Baterie českou energetiku nespasí, přesto mají vznikat velká úložiště | E15.cz

Baterie českou energetiku nespasí, přesto mají vznikat velká úložiště

Jan Stuchlík

V tuzemsku by brzy mohlo vyrůst přes sto megawattů velkých bateriových úložišť. Chtějí si ukrojit kus z trhu služeb pro stabilizaci elektrické sítě.

Deset centimetrů nového sněhu na střeše brněnského Špilberku strhlo lavinu. Po celé zemi je zataženo a místy sněží. Meteorologové vyhlašují v Praze a středních Čechách smogovou situaci. Je začátek února 2017 a české fotovoltaické a větrné elektrárny už přes devadesát hodin nedodávají do sítě elektřinu. Kdyby nefungovaly jaderné, uhelné a plynové zdroje, Česko by upadlo do tmy. Podobná situace se opakovala i před Vánocemi.

Optimistické předpovědi některých zelených energetiků tvrdí, že obdobné situace nastávat nebudou, protože větší podíl obnovitelných zdrojů spolu s bateriemi dodají do sítě vždy požadovaný výkon. Jenže v Česku je tento scénář jen těžko proveditelný. I kdyby bylo loni v únoru na polích a střechách dvakrát více fotovoltaiky a na kopcích pětkrát více větrných elektráren, výrobní nula by trvala skoro dva dny v kuse.

„Stavět baterie, jež by dokázaly tento nejhorší scénář pokrýt a dodávat do sítě místo fotovoltaiky a větru třeba sto megawattů výkonu, je ekonomický nesmysl,“ říká Pavel Hrzina z Elektrotechnické fakulty ČVUT. Totéž tvrdí zástupci provozovatelů velkých bateriových systémů, které se začínají stavět.

Baterie a revoluce v energetice: Pět otázek, na něž musíte znát odpověď

„Takové baterie by byly určitě dražší než stavba flexibilního konvenčního zdroje,“ dodává Jan Fousek, ředitel baterkářské asociace Aku-Bat. Pokrýt čtyřicetihodinový výpadek a dodávat výkon sto megawattů by dokázaly baterie, jejichž pořízení by dnes stálo zhruba osmdesát miliard korun. Přitom v únoru by to bylo pouhé procento výkonu, který firmy a domácnosti neustále potřebují. Osmisetmegawattovou plynovou elektrárnu lze pořídit za zhruba patnáct miliard korun a vyrábět může, dokud do ní bude proudit plyn.

V zimě se Česko ještě několik desítek let bez klasických elektráren neobejde. Vzhledem k tomu, že se v tomto období musí vyrábět také teplo, může chybějící výkon ze slunce a větru pokrýt společná výroba tepla a elektřiny. „Ideální podmínky pro to mají teplárny a elektrárny, které dodávají také teplo,“ tvrdí Hrzina. Jenže dnes hrají teplárny roli poskytovatele regulačních služeb pro elektrickou síť.

Na stabilní dodávku elektřiny místo OZE nemají dostatečný výkon a s jeho zvyšováním se v energetické koncepci nepočítá. Velké baterie budou hrát mnohem větší úlohu při rychlé stabilizaci elektrické sítě. Vzhledem k tomu, že se jejich kapacita dá použít jen v řádu minut, uplatní se například při vyhlazování špiček při výrobě nebo odběru. „Budou fungovat třeba patnáct minut, než naběhnou další regulační zdroje. Nebo se ukáže, že za čtvrt hodiny špička sama odezní,“ uvádí Hrzina.

Konec solární silnice v Číně. Fungovala týden, pak panely rozkradli

Sami baterkáři se chtějí prosadit na trhu s podpůrnými službami pro provozovatele české přenosové soustavy ČEPS, které jsou nyní doménou klasických elektráren a tepláren. V příštích letech chtějí postavit přes sto megawattů baterií a získat zakázky na regulaci frekvence v síti, kdy jsou schopni reagovat na potřeby soustavy v řádu jednotek sekund.

ČEPS do budoucna s bateriemi, které se budou podílet na stabilizaci sítě, počítá. Donutí ho k tomu i chystaná pravidla EU. „Baterie je ale omezená kapacitou a my potřebujeme aktivaci podpůrných služeb kdykoli, i několikrát za sebou,“ připomíná člen představenstva ČEPS Svatopluk Vnouček. Vláda také musí novelizovat energetický zákon, který pro baterie stanovi pravidla hry.


 

České soláry a vítr – realita a očekávání

Analýza vychází z údajů společnosti ČEPS, které zachycují skutečnou výrobu a spotřebu elektřiny v patnáctiminutových intervalech.

Realitu loňského roku zachycují data v horní polovině grafiky. Simulovaný scénář v dolní polovině vychází z předpokladu, že v roce 2017 by v Česku byla dvakrát vyšší kapacita slunečních elektráren a pětkrát vyšší kapacita elektráren větrných. Ve skutečnosti by taková situace mohla nastat po roce 2035.

Skutečná výroba v roce 2017
Maximum 22,30 % Aktuální spotřebu Česka dokázaly pokrýt sluneční a větrné elektrárny v poledne 30. července. Od 11 do  14 hodin ze slunce a větru pocházela více než pětina spotřebované elektřiny. Na pár minut se přes dvacet procent dostaly soláry a vítr i v březnu, dubnu, květnu, červnu a srpnu.
1716 MW Maximální výkon dodávaly solární a větrné elektrárny po poledni 19. května. Sluneční elektrárny jely na 1629 megawattů a větrné na 87 megawattů. Aktuální spotřebu celého státu pokryly z 19,9 procenta.
90 hodin Na začátku února solární a větrné elektrárny elektřinu do sítě kvůli nepříznivému počasí trvale prakticky nedodávaly 90 hodin. Stejná situace nastala před Vánocemi, kdy elektrárny souvisle nevyráběly 86 hodin.
9000 kontejnerů Pro dodávku výkonu sto megawattů v nejdelším úseku bez výroby ze slunce a větru by bylo třeba devět tisíc bateriových kontejnerů, které v Česku postavil Solar Global a E.ON. Jejich cena by činila 180 miliard korun.

 

Simulovaný scénář loňské výroby z posílených solárních a větrných zdrojů
Maximum 46,86 % Aktuální spotřebu by posílené sluneční a větrné zdroje dokázaly pokrýt opět po poledni 30. července. Více než čtyřicet procent potřebné energie by dodávaly od 10.30 do 15.00 hodin. Více než deset procent spotřeby by dokázaly pokrýt po třetinu roku.
3743 MW Maximální výkon by sluneční a větrné elektrárny dodaly do sítě 10. dubna ve 13.15 hodin. Ze slunce by do sítě šlo 3194 megawattů a z větru 549 megawattů výkonu. Spotřebu by v tomto okamžiku pokryly z 39 procent.
44 hodin I s vyšší kapacitou by na začátku února nastalo souvislých 44 hodin bez výroby ze solárních a větrných elektráren. Naopak předvánoční období bez výroby by se díky vyšší kapacitě větrných turbín rozbilo do kratších úseků.
4400 kontejnerů Dodávku alespoň sto megawattů v nejdelším úseku bez výroby ze solárních a větrných elektráren by dokázaly zařídit megawattové kontejnery v hodnotě zhruba 88 miliard korun.

Slovenští miliardáři investují do maďarského slunce

 

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!