Arnika: Nejvíce skleníkových plynů vypouští elektrárna Prunéřov

Arnika: Nejvíce skleníkových plynů vypouští elektrárna Prunéřov
10. prosince 2015 • 16:47
V posledních deseti letech byly největším producentem skleníkových plynů v České republice Elektrárny Prunéřov. V Ústeckém kraji vypustily 80 milionů tun těchto látek. Nový žebříček největších znečišťovatelů skleníkovými plyny sestavilo ekologické sdružení Arnika na základě dat z Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Použilo k tomu vlastní aplikaci Znečišťovatelé pod lupou.

Na druhém místě se umístila Elektrárna Počerady s 62 miliony tun vypuštěných skleníkových plynů. Třetí místo drží provoz ocelárny ArcelorMittal Ostrava se 45 miliony tun.

V tabulce se objevily i další provozy ČEZ, například elektrárny Tušimice, Mělník, Chvaletice; ale i Sokolovská uhelná na čtvrtém místě a jako pátý Unipetrol v Ústeckém kraji.

„Sečetli jsme všechna hlášení do IRZ za období 2005 až 2014. Především tam figurují emise oxidu uhličitého. Největšími zdroji těchto emisí jsou elektrárny spalující hnědé uhlí, z nichž většina patří firmě ČEZ a je lokalizována v severozápadních Čechách,“ řekl expert na toxické látky Jindřich Petrlík. Emise se za jednotlivé roky nicméně postupně snižují.

ČEZ investuje do ekologie

„Že je prostor na výrazné úpravy ukazuje i příklad vítěze žebříčku Elektráren Prunéřov, které žebříčkům za jednotlivé roky nevévodí a po provedených úpravách snížily emise CO2 podle všeho poměrně výrazně,“ uvedl. „ČEZ za poslední dekádu investoval do nízkouhlíkových technologií přes pět miliard eur, čímž se již podařilo snížit emisní intenzitu o 30 procent,“ reagovala tisková mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová.

Skupina ČEZ tento týden prohlásila, že zlepší energetickou účinnost a sníží v Česku emise CO2 na vyrobenou MWh (megawatthodinu) elektřiny o 46 procent do roku 2020 ve srovnání s rokem 2001. Připojila se tak k ostatním energetikám, které na klimatické konferenci v Paříži vyhlásily své cíle. Nadnárodní firmy tam jednají o nastavení ceny uhlíku a propojení obchodování s CO2.

Před deseti lety, kdy začal fungovat Evropský systém emisního obchodování (EU ETS), činily emise ČEZ 33,3 milionu tun CO2. Při výrobě jedné MWh se vypustilo 0,56 tuny emisí CO2. Po devíti letech fungování ETS snížil ČEZ emise CO2 o 22 procent na 26 milionů tun (bez ECH), investoval do nízkoemisních nebo bezemisních zdrojů.

ArcelorMittal Ostrava prý emise snižuje

Mluvčí ArcelorMittal Ostrava Barbora Černá Dvořáková uvedla, že firma snižuje emise snižováním energetické náročnosti a postupnou modernizací výroby a v Evropě pracuje na řadě inovativních projektů, například testuje ukládání CO2 v podzemí nebo jeho přeměnu na letecké palivo.

„V Ostravě bylo prioritou snížení emisí, které mají negativní vliv na zdraví, jako je prach. Proto jsme investovali více než pět miliard korun převážně do těchto ekologických opatření,“ uvedla mluvčí.

Také společnost Unipetrol RPA v posledních deseti letech investovala do snížení energetické náročnosti výroby, s čímž souvisí také pokles dopadů na životní prostředí. „Tyto náklady nejsou sledovány samostatně, nicméně výše investic je v řádech stovek milionů korun,“ uvedl mluvčí Mikuláš Duda.

Největší průmyslové zdroje skleníkových plynů v ČR v součtu za deset let (2005 - 2014) - podle jejich hlášení do Integrovaného registru znečišťováníNejvětší průmyslové zdroje skleníkových plynů v ČR v součtu za deset let (2005 - 2014) - podle jejich hlášení do Integrovaného registru znečišťováníAutor: čtk
Největší průmyslové zdroje skleníkových plynů v ČR v součtu za deset let (2005 - 2014) - podle jejich hlášení do Integrovaného registru znečišťování (zvětšíte kliknutím)

Stát snížil od roku 1990 emise skleníkových plynů o 34 procent, stále zde ale převažuje energetická závislost na fosilních palivech. Ministr životního prostředí Richard Brabec v Paříži v pondělí uvedl, že Česko je na dobré cestě splnit závazky přijaté s ostatními státy EU. Do roku 2030 má snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent ve srovnání s rokem 1990.

Podle profesora ekologie Bedřicha Moldana není problém v celkovém čísle, ale v tom, že ČR dosáhla snížení už začátkem 90. let, kdy drasticky klesla těžba uhlí a zastavily se některé provozy.

„Říkáme, jak snadno dosáhneme závazku Evropské unie, ale je to od nás trošku nefér. Pokles ve srovnání s Evropou 2015 je minimální, když se podíváme na ostatní státy, které vychází z podstatně nižšího základu,“ řekl ČTK Moldan. Vláda by podle něj měla přijmout antifosilní zákon, k čemuž se zavázala.

Problém za sto giga. ČEZ se soudí s firmami, které modernizují jeho elektrárny

Autor: ČTK
 

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!