zemního plynu v USA dosahuje díky rozvoji břidlicových ložisek stále nových rekordů. USA začaly těžit v mohutném rozsahu plyn z břidlic ve druhé polovině minulého desetiletí díky technologii „frakování“, která dostává plyn vázaný v horninách z velkých hloubek. Získaly tím ve stále důležitější energetické surovině soběstačnost a podle loňské prognózy Mezinárodní agentury pro energii v nejbližších letech předstihnou v její těžbě nynější světovou jedničku Rusko.

Levný plyn transformoval celý americký energetický trh, posílil konkurenceschopnost amerického průmyslu a poskytl největší světové ekonomice nový základ pro dlouhodobý růst. Tento měsíc americká vláda schválila druhý exportní terminál, a v podstatě se tak rozhodla umožnit vývoz levného amerického plynu do světa. Cena plynu je díky "břidlicové revoluci" v USA nyní třetinová proti Evropě a zhruba čtvrtinová ve srovnání s Asií.

Světová naleziště břidlicového plynu

Předpokládané rozložení nalezišť břidlicového plynu ve světěPředpokládané rozložení nalezišť břidlicového plynu ve světěAutor: EIA

Frakování alias rozrušování břidlic
Hydraulické štěpení neboli frakování (z anglického hydraulic fracturing, zkráceně fracking) je metoda vytváření puklin ve vrstvě slabě zpevněných sedimentárních hornin pomocí stlačené tekuté směsi vody s pískem a některými chemikáliemi.
Zatímco písek má udržet pukliny otevřené, chemikálie usnadňují pohyby tekutin. Díky vznikajícím puklinám se uvolňují a do pohybu uvádějí uhlovodíky obsažené v hornině: ať už zemní plyn, ropa nebo břidlicový plyn. Ty se pak stahují do větších ložisek, ze kterých už je lze ekonomicky dobývat.

V Evropě chystá dovoz amerického plynu hlavně Velká Británie, která má také v západní Evropě nejdále nakročeno k využití vlastních zásob tohoto zdroje. Vláda loni definitivně schválila těžbu plynu z břidlic za podmínky přísných kontrol.

Podle odhadů těžařské společnosti Cuadrilla Resources, která udělala průzkumné vrty v severozápadní Anglii, jen tamní zásoby plynu dosahují 5,6 bilionu metrů krychlových, což by stačilo Británii na zhruba 60 let současné spotřeby. Kvůli ochraně ptáků ale Cuadrilla musela zahájení těžby odložit na příští rok.

Břidlicové formace se nacházejí na většině britského území a kromě velkých zásob na pevnině se v britských vodách Severního moře podle odhadů expertů může skrývat dalších asi 30 bilionů metrů krychlových břidlicového plynu. To by Británii dostalo na úroveň USA, Číny a Argentiny, které mají ve světě největší známé zásoby tohoto zdroje.

Polské zásoby jsou nižší

Jako první v Evropě se pustilo do rozsáhlého komerčního průzkumu břidlic Polsko, které se chce zbavit závislosti na ruském plynu. Tamní zásoby jsou ale podle novějších odhadů nižší, než se čekalo, a naděje, které Varšava vkládala do nového zdroje, se tak zatím nenaplňují. O něco dál se mezitím dostala sousední Ukrajina, která podepsala s koncernem Royal Dutch Shell dosud největší evropskou dohodu o těžbě plynu z břidlic v hodnotě asi deseti miliard dolarů (přes 200 miliard korun).

V Evropě zahájily přípravy k těžbě nového zdroje dále Rumunsko, Litva a Turecko a po břidlicovém plynu pokukuje už i Německo, které k jeho využití vytváří legislativní podmínky. Zeleným aktivistům se však v řadě zemí Evropy podařilo proti metodě frakování vzbudit odpor značné části veřejnosti tvrzením o ohrožení podzemních vod a dalších problémech. Některé země, jako je Francie nebo Česká republika, na tuto metodu uvalily moratorium.

Podle květnové zprávy konzultační agentury A.T. Kearney povedou evropskou těžbu plynu z břidlic Polsko a Ukrajina, kde je k tomu největší politická podpora. Evropa se podle odhadu agentury podílí na světových zásobách břidlicového plynu asi sedmi procenty a jeho evropská těžba by mohla do roku 2035 dosáhnout 58 miliard krychlových metrů ročně. To by bylo přes 12 procent celkové spotřeby plynu v EU a asi 45 procent celkové evropské těžby bez započtení Norska. Agentura ale upozorňuje, že ve většině evropských zemí nebude těžba kvůli vysokým počátečním nákladům zisková dříve než v roce 2017 nebo 2018.

Největší ložiska mají být v Číně

Po Spojených státech je ve světě co do zásob plynu z břidlic nejnadějnější Čína, která letos rozdala druhou sadu licencí na průzkum a těžbu tohoto zdroje. Státní geologové odhadují vytěžitelné zásoby břidlicového plynu v Číně na 25 bilionů metrů krychlových, což je o něco více než činí zásoby v USA. Tam se odhadují na 24,4 bilionu kubíků.

Experti předpovídají výrazný rozvoj břidlicových zdrojů i v Rusku. Například britská společnost BP v březnovém výhledu odhadla, že světová produkce energetických surovin z „nekonvenčních“ zdrojů v čele s břidlicovými ložisky plynu a ropy se do roku 2030 ztrojnásobí. Podle zprávy BP bude Čína v rozvoji břidlicových ložisek výhledově nejúspěšnější po USA a Kanadě.

Autor: ČTK, nos
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!