Brusel tlačí Gazprom ke změně praktik, nesmí prý porušovat volnou soutěž

Brusel tlačí Gazprom ke změně praktik, nesmí prý porušovat volnou soutěž
29. dubna 2015 • 08:02
Gazprom čekají perné tři měsíce. Tolik času má na obhajobu svých obchodních praktik v zemích střední a východní Evropy. Minulý týden Evropská komise vyrukovala po třech letech od zahájení šetření s obviněním, že Gazprom v některých zemích zneužívá monopolní postavení. „Zjistili jsme, že společnost mohla vybudovat umělé překážky, které omezují soutěž napříč členskými státy,“ uvedla komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.

Rusové prý brání volnému obchodu tím, že odběratele nutí spotřebovat plyn na území daného státu a zakazuje jim ho vyvážet. Dominantní pozici v Bulharsku, Pobaltí a v Polsku promítl do cenových vzorců takovým způsobem, že ceny za plyn byly neférové. Navíc v Polsku a Bulharsku si skrze dodavatelské smluvy na plyn chtěl ruský koncern pojistit kontrolu nad existujícími a plánovanými tranzitními plynovody.

To vše odporuje unijním pravidlům na energetickém trhu, která EU přijala v roce 2009. Gazprom tvrdí, že unijní pravidla neporušil. V první reakci také upozornil, že je zřízen podle ruského práva jako strategický podnik zvláštního významu. Generální ředitel Gazpromu

však dříve několikrát prohlásil, že s třetím evropským energetickým balíčkem má jeho firma problém. Jednak v souvislosti s tranzitním plynovodem Jamal, který vede přes Polsko a byl postaven ještě před přijetím balíčku. Jednak kvůli dodavatelským smlouvám uzavřeným před rokem 2009.

Bartuška: Gazprom buď nakonec uzná pravidla EU, nebo opustí trh

Od té doby se smlouvy na dodávky plynu do řady zemí změnily. V roce 2012 Gazprom svolil s úpravou cenových vzorců ve smlouvách s velkými klienty na Slovensku, v Rakousku, Německu a Francii. V arbitráži si nové ujednání vymohla i RWE, která má kontrakt na dodávky pro Česko. Koncem roku 2012 podepsalo novou smlouvu Bulharsko, jehož premiér Bojko Borisov se chlubil, že od roku 2013 bude země platit jen o málo víc než Německo.

Oslovení čeští experti na trh s plynem uvádějí, že ze smluv zmizela také omezení vývozu plynu a doložky pro místo spotřeby plynu, které Gazprom na rozdíl od jiných dodavatelů hojně používal. V Česku si zrušení teritoriální klauzule vymohla RWE v arbitráži kvůli tomu, že Gazprom začal do Česka dodávat plyn přímo prostřednictvím své dcery Vemex.

Rozdíly v cenách plynu mezi východoevropskými zeměmi vyplynuly z jejich rozdílné vyjednávací pozice. Česko například na konci devadesátých let mohlo použít kartu tranzitu velkého objemu plynu do západní Evropy, aby si vyjednalo výhodnější podmínky. Stejný argument zafungoval v Bulharsku v roce 2012, kdy Gazprom chtěl postavit plynovod South Stream. V případě Pobaltí zase hrála roli izolace tamních trhů od alternativních dodávek.

Pokuta, nebo změna praktik

Pokud komise Gazpromu prokáže porušení antimonopolních pravidel, může mu dát pokutu do výše deset procent obratu. Avšak spor může skončit i tím, že Gazprom změní obchodní praktiky. Podle některých expertů může být právě změna ve smlouvách hlavním cílem komise. V zájmu posílení energetické bezpečnosti unie tlačí na větší propojení plynárenských soustav.

Dosud izolované státy by tak získaly přístup k alternativním dodávkám a dosavadní dlouhodobé smlouvy s Gazpromem by jim v přechodu k jiným dodavatelům bránily. Brusel proto může například na Gazprom tlačit, aby nynější smlouvy zkrátil, nebo přistoupil na snížení objemu odebíraného plynu.

Tabulka: podíl dodávek plynu z Ruska na celkové spotřeběTabulka: podíl dodávek plynu z Ruska na celkové spotřeběAutor: E15

Rusové: za sporem je jen politika

Vyšetřování Gazpromu ze zneužívání dominantního postavení na trzích střední a východní Evropy je podle ruských představitelů politický spor. „Vyšetřování podnítila litevská vláda, která s Gazpromem vedla arbitráž. Podnět nedala žádná z plynárenských firem,“ tvrdí Vladimír Čižov, velvyslanec Ruska při Evropské unii.

Spor by se podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova měl řešit podle dohody mezi Ruskou federací a EU o vzájemné spolupráci z roku 1997. Ta v článku 34 uvádí, že ani jedna ze stran nepodnikne kroky, které zhorší podmínky pro podnikání ruským firmám v EU a unijním v Rusku ve srovnání s dobou před podpisem smlouvy. Na stejnou notu zatím hraje také Gazprom, který očekává, že situaci za něj vyřeší ruská vláda.

Lavrov tvrdí, že unie se snaží retroaktivně uplatňovat pravidla třetího energetického balíčku z roku 2009, který požaduje oddělení výroby, prodeje a distribuce energií, i na staré smlouvy Gazpromu. Podle ministra je to nepřípustné. Nicméně podle dohody o spolupráci si Rusko mohlo požádat o konzultace, pokud si myslelo, že se podmínky pro ruské firmy v EU zhoršily. >

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!