Budoucnost české vesnice? Polabské Kněžice se chtějí stát plně soběstačnou obcí | E15.cz

Budoucnost české vesnice? Polabské Kněžice se chtějí stát plně soběstačnou obcí

Tomáš Stingl

Vesnice poblíž Poděbrad má vizi vrátit se k úplné soběstačnosti, jaká byla kdysi na venkově běžná. Sama si vyrábí teplo a elektřinu, recykluje odpad, dodává hnojivo místním farmářům a zvažuje dokonce regionální měnu. Nedávno získala titul První energeticky nezávislá obec v Česku.

Zhruba pět set obyvatel polabské vesnice Kněžice zažívá úspěšný experiment. Zkouší získat nezávislost na vnějších zdrojích. Už se to z velké části povedlo ve výrobě tepla a elektřiny.

Za 138 milionů korun vybudovaly Kněžice bioplynovou stanici, kotel na biomasu a šestikilometrové potrubí, které zásobuje obyvatele teplem i horkou vodou. Vesnice tak zároveň vyřešila, co s biologickými odpady. Díky projektu byla loni oceněna v prvním ročníku soutěže Obnovitelné desetiletí a získala přídomek První energeticky nezávislá obec.

Němci otevírají cestu větrníkům a solárům, aby za peníze pomáhaly se stabilizací sítě

Na přelomu tisíciletí byla myšlenka na velkorysou energetickou soustavu zanesena do územního plánu. První kapitolou příběhu bylo rozjetí linky na výrobu pelet z rostlinných odpadů. Obec dostala na pořízení stroje za milion korun od státu 50procentní dotaci, takže investice se do čtyř let vrátila.

Pak mělo dojít na velkou stavbu bioplynové stanice a kotelny. Potřebných 138 milionů korun se zdálo pro vesnici, která měla tehdy rozpočet nějakých šest milionů korun ročně, jako závratná investice. Kněžičtí ale nakonec získali dotaci 84 milionů korun z Evropského fondu regionálního rozvoje a 11 milionů ze Státního fondu životního prostředí. Na zbývající část investice už museli hledat v bankách standardní komerční úvěr. „Když jsem řekl, že si chceme jako vesnice s šestimilionovým rozpočtem půjčit 43 milionů, nejdřív si bankéři mysleli, že jsem se úplně zbláznil,“ usmívá se Milan Kazda, který je už skoro dvě dekády v Kněžicích starostou.

Jedna banka ale nakonec přece dala projektu důvěru a úvěr poskytla. Kněžice na něj splácejí tři miliony ročně, takže investice má návratnost asi 15 let. Protože ale díky projektu dokáže zužitkovat své bioodpady, nemusela vesnice stavět kanalizaci a čističku vody, což znamenalo úsporu nějakých 45 milionů korun.

Tykačovy Chvaletice v téměř miliardové ztrátě, tržby klesly více než o třetinu

V roce 2006 byl systém spuštěn do zkušebního provozu a od té doby úspěšně jede. Na teplovod se postupně připojilo skoro 160 domů. „Naše vstupní peněžní spoluúčast jako uživatelů byla jen malá – v řádu jednotek tisíců korun na pořízení přípojky,“ vysvětluje podnikatelka Eva Brzáková, která v Kněžicích žije a provozuje zde obchůdek s textilem.

Napojení na teplovod přineslo podle ní nesrovnatelně větší pohodlí, než kotle na uhlí nebo dřevo, kterými předtím topila většina obce. „Dcera bydlí v rodinném domku, celkové náklady na teplo a horkou vodu má do dvaceti tisíc korun ročně. Kamarádky v bytovce to mají ještě levnější, platí 14 tisíc korun za rok,“ uvádí příklady podnikatelka. 

Na rozvodnou síť se napojila i místní základní škola a mateřská školka. „Já sama nejsem zdejší, ale líbilo se mi, kdyby i v mém bydlišti zřídili něco podobného,“ podotýká ředitelka školky Miroslava Jankovičová. Nový model získávání energie znamená každý rok o 10 tisíc tun emisí oxidu uhličitého méně.

Více o energetice čtěte v magazínu E15 Premium. Objednávejte zde >>>
Magazín E15 Premium Energie Česka

Traktory přivezou do bioplynky v průměru 30 kubíků prasečí kejdy denně. Je to kupodivu jedna z nejvíce ceněných příměsí tekuté směsi v tanku, protože obsahuje bakterie, které stabilizují výrobu bioplynu. „I za tu kejdu už chtějí zemědělci alespoň symbolickou platbu a uhrazení dopravy,“ uvádí Milan Kazda.

Stanice si umí poradit mimo jiné s čistírenskými kaly, se zbytky z pekáren nebo s krví z jatek. Vedle bioodpadů přímo z Kněžic tak je do stanice sváženo spousta materiálu z celého regionu. Například každý den objíždí automobilová dodávka restaurace v okruhu 100 kilometrů a přiveze tři tuny zbytků jídla.

Celkově bioplynová stanice pojme asi 55 tun materiálu denně. „Je to taková železná kráva. Musíte jí pořád krmit, jinak vám přestane dávat mléko. Měli jsme i období, kdy jsme jí museli kvůli nedostatku vyhovujících odpadů krmit kukuřičnou siláží,“ říká starosta.

Železnou krávu krmí také listí nebo tráva posečená na pěti hektarech obecních pozemků. Do stanice vyvážejí místní občané také obsah žump, který by bylo jinak těžké a drahé likvidovat v čistírnách odpadních vod v Nymburce nebo v Poděbradech.

Poslanci: Bez nových jaderných bloků budeme elektřinu dovážet

Důležité je, že skoro 95 procent materiálu v bioplynové stanici zůstane i po vytvoření bioplynu. Takzvaný zbytkový tekutý digestát dává obec zdarma místním zemědělcům, kteří jím hnojí pole. Uzavírá se tak celý cyklus smysluplného zlikvidování odpadů. Obec získá energii i hnojivo a minimum materiálu přijde nazmar.

Kněžice si nezávislost snaží systematicky získat i v dalších směrech. V centru tu stojí dům s pečovatelskou službou, který funguje jako služba pro seniory a zároveň investice. Stavba stála 20 milionů korun, přičemž obec jako zřizovatel získala 15 milionů z evropských fondů. Jde v podstatě o přístupné nájemní bydlení, které obci na nájmech přináší ročně 460 tisíc korun. Návratnost by měla být asi 11 let, pak začne penzion generovat zisk.

„Máme tu 20 bytů a v každém je jeden nájemník. Byty mají velikost asi 45 metrů čtverečních. Nájem včetně tepla, odvozu odpadu a dalších poplatků stojí jen necelé tři tisíce korun. V tom není elektřina a strava,“ uvádí Agina Marešová, která pracuje jako správcová celého komplexu a sama v něm bydlí. I pečovatelský dům je připojen na teplovod z bioplynky, což snižuje náklady na bydlení. „Za ty peníze je to velmi levné ubytování. Však také loni čekalo v pořadníku dalších 15 zájemců,“ říká Marešová.

Gazprom chce Sílu Sibiře uvést do chodu ještě v roce 2019

Jak je to v obci s jídlem? „Ano, chtěli bychom se vracet k místním potravinám,“ říká zastupitelka Jana Sedláčková. „Máme vizi, že bychom tu v budoucnu rádi otevřeli na ně specializovaný obchod,“ vysvětluje. Kněžičtí poukazují na paradox, že zatímco odjakživa kupovalo město potraviny na venkově, v současné době jezdí naopak mnoho vesničanů pořizovat jídlo do supermarketů ve městech.

Obyvatelé Kněžic si dokonce pohrávají s myšlenkou používat nějakou formu regionální měny. A obec má schváleno stavební povolení na čerpací stanici, která by vyráběla stlačený plyn jako pohonnou hmotu pro místní auta. Takže sečteno podtrženo, k velké míře nezávislosti mají Kněžice nakročeno už docela dobře.

Podobu Kněžic vám zprostředkuje i následující video, podívejte se:
720p 360p
energeticky soběstačná obec Kněžice

Co vidí strojvedoucí na trase Posázavského pacifiku? Prohlédněte si krásy slavné krajiny
Kupní síla Britů zažívá nejdelší propad od sedmdesátých let

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!