Bioplynové stanice bojují s nedostatkem odpadu, vzniknout však má několik dalších zařízení | E15.cz

Bioplynové stanice bojují s nedostatkem odpadu, vzniknout však má několik dalších zařízení

Jan Stuchlík

Nynější osmičku stanic na přeměnu biologického odpadu na plyn má v příštích letech doplnit s pomocí evropských dotací dalších sedm zařízení. Jenže ani pro ty stávající není dost bioodpadu.

Když Česku nevyšla snaha financovat z evropských fondů stavbu velkých spaloven odpadů, přesměrovalo ministerstvo životního prostředí evropské miliardy mimo jiné na budování odpadních bioplynových stanic.

Dotaci má zatím schválenu sedm bioplynek, které budou zpracovávat část biologického komunálního odpadu. „Celkem dostanou z evropských dotací 522 milionů korun. Jejich kapacita bude 52 tisíc tun odpadu za rok. Žádný z projektů se zatím nestaví,“ uvádí mluvčí Státního fondu životního prostředí Lucie Früblingová.

Stát si posvítí na dotace pro stovky obnovitelných zdrojů

Biologický komunální odpad se povinně třídí od roku 2015, ale přesto pro bioplynky není dostatek odpadu. Polovina z osmi stávajících zařízení kvůli problémům se sháněním odpadu nevyrábí na plný výkon. „Do bioplynek patří kuchyňské a další gastroodpady. Vhodný odpad v Česku existuje, ale není jasné, co se s ním děje a kolik ho ve skutečnosti je,“ vysvětluje odpadový expert Hnutí Duha Ivo Kropáček.

Investiční dotaci na stavbu odpadní bioplynky dostala také jihočeská Kompostárna Jarošovice. Gastroodpad už teď sváží do kompostárny z celého Jihočeské kraje a z části Vysočiny, především z veřejných a školních jídelen, výroben lahůdek nebo restaurací.

Výrobě tepla z bioplynu mají pomoci zvýšené dotace

Stát se pokusil nastartovat stavbu odpadních bioplynek zavedením podpory na vyrobené teplo. Jenže Energetický regulační úřad v letošním návrhu výše podpory konstatuje, že se Česku nedaří plnit cíle pro výrobu tepla z bioodpadu. Proto podporu zvedne z letošních 780 na 830 korun za gigajoule. S dodávkami tepla je problém, protože bioplynky se stavějí mimo zástavbu, kde by se teplo využilo, vysvětlují zástupci bioplynového sektoru.

Prodej tepla i bez dotací funguje například v Rapotíně u Šumperka. Tamní bioplynku postavila skupina EFG. Teplo dodává obecní firmě Rapos, která vytápí byty, školu či školku. „Odpad vozíme z Olmy Olomouc nebo od provozovatele rapotínské skládky Suez,“ uvádí mluvčí EFG Milan Rozlivka. Se snahou rozjet podobná energetická centra jinde v republice zatím skupina narazila na odpor obyvatel obcí, kteří nechtějí mít v sousedství odpadářské zařízení.

„Bioplynku odpadem uživíme, protože už máme cesty, jak k nám odpad dostat. Obecně ale povinné třídění biologického odpadu nevytvoří dostatek materiálu. Navíc se obce někdy snaží šetřit a objednávají svoz nádob třeba jen jednou za měsíc. Odpad v nich je pak nepoužitelný,“ říká ředitel kompostárny Miroslav Herout.

Bioplynové stanice by mohly kvůli neúrodě kukuřice využít i pšenici

Ministerstvo životního prostředí tvrdí, že se chování obcí a původců odpadů změní po přijetí nového zákona o odpadech. „Zvýší cenu za ukládání odpadů na skládky a bude motivovat k využívání jiných zařízení na zpracování odpadů včetně bioplynových stanic,“ sděluje mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová. Jenže ministr životního prostředí letos rozhodl, že už zpracovaný návrh zákona nynější vláda projednávat nebude. Musí počkat na nový kabinet.

U biologického odpadu také neplatí klasická odpadářská rovnice, že za likvidaci dostanou bioplynky zaplaceno. Naopak musejí původcům odpadu platit. Ti si vylepšují hospodaření, ale bioplynkám ekonomika provozu, pokud nečerpají dotace na vyrobenou elektřinu či teplo, nevychází.

O současné i budoucí podobě energetiky čtěte v magazínu E15 Premium s názvem Energie Česka. Objednávejte zde >>>

720p 360p
Magazín E15 Premium Energie Česka

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!