Brusel chce zavřít ztrátové doly, OKD se to netýká

„Žádný z našich čtyř dolů v Ostravsko-karvinském revíru nepobírá prostředky na útlum těžby a na rekvalifikaci ani od státu, ani z EU. Všechny naše doly jsou ziskové, takže neuvažujeme o jejich zavření. Jinými slovy nespadají do kategorie ztrátových dolů, jejichž uzavírání chce urychlit Evropská komise,“ sdělila Petra Mašínová, ředitelka korporátní komunikace společnosti NWR, jež je stoprocentní matkou firmy OKD. Česká dcera provozuje doly Karviná, Darkov, Paskov a ČSM. Informaci, že OKD nepobírá dotace na útlum či rekvalifikaci, potvrdilo ministerstvo průmyslu a obchodu.

Opatření komise se rovněž netýká dolu v Debiensku na jihu Polska, kde NWR před dvěma lety získala povolení ke znovuotevření. „Polský důl není dosud v provozu. Očekáváme, že bude ziskový, takže ani tady nepočítáme s jakoukoli státní podporou,“ uvedla Mašínová.

Záměr Bruselu, aby dotace v odvětví se sto tisíci lidmi skončily v říjnu 2014, nikoli podle původních představ komisaře pro hospodářskou soutěž Joaquína Almunii do konce roku 2022, sleduje konec toku státních peněz tam, kde je to zbytečné. „Cílem návrhu je zajistit definitivní uzavření nekonkurenceschopných dolů, podniky musejí být životaschopné bez dotací. Jde o spravedlnost vůči konkurentům, kteří fungují bez státní podpory. Je to v zájmu daňových poplatníků a veřejných financí. Komise povolí provozní podporu pouze těm důlním firmám, které předloží plán na uzavření dolů. Dotace budou směřovat ve větší míře na pokrytí sociálních a ekologických nákladů na uzavírání,“ oznámil Almunia.

OKD bralo peníze od státu na potlačení těžby v Ostravskokarvinském revíru koncem devadesátých let. Šlo především o peníze věnované na zmírnění následků propouštění zaměstnanců. „Tento přísun skončil příchodem do EU, tedy k 1. květnu 2004,“ upřesnila Mašínová.

Návrh Evropské komise musejí nyní projednat členské státy a Evropský parlament. Exekutiva zdůraznila, že plán byl přijat jednomyslně všemi komisaři. Proti záměru, že by peníze na černé uhlí šly až do konce roku 2022, se ohradili především eurokomisaři pro klimatické otázky Connie Hedegaard a pro životní prostředí Janez Potočnik. Komise podepírá svůj úmysl i poukazem na klesající poptávku po evropském černém uhlí a snahou o posun k čistším energiím pocházejícím z obnovitelných zdrojů. Experti ovšem připomínají, že tak lze nahradit jen čtyřicet procent černého uhlí, protože většina dobývané suroviny je koksovatelná a vyrábí se z ní koks, surové železo, ocel či chemikálie.

Polsko těží polovinu

V roce 2008 dosáhla těžba černého uhlí v EU 147 milionů tun, což představuje 2,5 procenta světového výkonu. Podpora odvětví se ve stejném období snížila na 2,9 miliardy eur proti 6,4 miliardy z roku 2003. Na těžbě černého uhlí v EU se podílí více než polovinou Polsko. Zbytek se těží v Německu, Velké Británii, České republice a Španělsku.